Jaké motivy se užívaly na keltských mincích na našem území?

Text dotazu

Jaký měly dané motivy význam? Případně by se mi hodil i odkaz na nějakou ukázku.

Děkuji moc!

Odpověď

Dobrý den,

nejstarší keltské mince nalezené na našem území z předoppidálního období jsou nápodobou tzv. statérů Alexandra III. Makedonského. Na rubu mince stojí bohyně Niké, na líci je zobrazena hlava bohyně Athény v korintské přilbě. Styl těchto napodobenin je oproti originálům určitým způsobem barbarizovány. Ražbu těchto mincí na našem území je možné předpokládat někdy v 1. polovině 3. století př. Kr.

Z  Moravy a naddunajského Rakouska jsou známé nálezy mincí z poloviny 3.  až 2. třetiny 2. století př.Kr. z tzv. skupiny Athéna Alkidemos (rub mince - stojící postava původní řecké bohyně Atheny Alkidemos  stylizované do podoby keltského bojovníka). I u těchto mincí postupně dochází k barbarizaci obrazu a snižování hmotnosti. Produkce stříbrné mince předoppidálního období v koridoru jantarové stezky je možné rozdělit na ražbu drachem  s motivy koně a na rubu se symboly lyry a rozety (spíše na rakouské straně území)  a ražbu obolů typu Roseldorf/Němčice I a II.

Z novodobých nálezů je zřejmé, že na našem území převládala od poloviny 3. a 2. třetinou 2 století př. Kr. ražba z českých lokálních emisí, dříve označované jako ražba vedlejších řad. Jde o zlaté a stříbrné mince principiálně stejného měnového systému, jak jej známe u skupiny Athéna Alkidemos a u moravských stříbrných mincí.  Ikonograficky jsou ovšem tyto mince vzniklé na českém území zcela odlišné a vyznačují se různorodou směsicí motivů. (podrobnější popis těchto mincí viz uvedená kapitola knihy "Keltové. Čechy v 8. až 1. století před Kristem").

V poslední třetině 2. století př.Kr. dochází v keltské společnosti  k výrazné změně. Začínají vznikat mohutná oppida. S nimi se mění i keltský mincovní systém. Kromě motivů se zmenšila i hmotnost mincí.

Nejvýznamnějším centrum ražby mincí v Čechách té doby bylo pravděpodobně oppidum Hradiště u Stradonic. Z této lokality jsou podchyceny hromadné nálezy. K největším patřil nález mincí z roku 1877, kdy bylo nalezeno přes 700 mincí - bohužel téměř všechny mince byly později roztaveny. Přesto se  celkově z této lokality dochovalo 2481 nálezů mincí. Mezi nimi je i 236 zlatých bójských zlatých mincí. Jde především o mušlové statéry. Statéry z tzv. období B mají na líci nepravidelný hrbol, zcela stylizovanou hlavu někdy lemovanou oblou linií a na rubu motiv půlměsíce a vystouplou plochu s paprsky (či bez nich) okolo středové jamky.  Statéry z období C zobrazují na líci stylizovanou lidskou ruku nebo oválnou nebo oválnou či obdélnou prohlubeň na vrcholu hladkého hrbolu. Rub mušlových statérů vznikl podobně jako líc  statérů pravděpodobně postupnou barbarizací původního typu Athéna/ Athéna Alkidemos. I v tomto případě dostal k samotnému posunu obsahu zobrazení, jehož význam ovšem není zcela jasný (může jít o zobrazení slunce a měsíce.

Pokud máte o danou problematiku hlubší zájem, určitě Vám doporučujeme přečíst si celou zmíněnou kapitolu v knize "Keltové. Čechy v 8. až 1. století před Kristem". Dozvíte se zde vše o podobách a typech bójských mincí a jejich nálezech u nás.

 

Doporučená četba:

* BENEŠ, Zdeněk a kol. Keltové: Čechy v 8. až 1. století před Kristem = The Celts: Bohemia from the 8th century to the 1st century B.C. Praha: Národní muzeum, 2018. 335 stran. ISBN 978-80-7036-553-3.

* https://www.keltove.cz/keltove/3-remesla-a-cinnosti-keltu/4124-3-11-dejiny-mincovnictvi-a-penez

 

Dalí literatura o keltské kultuře u nás:

* BAUEROVÁ, Anna. Zlatý věk Keltů v Čechách. 2., rozš. vyd., (V Mladé frontě pod tímto názvem 1. vyd.). Praha: Mladá fronta, 2004. 252 s., [32] s. barev. obr. příl. ISBN 80-204-1109-7.

* WALDHAUSER, Jiří. Encyklopedie Keltů v Čechách. 1. vyd. Praha: Libri, 2001-2007. 2 sv. ISBN 80-7277-053-5.

* DRDA, Petr a RYBOVÁ, Alena. Keltové a Čechy. 2., rozš. vyd., v Academii vyd. 1. Praha: Academia, 1998. 196 s., [16] s. barev. obr. příl. ISBN 80-200-0658-3.

* BOUZEK, Jan. Keltové českých zemí v evropském kontextu. Vyd. 2. Praha: Triton, 2009. 187 s., [24] s. obr. příl. ISBN 978-80-7387-233-5.

* BAUEROVÁ, Anna. Keltové v Čechách: průvodce po památkách keltské kultury. Vyd. 1. V Praze: v Litomyšli, 1996. 190 s. ISBN 80-7185-054-3.

 

Diplomová práce - Keltské mince na Moravě: https://theses.cz/id/pcmkfk/00176030-455546076.pdf

Aj. (viz Souborný katalog ČR: https://aleph.nkp.cz/cze/skc )

 

(volně dostupné ukázky mincí:

* https://www.keltove.cz/keltove/3-remesla-a-cinnosti-keltu/4124-3-11-dejiny-mincovnictvi-a-penez

* http://www.numisargo.com/index.php/cz/antika/keltsk%C3%A9-mince

https://boleslavsky.denik.cz/zpravy_region/potvrzeno-nejstarsi-mince-razena-na-uzemi-cech-byla-nalezena-take-u-nas-20140206.html   

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

Praha

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

27.11.2018 09:35

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu