-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
Ráda bych se dozvěděla příběh Jana Vyskočila, narozeného roku 1901, po kterém je pojmenovaná ulice v Praze Michli. Narazila jsem na něj při vypracovávání rodokmenu a ráda bych o něm věděla něco víc, než že byl odbojový pracovník a že zemřel v Osvětimi. Potěšila by mě jakákoli informace o něm, popřípadě tip, kde bych se o něm dozvěděla více.
Děkuj
Dobrý den,
podobný dotaz jsme už zpracovávali, viz archiv PSK, viz níže
Vyskočilova ulice, Praha 4, původ názvu
Vyskočilova ulice v Praze Michli byla pojmenována podle Jana Vyskočila (1901 - 1943), odbojového pracovníka, člena ilegální Komunistické strany Československa, který byl za druhé světové války umučen v Osvětimi. Ulice nese tento název od roku 1962, kdy vznikla.
Zdroj:
Pražský uličník : encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství. 2.díl (O-Ž). 1. vyd. Praha : Libri,1998. s.429. ISBN 80-85983-25-7
http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/vyskocilova-ulice-praha-4-puvod-nazvu
Další informace o Janu Vyskočilovi lze najít např. listováním v Národní digitální knihovně (systém Kramerius, K3 a K4), z níž vybíráme:
Legendární ,,Ivan“ — Jan Vyskočil z Pankráce-
vztyčil 28. 10. 1939 prapor na Václavské náměstí
(popisek u fotografie)
Zdroj: BAREŠ, Gustav. Tři pře Jana Ziky. Praha: Mladá fronta, 1961.
S. [256b]
http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:98b77710-b1ba-11e2-ada5-005056825209
Zdroj: HOŘENÍ, Zdeněk. Naše Rudé právo. Praha: Rudé právo, 1980.
S. 137 fotografie
http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:d2e86170-e3fa-11e2-9439-005056825209
"Teprve později po přestěhování do Lidového domu přinesl s. Vyskočil malý cyklostyl "Baby", který nám trochu ulehčil práci...
Činnost stranické organizace, obvodu a později celé okresní organizace se soustřeďovala hlavně do Lidového domu na Pankráci...Vedoucím obvodu byl s. Jan Vyskočil..."
Zdroj: VÁVRA, Josef. Cestou boje: : vzpomínky na revoluční činnost komunistů v Michli, Nuslích, Krči, Pankráci, Lhotce, Podolí a Braníku : [sborník]. Praha: SNPL, 1961.
Abstrakt: Vzpomínky, namnoze dokumentární povahy, jsou příspěvkem k dějinám dělnického hnutí a komunistické strany v období předmnichovské republiky a okupace v bývalých městských obvodech Prahy 14 a Prahy 15.
http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:96c50070-ccef-11e3-94ef-5ef3fc9ae867
" ... Honza Vyskočil, vedoucí kraj Střední Čechy:
Jan Vyskočil („Ivan“), 5. 12. 1901 - 26. 3. 1943,
dělník, kovář, před rozpuštěním KSČ v prosinci 1938
funkcionář komunistické strany v tehdejší Praze XIV
(Nusle, Pankrác, Michle, Krč). Na prahu okupace byl
zaměstnán v družstvu Včela a ilegálně působil v Pra-
ze (kraji С 1).
S manželkou a dcerkou bydlel v Dačického ulici na
Pankráci čp. 1098. Tam se už v květnu 1940 chystalo
jeho zatčení. Díky duchapřítomnosti se mu podařilo -
doslova těsně před vkročením do bytu - uniknout. Od
té doby žil ilegálně. Později řídil kraj Praha-venkov
(tzv. kraj С 2), což byly organizace ve středních Če-
chách, a plnil s Pokorným a Šumberou stejný úkol
v Praze-městě (v kraji С 1).
Kraj s označením „Střední Čechy“ v organizační stav-
bě KSČ před válkou neexistoval. Je možné, že Fučík
v Reportáži přejímá tento pojem pod Vyskočilovým
vlivem. Ten se totiž zpočátku, než se spojil s Janem
Zikou, pokoušel obnovit rozbité ústředí právě na zá-
kladně Prahy-venkova.
Ilegální úkryt našel Vyskočil na podzim 1941 v do-
mě ing. Františka Kubika na Vinohradech, v Benešov-
ské č. 23, kde tehdy bydlela pouze jeho žena a syn.
Styky s předválečnými spolupracovníky z pankrácké
organizace KSČ nepřerušil ani v době, kdy žil na za-
přenou. Protože se od září 1940 v tomto okruhu Pra-
hy pohyboval i Fučík, brzy se o sobě dozvěděli. Podle
Reportáže vydali v roce 1941 Májový list společně.
Na gestapu však Fučík vypověděl, že se s Vyskočilem
poprvé setkal v srpnu uvedeného roku. (A že se Fu-
čík s Vyskočilem stýkal, prozradil Klecan už v prv-
ních dnech po zatčení.) Posunutí data setkání s Vys-
kočilem patrně souviselo s Fučíkovou snahou ochránit
spolupracovníky, kteří ho s ním svedli dohromady;
na gestapu uvedl totiž o této věci smyšlený příběh.
Jan Vyskočil byl zatčen v souvislosti se svými styky
s východními Čechami, konkrétně s Litomyšlí. Odtam-
tud zamířilo gestapo po určitých stopách do Prahy
a náhodou ho zatklo 21. května 1942 ve vršovickém
bytě hledaného Josefa Riegra; tomu se podařilo zatčení
uniknout. Potom se gestapo dozvědělo i o Jarmile Ku-
bíkové a jejím synu Františkovi. Oba byli popraveni ve
dnech stanného práva po atentátu na Heydricha.
Podle některých svědectví prodělal Vyskočil přes
osmdesát výslechů. Zápisy o jeho výpovědích se za-
tím nepodařilo objevit. Vyskočil nestanul před sou-
dem a je proto možné, že jeho protokol či protokoly
zůstaly v Praze a byly v posledních dnech okupace
zničeny. Není však vyloučeno, že se ještě objeví v cent-
rálních nacistických archivech a pomohou dokreslit
příběhy, jež souvisejí s NRVI a s Fučíkovou Reportáží.
Dne 28. ledna 1943 byl Jan Vyskočil převezen do
Osvětimi, kde o dva měsíce později zahynul.“
S. 222 - 223
Čerpáno z: FUČÍK, Julius. Reportáž, psaná na oprátce. Editor: Janáček, František. Praha: Torst, 1995.
Vydání: Vyd. 1., úplné, kritické a komentované
http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:2c111720-33cc-11e4-90aa-005056825209
Další zmínka:
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/18405738
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
05.12.2016 08:00