-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, ráda bych věděla za jakých okolností emigrovala rodina Jana Švejnara a za jakých okolností emigroval on sám. Byla tato rodina či sám Švejnar nějak postižen na majetku v souvislosti s trestným činem nedovoleného opuštění republiky. Jakým byl soudní postih rodiny včetně Švejnara samotného?
Dobry den, o Janu Svejnarovi se v soucasne dobe pise velmi mnoho. Staci se podivat do nektereho z vyhledavacu (seznam, google, ...) a ziskate velke mnozstvi clanku (odkazu), ve kterych jsou i zminky o tom, co Vas konkretne zajima (emigrace, postih).
Na ukazku posilam nekolik odkazu:
Osobni stranka Jana Svejnara http://www.jansvejnar.cz/
Datum: 11.11.2007
Moderátorka Nora Fridrichová zpovídá Jana Švejnara v pořadu 168 hodin.
Moderátor
... Jan Švejnar emigroval z Československa v roce 1970. Jeho sestře bylo 13 a jemu 17. A prý se mu vůbec nechtělo.
Jan Švejnar:
Zde byla doba, kdy jsme jako všichni studenti středoškolští, v našem případě spolu s vysokoškolskými, se snažili samozřejmě zabránit normalizaci, takže to byla doba nadšení. A měl jsem zde samozřejmě přítelkyni, mnoho přátel, takže se mi vůbec nechtělo vyjet.
Moderátor
Vy jste do Švýcarska emigroval, když vám bylo 17 a vaší sestře dokonce jen 13. Proč jste utíkali sami?
Jan Švejnar:
Rodiče už byli ve Švýcarku a my jsme se vlastně snažili dostat za nimi. A byla to situace, kdy jsme museli jít poměrně rychle, takže jsme jeli sami v tu chvíli. Bylo to zajímavé. My jsme nevěděli, jestli jsme na seznamu, na tom seznamu lidí, kterým měli odebrat pas s výjezdní doložkou, a tak jsme jeli nočním vlakem, sestře jsem nic o tom neřekl. A byli jsme na hranicích ve dvě hodiny ráno a tehdy došlo k tomu zkoumání dokumentů a tak dále, pasů, no a viděl jsem opravdu, jak se ti úředníci dívali, jestli náhodou nás nemají na seznamu. Nenašli nás a po půl hodině vlak tedy přejel do západního Německa a pak do Švýcarska...
http://zpravy.idnes.cz/ 16. listopadu 2007:
Jan Švejnar strávil v husákovském normalizačním Československu pouhý rok, přesto si ho prověřovala Státní bezpečnost. Zabývala se trestním oznámením, které na něj podala vojenská správa. Ta ho chtěla potrestat za to, že se vyhýbá vojně.
Patnáctého ledna 1971 totiž dostal osmnáctiletý Švejnar do schránky povolávací rozkaz, v té době už přitom byl sedm měsíců ve Švýcarsku. StB vyšetřování mladého Švejnara po několika měsících ukončila.
"Je nutné vzít v úvahu okolnost, že u tohoto trestného činu se vyžaduje úmyslné jednání. V přípravném řízení se neprokázalo, že nechtěl nesplnit odvodní povinnost," usoudil nakonec vyšetřovatel Jan Trkovský.
Záznam se stal součástí třicetistránkového vyšetřovacího spisu, který si Státní bezpečnost založila kvůli emigraci Švejnarových rodičů do Švýcarska.
Jan Švejnar, který zvažuje, že přijme kandidaturu na prezidenta, o svém soukromí hovoří málo.
Vyšetřovací spis, který se dochoval v archivech ministerstva vnitra, ukazuje některé okolnosti jeho emigrace.
Rodina diplomata Zdeňka Švejnara byla mezi posledními, kterým se podařilo celkem bezbolestně odstěhovat na Západ. Nedlouho poté, co v roce 1969 pronesl Husák slavnou větu "Hranice nie sú korzo", zažádal Švejnarův otec ministerstvo zahraničních věcí, aby podpořilo jeho kandidaturu na významnou funkci v Mezinárodním úřadu práce v Ženevě.
Československá diplomacie neměla námitek, nejspíš však netušila, že se Zdeněk Švejnar, člen KSČ, už do Československa vrátit nechystá. Na počátku roku 1970 se vydávaly výjezdní doložky málokomu. Marta Švejnarová a její dvě děti - Jan a Daniela - je získaly bez problémů.
"Účelem je návštěva otce na zahraniční cestě," napsali úředníci. Marta Švejnarová odjela 6. března 1970 a tři týdny poté za nimi vycestovaly i jejich dvě děti: sedmnáctiletý Jan a třináctiletá Daniela.
"Před Velikonocemi jsme dostali varování, ať co nejrychleji odjedeme, že naše pasy přestanou co nevidět platit. Sbalil jsem kufr, kytaru, lyže a nočním vlakem jsme odjeli do Ženevy. Sestře, jíž bylo třináct, jsem neřekl, že odjíždíme nejspíš už natrvalo," líčil Jan Švejnar před pár lety odchod za železnou oponu.
Kdyby se rodina rozhodla zůstat v Československu, rodiče by nejspíš měli problémy v zaměstnání a jejich syn, budoucí profesor ekonomie, by se na vysokou školu dostával s obtížemi.
Švejnarova matka totiž měla už pár týdnů po invazi první kádrový škraloup.
"Projevila v krizovém období let 1968-69 vyhraněné pravicové názory,"
napsala o ní do kádrového posudku její nadřízená ve státním sanatoriu.
Švejnarovým končilo povolení pobytu v cizině koncem roku 1970. V roce 1972 úřadům došlo, že už se nevrátí. Obvinili rodiče z nedovoleného opuštění republiky a zabavili jim byt na Smíchově.
V roce 1981 si Státní bezpečnost poznamenala, že Jan Švejnar získal americké státní občanství...
politicke-vedy-politologie-politika-verejna-sprava-vojenstvi
--
Národní knihovna ČR
30.01.2008 11:09