Janov

Text dotazu

Dobrý den,

proč se v češtině italské město Genova jmenuje Janov? Snad ve všech jazycích světa je vždy odvozeninou italského názvu či latinského Genua. Tedy vždy začíná na G. Původní starobylý název v různých jazycích má mnoho významů. V češtině ale odkazuje na křestní jméno Jan, které s názvem města jinak nikde spojován není.

Děkuji.

Odpověď

Dobrý den,

přesné vysvětlení, které hledáte, se nám v žádném z dostupných zdrojů nepodařilo najít. 

„Užití zeměpisného jména jako prostředku identifikace není omezeno jen na jazyková území, kde se pojmenovaný objekt nachází. Mnohá cizí zeměpisná vlastní jména tak procházejí v jiných jazycích úpravou, která nepropustí dále to, co by jejich užití v daném jazyku ztěžovalo, a přidá eventuálně něco, co k usnadnění jejich užití přispívá. Identifikační funkce těchto adaptovaných jmen není v daném jazykovém prostředí oslabena; ve vnitrojazykovém styku funguje naopak běžně užívané adaptované jméno spolehlivěji než jeho původní podoba (např. Lisabon místo Lisboa, Janov místo Genova, Alžír místo Džazá ’ir ap.). I v souboru počeštěných podob cizích zeměpisných jmen lze hovořit o poměrně stabilizovaném jádru nejvýznamnějších světových měst, řek, pohoří a hor. Podoby těchto jmen se nezměnily ani nezaměnily za původní podoby během mnoha desítek (ba i více) let.“

Zdroj: POKORNÁ, Eva. K publikaci Vžitá česká vlastní jména geografická.  Naše řeč, volume 68(1985), issue 3, pp. 144 – 151.

 

Moderní název města může pocházet z latinského slova genu. Český název by mohl pocházet od latinského slova ianua, které se také vztahuje ke jménu boha Ianua, protože stejně jako on má dvě tváře: tvář, která se dívá na moře a druhá na hory

Zdroj: https://en.m.wikipedia.org/wiki/Regio_IX_Liguria&usg=ALkJrhj3ToyqpqBQKRhsEa9vq1PU9t7mgg  

https://translate.google.com/translate?hl=cs&sl=en&u=https://en.wikipedia.org/wiki/Genoa&prev=search&pto=aue

 

Genova (česky Janov) - název doložen již od r. 218 př. n. l. (odvozuje se nejčastěji z kelt. gena "ústí", popř. z lat. genu "ohbí", ital. genu - koleno); jindy se soudí na původ z ligurštiny, v níž kořen gen- znamenal původně "záliv".

Čerpáno z: LUTTERER, Ivan, KROPÁČEK, Luboš, HUŇÁČEK, Václav. Původ zeměpisných jmen: Etymologický slovník 1000 vlastních jmen zemí, měst a přírodních objektů z celého světa. Praha: Mladá fronta, 1976.

 

Janovsko (Janov, ital. Genova, lat. Genua) - historický státní útvar, pojmenovaný podle stejnojmenného města doloženého již ve starověku.

Zdroj: HONZÁK, F. a kol. Evropa v proměnách staletí. Praha: Libri, 1997.

 

Největší slavnost na počest lanovu se konala na Nový rok, Kalendae lanuariae… Na počátku každého dne lanovi kněží vzývali svého boha (Ianua). Ianus byl zobrazován se dvěma obličeji; vždy nepřetržitě  současně pozoroval věci budoucí i minulé… V pradávných dobách byl Ianus vladařem v Latiu… (Po lanovi bylo nazváno město laniculum a pahorek laniculus).

BAHNÍK, Václav. Slovník antické kultury. Praha: Svoboda, 1974s. 294. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:1f103b30-d998-11e2-a0b3-5ef3fc9bb22f

 

Apelativum ianus, -i, m. znamená „průchod“, „průchodní oblouk“, „brána“, jeho personifikací je starobylý římsků bůh Ianus, symbolizující bránu svými dvěma tvářemi hledícími na opačnou stranu;

Zdroj: ISIDOR ZE SEVILLY SVATÝ, KORTE, Daniel a KALIVODA, Jan. Etymologiae. Praha: Oikoymenh, 2001. s. 300. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:2147ac00-b176-11e4-a357-5ef3fc9ae867

 

Z ústního sdělení rodilého Itala, literárního vědce, bohemisty vybíráme:

Jméno města není odvozené od křestního jména Jan, ale od jména starověkého boha, které znělo latinsky Ianus (česky Janus, italsky Giano). Čeština je věrnější původní formě latinských slov, protože to jsou pro ni slova cizí a tudíž neprodělala staletý vnitřní vývoj, tak jak v italštině. V italštině mnohá latinská slova prodělala stejnou změnu jako Ianus, např. Ianuarius nebo Ianiculum, to jsou jména jednoho měsíce a jednoho z římských pahorků (u obou se uvažuje o souvislosti právě s bohem Ianus); v dnešní italštině se jmenují gennaio a Gianicolo nebo např. Iesus (česky Ježíš) se italsky jmenuje Gesù a jezuité jsou gesuiti. Obdobně zase italština je věrnější původní formě starých českých slov. Když jméno Václav proniklo poprvé do italštiny, v češtině ještě existovaly nosovky (dnes zůstaly pouze v jednom slovanském jazyce a to v polštině); Václav nebyl Václav ale Věnceslav (více slávy, přesně jako jeho bratr Boleslav, protože bole znamenalo také vice, ještě dnes v ruštině); italsky dodnes Venceslao.

Měkké, neboli palatalni, G, které je v italském Genova, nemůže tedy být v češtině, kde je původní latinské J.

Výjimkou je slovo, které má též původ v Janově (původně to bylo Janovské sukno), italsky jeans. Toto slovo do češtiny ale přišlo z angličtiny: jsou to džínsy, džíny, anglicky jeans.

Obor

Antropologie, etnografie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

05.08.2020 06:21

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu