Janov

Text dotazu

Dobrý den,

proč se v češtině italské město Genova jmenuje Janov? Snad ve všech jazycích světa je vždy odvozeninou italského názvu či latinského Genua. Tedy vždy začíná na G. Původní starobylý název v různých jazycích má mnoho významů. V češtině ale odkazuje na křestní jméno Jan, které s názvem města jinak nikde spojován není.

Děkuji.

Odpověď

Dobrý den,

přesné vysvětlení, které hledáte, se nám v žádném z dostupných zdrojů nepodařilo najít. 

„Užití zeměpisného jména jako prostředku identifikace není omezeno jen na jazyková území, kde se pojmenovaný objekt nachází. Mnohá cizí zeměpisná vlastní jména tak procházejí v jiných jazycích úpravou, která nepropustí dále to, co by jejich užití v daném jazyku ztěžovalo, a přidá eventuálně něco, co k usnadnění jejich užití přispívá. Identifikační funkce těchto adaptovaných jmen není v daném jazykovém prostředí oslabena; ve vnitrojazykovém styku funguje naopak běžně užívané adaptované jméno spolehlivěji než jeho původní podoba (např. Lisabon místo Lisboa, Janov místo Genova, Alžír místo Džazá ’ir ap.). I v souboru počeštěných podob cizích zeměpisných jmen lze hovořit o poměrně stabilizovaném jádru nejvýznamnějších světových měst, řek, pohoří a hor. Podoby těchto jmen se nezměnily ani nezaměnily za původní podoby během mnoha desítek (ba i více) let.“

Zdroj: POKORNÁ, Eva. K publikaci Vžitá česká vlastní jména geografická.  Naše řeč, volume 68(1985), issue 3, pp. 144 – 151.

 

Moderní název města může pocházet z latinského slova genu. Český název by mohl pocházet od latinského slova ianua, které se také vztahuje ke jménu boha Ianua, protože stejně jako on má dvě tváře: tvář, která se dívá na moře a druhá na hory

Zdroj: https://en.m.wikipedia.org/wiki/Regio_IX_Liguria&usg=ALkJrhj3ToyqpqBQKRhsEa9vq1PU9t7mgg  

https://translate.google.com/translate?hl=cs&sl=en&u=https://en.wikipedia.org/wiki/Genoa&prev=search&pto=aue

 

Genova (česky Janov) - název doložen již od r. 218 př. n. l. (odvozuje se nejčastěji z kelt. gena "ústí", popř. z lat. genu "ohbí", ital. genu - koleno); jindy se soudí na původ z ligurštiny, v níž kořen gen- znamenal původně "záliv".

Čerpáno z: LUTTERER, Ivan, KROPÁČEK, Luboš, HUŇÁČEK, Václav. Původ zeměpisných jmen: Etymologický slovník 1000 vlastních jmen zemí, měst a přírodních objektů z celého světa. Praha: Mladá fronta, 1976.

 

Janovsko (Janov, ital. Genova, lat. Genua) - historický státní útvar, pojmenovaný podle stejnojmenného města doloženého již ve starověku.

Zdroj: HONZÁK, F. a kol. Evropa v proměnách staletí. Praha: Libri, 1997.

 

Největší slavnost na počest lanovu se konala na Nový rok, Kalendae lanuariae… Na počátku každého dne lanovi kněží vzývali svého boha (Ianua). Ianus byl zobrazován se dvěma obličeji; vždy nepřetržitě  současně pozoroval věci budoucí i minulé… V pradávných dobách byl Ianus vladařem v Latiu… (Po lanovi bylo nazváno město laniculum a pahorek laniculus).

BAHNÍK, Václav. Slovník antické kultury. Praha: Svoboda, 1974s. 294. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:1f103b30-d998-11e2-a0b3-5ef3fc9bb22f

 

Apelativum ianus, -i, m. znamená „průchod“, „průchodní oblouk“, „brána“, jeho personifikací je starobylý římsků bůh Ianus, symbolizující bránu svými dvěma tvářemi hledícími na opačnou stranu;

Zdroj: ISIDOR ZE SEVILLY SVATÝ, KORTE, Daniel a KALIVODA, Jan. Etymologiae. Praha: Oikoymenh, 2001. s. 300. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:2147ac00-b176-11e4-a357-5ef3fc9ae867

 

Z ústního sdělení rodilého Itala, literárního vědce, bohemisty vybíráme:

Jméno města není odvozené od křestního jména Jan, ale od jména starověkého boha, které znělo latinsky Ianus (česky Janus, italsky Giano). Čeština je věrnější původní formě latinských slov, protože to jsou pro ni slova cizí a tudíž neprodělala staletý vnitřní vývoj, tak jak v italštině. V italštině mnohá latinská slova prodělala stejnou změnu jako Ianus, např. Ianuarius nebo Ianiculum, to jsou jména jednoho měsíce a jednoho z římských pahorků (u obou se uvažuje o souvislosti právě s bohem Ianus); v dnešní italštině se jmenují gennaio a Gianicolo nebo např. Iesus (česky Ježíš) se italsky jmenuje Gesù a jezuité jsou gesuiti. Obdobně zase italština je věrnější původní formě starých českých slov. Když jméno Václav proniklo poprvé do italštiny, v češtině ještě existovaly nosovky (dnes zůstaly pouze v jednom slovanském jazyce a to v polštině); Václav nebyl Václav ale Věnceslav (více slávy, přesně jako jeho bratr Boleslav, protože bole znamenalo také vice, ještě dnes v ruštině); italsky dodnes Venceslao.

Měkké, neboli palatalni, G, které je v italském Genova, nemůže tedy být v češtině, kde je původní latinské J.

Výjimkou je slovo, které má též původ v Janově (původně to bylo Janovské sukno), italsky jeans. Toto slovo do češtiny ale přišlo z angličtiny: jsou to džínsy, džíny, anglicky jeans.

Obor

Antropologie, etnografie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

05.08.2020 06:21

Alena Fišerová píše:
Středa 26.01.2022 07:02
Dobrý den -můžete mi prosím objasnit, odkdy se používá název země Alžírsko? Nebyl to až do osamostatnění se v 1962 Alžír - země i město?
Pro překlad minsérie o de Gaulleovi. Mockrát děkuju.
PSK - admin píše:
Pátek 28.01.2022 18:37
Dobrý den,

nejlepší výklad toponymie a etymologie názvu státu Alžírsko najdete na francouzské Wikipedii, kde některé odkazy jsou dostupné k on-line čtení z domova. České zdroje se bohužel tomuto tématu tak důkladně nevěnují, přesto přikládáme odkazy na některé české zdroje, v nichž si můžete číst buď okamžitě, anebo po přihlášení do NDK-DNNT, viz https://ndk.cz/ . První vzniklo město s již charakteristickým názvem. Během mnohaletého vývoje oblasti, v níž se střídala státní zřízení a která byla ovládána Římany, Araby, později i Evropany, dalšími skupinami, rostla důležitost města (oblasti) Alžír jako správního, politického, ekonomického celku. Pro zásadní význam přístavu v této oblasti byl název města promítnut do názvu celé země. I v českém jazyce se pojem Alžír překrývá s názvem Alžírsko, byť to není geograficky správně, viz https://www.korpus.cz/[…]/Al%C5%BE%C3%ADr?pos=N&lemma=Al%C5%BE%C3%ADr a odkaz do Internetové jazykové příručky Ústavu pro jazyk český, viz https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=al%C5%BE%C3%ADr.

Nyní citujeme z francouzské Wikipedi, která pracuje s několika hypotézami vzniku názvu státu Alžírsko:
Název „Alžírsko“ pochází z názvu města Alžír. Jméno „Alžír“ by pocházelo z katalánštiny Aljer , samo převzato z Djezaïr , jméno dal místu podle jedné verze Bologhine ibn Ziri 15 , syn Ziriho Ibn Menada zakladatele berberské dynastie Ziridů , když postavil město v roce 960 na troskách antického města s římským názvem Icosium , Djaza'ir Beni Mezghenna Poznámka 6 .
Etymologie státu Alžírska vznikla převzetím názvu města, které je jeho hlavním městem „Al-Djaza'ir“ ( الجزائر ), což v arabštině znamená „ostrovy“ (množné číslo Al Jazira ), tj. soubor ostrůvků propojených molem, čímž vznikl přístav Alžír. Původně berberská země, kde město/přístav byl nazýván „městem Beni Mezghenna“ , Djezaïr Beni Mezghanna Note 7 . První písemná zmínka o jméně Djezaïr je v arabštině a pochází z 11. století. Je zapsána cordovským polygrafem Al-Bakri v podobě جزاير بني مزغنة , Djezaïr Beni Mezghenna 17 .
Další verze vzniku názvu předpokládá, že termín ostrovy pocházel od středověkých muslimských geografů k označení úrodného pobřeží Maghrebu mezi Ifriqiya a Tanger, vklíněné mezi rozlehlou Saharu a Středozemní moře , které se tehdy jevilo jako řetězec hornatých ostrovů, úrodný Al-Jaza'ir . El-Bekri však ve své práci rozlišuje jméno Djezaïr od El-Djezaïr pro „ostrovy“ , přičemž druhý termín označuje lokalitu nacházející se v libyjské poušti 18 .
V nejstarších kartografických dokumentech je Alžír zapsán různými způsoby: Alguer (1275), Algezira (1300), Zizera (1318), Zizeria (1367), Zizara (1409) a Aurger (1339) v Angelino Dulcert .
Třetí hypotéza by spojovala jméno „Dzayer“ se jménem Tiziri (nebo Dziri ) ibn Menad , otce Bologhina ibn Ziri 20 a zakladatele berberské dynastie Zirid . Bologhine investuje do pozemku Mezghenna na žádost svého otce a zřizuje zde přístav. Berberská forma Tiziri z křestního jména Ibn Menada znamená „měsíční svit“ . Obyvatelé Alžíru se označují jako Dziri a samotné město se nazývá severoafrickou nebo berberskou arabštinou , Dzayer nebo Lezzayer, což označuje jak město Alžír, tak zemi, která přijala jeho jméno.
Pokud jde o Mezghennu, Tassadit Yacine uvádí hypotézu o arabizované formě Imazighen neboli „Berberů“, což zemi dává původní název Tiziri n At Imezghan , „Ziri Berberů“ 21 . Mezghenna jsou Berbeři z kantonů roviny Mizrana, v námořní západní Dolní Kabylii .
Arabský termín al Jaza'ir se používá od založení tří osmanských regentství v Maghrebu (Alžír, Tunis a Tripolis ) k označení země, které Alžír velel a spravoval ji. Termín Dzayer se však nadále používal v běžném jazyce k označení města Dey, jinými slovy Alžíru 22 . Ve slavném dopise ulemům z Fezu mluvil Abdelkader ibn Muhieddine o watan al Jaza'ir (vlasti Alžírska/Alžíru) 22 . Tlemcenský básník z 19. století zpívá: „Můj Bože, hlídej al Jaza'ir“, k označení území, jehož hlavním městem je Alžír 22 .
Ibn Khaldoun ve své Muqaddimě označuje Alžír a okolní zemi jako Bilâd Al-Djaza'ir 23 . Název ve francouzštině, Alžírsko , je tedy obnovením arabštiny prostřednictvím katalánského Alguere , které v roce 1686 použil Fontenelle v Interviews on the plurality of worlds pro kvalifikaci regentství Alžíru [ ref. požadovaný] . Jméno Alžírsko bylo oficiálně přijato dne 14. října 1839, aby označil toto území tvořící součást berbarského pobřeží a jeho legitimita byla potvrzena téhož roku v královských dekretech.
"Demokratická a lidová republika Alžírska", dlouhá forma, byla vyhlášena Národním ústavodárným shromážděním dne 25. září 1962 v Alžíru 25 .
Zdroj: https://fr.wikipedia.org/wiki/Alg%C3%A9rie
České zdroje:
- FILIP, Jiří. Alžírsko. Praha: Pressfoto, 1980. s. [1a]. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:b4a11200-e6ea-11e7-adb0-005056825209
- PROVAZNÍK, Dušan. Alžírsko. Praha: Svoboda, 1966. s. [1a]. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:467f4dd0-9f8e-11e7-8394-5ef3fc9ae867
- Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. V Praze: J. Otto. s. [1a]. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:89beed90-0b3d-11e5-b562-005056827e51
- BERÁNEK, Zdeněk. Alžírsko. Praha: Libri, 2007. s. [1a]. ISBN 978-80-7277-335-0. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:0a5a0c7d-4cdd-4ead-b25b-ae4f330d6414
- JIROUŠKOVÁ, Jana, DIRNOVÁ, Renata a ŽÁČKOVÁ, Margita. Severní Afrika: Maroko, Alžírsko, Tunisko. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2007. s. [1a]. ISBN 978-80-7106-914-0. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:8d096ea0-e1b3-11e6-9e7e-001018b5eb5c
- Illustrovaný zeměpis všech dílů světa: rukověť zeměpisu všeobecného a zvláštního [oblastního]. Praha: Zemský ústřední spolek jednot učitelských, 1911. s. 943. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:a9cb4550-994e-11e8-8b19-005056825209
- ZOUBEK, Jan. Encyklopaedie paedagogická: slovník vědomostí z vychovávání a vyučování domácího a veřejného ve školách nižších, středních a vysokých.. s. 36. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:e4a00e20-1813-11e8-8485-5ef3fc9ae867

Věříme, že Vám tato odpověď pomůže se v tématu zorientovat.
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu