Šlechtický rod Bořkovců z Křtenovic

Text dotazu

Dobrý den,
prosím zda by bylo možné někde nalézt nějaké podrobnějí informace k rodu Bořkovců(Borkovců) z Křtenic patřícímu k nižší české šlechtě. Jméno i přídomek přebírám z Ottova slovníku naučného. Zvláštní zřetel kladu na vztah tohoto rodu k Bořkovicům (ves u Louňovic pod Blaníkem).
Děkuji předem

Odpověď

Dobrý den,

děkujeme za využití služby Ptejte se knihovny.

Informace k hledanému rodu jsme vyhledávali především v Národní digitální knihovně. Zmínky o něm se většinou vyskytovaly v publikacích věnovaných historii Táborska nebo v publikacích o šlechtických rodech. Z většiny z nich Vám přinášíme také citované úryvky. Vztah tohoto rodu ke vsi Bořkovice z uvedených zdrojů není patrný a tato otázka by pravděpodobně vyžadovala ještě další pátrání i v archivních zdrojů, které už ale není v kompetenci naší služby.

Asi jako nejstarší jméno pocházející z tohoto rodu se uvádí jméno Jana Bořkovce.
„Ze svobodníků zdejších Jan Bořkovec povýšen byl roku 1609 do stavu s přídomkem ze Křtěnovic. Rod ten měl ve znaku zbrojnou, v levo obrácenou ruku. Ještě r. 1687 žil ve vsi Jiří Bořkovec, starší svobodníkův.“
(Čerpáno z: CIKHART, Roman. Táborsko: popis přírodní, historický a národopisný. V Táboře: Tiskový odbor učit. jednoty Komenský, 1922. sv. B, s. 136.)

Rodu Bořkovců se dotkly změny sociálního rozvrstvení obyvatelstva táborského kraje, které probíhaly počátkem 16. století. Velký rodový majetek se drobil, posílila drobná šlechta, bohatnoucí města a také nová společenská vrstva – svobodníci. V souvislosti s Táborskem se skloňuje ve více zdrojích (pravděpodobně to od sebe přebíraly), že vrstvy svobodníků zde přibylo více než v jiných částech země. Do tohoto stavu upadl právě i rytířský rod Bořkovců z Křtenovic.

Starší zdroj odůvodňuje tento zjev následovně:
„Myslím, že stalo se tak drobením malých vladyckých statků, jak toho máme nejeden doklad. A že
v kraji našem bylo právě mnoho statečků, daly vznik tak mimořádně velikému počtu svobodníků u nás.“
(Čerpáno z: CIKHART, Roman, Antonín Zbyšek HNÍZDO a Joža KONEČNÝ. Táborsko v minulosti a přítomnosti: přednášky regionální školy v Táboře. V Táboře: Městský osvětový sbor, 1940, s. 31.) 

Jiný, mladší zdroj v podstatě přebírá stejnou argumentaci:
„Pokud se svobodníků týká, je pozoruhodné, že právě na samotném Táborsku (lépe řečeno Vožicku) bylo svobodníků mnohem více než v celé ostatní zemi. Tento zjev nebyl dosud uspokojivě vysvětlen. Patrně se tak stalo drobením malých vladyckých statků, jichž na Táborsku bylo právě mnoho. Tak do řad prostých svobodníků po odložení starých predikátů upadly rytířské rody Bejšovců z Bejšova, Borkovců z Křtěnic, Holejšovských ze Slavětína a mnoho dalších. Tyto rodiny se udržely na Táborsku posud, i když mnozí členové již dávno nejsou majiteli nějaké usedlosti.“
(Čerpáno z: POUSTKA, Karel a Okresní archiv Tábor. Okresní archiv v Táboře: průvodce po fondech a sbírkách. V Táboře: Okresní národní výbor, 1958, s. 37.)

Publikace o šlechtických rodech uvádí:
„Jan Bořkovec ze Křtěnovic vlastnil v polovině 16. století dvůr ve Vyšeticích, později i další statky. Rod žil a vlastnil statky v Čechách ještě v polovině 17. století. Rod žil údajně, již v nešlechtickém stavu, ještě koncem 19. století.“
(Čerpáno z: MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Praha: Argo, 2008. sv. 1, s. 100. ISBN 978-80-257-0027-31.)

Zde připojujeme výňatek z publikace šlechtického archivu, který zaznamenává snahu údajných pokračovatelů rodu z 19. století:
„24. listopadu 1893 požádali bratři Gottlieb Friedrich Bořkovec, autorizovaný civilní stavební
inženýr na Královských Vinohradech č. 98, Emanuel Ferdinand Bořkovec, majitel dvora
v Kyharově Sedlečku, a prostřednictvím svého poručníka Karla Stupky z Louňovic pod
Blaníkem nezletilý Jaroslaus Bořkovec o uznání zděděného rytířského stavu, erbu a predikátu „Krtenowitz“. Svůj původ odvozovali od Václava a Jana Bořkovců z Křtěnovic, kteří byli
připomínáni jako rytíři a vladykové v tituláři z roku 1556 a sám Václav Bořkovec pak ještě
v tituláři z roku 1567. Rodokmen doložili do roku 1642, kdy byl jejich údajný předek Pavel
Bořkovec z Křtěnovic (Paul Borzkowecz von Krztienowicz) usazen na svobodném dvoře Čečkov
nedaleko Votic. Podle výnosu c. k. ministerstva vnitra z 28. března 1903 ale svůj nárok
jednoznačně neprokázali a protože další důkazy o svém šlechtictví nepředložili, byl jejich případ
uzavřen.“
(Čerpáno z: ŽUPANIČ, Jan et al. Šlechtický archiv c.k. ministerstva vnitra: erbovní listiny Národního archivu, Státního oblastního archivu v Praze, Archivu hlavního města Prahy (dodatky), Archivu Národního muzea (dodatky). Praha: Agentura Pankrác, 2014, s. 134. ISBN 978-80-86781-24-2.)

K výše zmiňované vrstvě svobodníků určitě doporučujeme prohlédnout si nejnovější publikaci, kde se členové rodu Bořkovců z Křtenovic vzpomínají v souvislosti s více místy. V odkazu do Souborného katalogu naleznete seznam knihoven, které mají knížku k dispozici:
KRAJNÍK, Eduard. Místopis dědinických a svobodnických dvorů v Čechách: od 16. století do berní ruly s přesahem do pozdního středověku. Vydání první. Praha: Národní archiv, 2022. 686 stran. ISBN 978-80-7469-127-0.
https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=009661539&local_base=SKC

Snad pro Vás budou dohledané informace přínosné.

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

02.02.2024 13:06

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu