Jaké jsou ženské sochy z takzvané perské sutě?

Text dotazu

Dobrý den,
mám vypracovat prezentaci na téma ženské sochy z tzv.perské sutě. Na internetu se mi moc nedaří najít o co se přesně jedná.
Nevíte do jakých publikací se mám podívat?
Děkuji.

Odpověď

Dobrý den, 

našli jsme dvě publikace, ve kterých je tzv. perská suť zmíněna, níže ukázky:

Perská suť
Když Peršané vtrhli do Athén, zpustošili také chrám na Akropoli. byla to pomsta za porážku u Marathonu. Po válce byla zahájena obnova chrámu. Z vrcholku se nejprve muselo odstranit obrovské množství suti.
Ta obsahovala rozbité obrazy bohů, jejich sochy a bezpočet obětních darů. Athéňané tyto pozůstatky naházeli za chrámovou zeď na svah kopce, kde je později objevili archeologové. Díky Peršanům se tak vlastně zachovaly předměty nevyčíslitelné hodnoty...

Sparta
Socha děvčete, která byla nalezena v sutinách Akropole zničené Peršany - obrázek sochy
Zdroj: FINK, Gerhard, Igor LISOVÝ, Peter KLAUCKE a Frank KLIEMT. Starověké Řecko. Plzeň: Fraus, c2007, s. 30,31. ISBN 978-80-7238-502-7. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:48e99440-23aa-11e8-8485-5ef3fc9ae867

Jiří Frei se už tehdy zaměřil na další památky a v Ny Carlsbergově glyptotéce v Kodani si všiml opravy na pozdně archaické hlavě kúra z Athén známé jako Rayet-Jakobsenova hlava. Prameny vlasů na zadní části hlavy se liší ve svém rytmu od ostatních partií a jsou jen rytou náhradou odřeného původního povrchu, k jehož poškození došlo zřejmě při perské okupaci Athén r. 480 př. n.l.
Nepříliš poškozená socha byla nejdřív opravena a teprve až náhrada darů určených Athéně byla kompenzována novými a modernějšími ex-voty již v raně klasickém stylu, byl před polovinou 5. století i tento exemplář uložen do země při úpravách terénu pro nové stavební práce.
Zachoval se tak v pozdější části vrstvy, jež je na athénské Akropoli obecně označována jako tzv. perská suť, podobné doklady depotů však lze najít i v jiných částech Athén...
Zdroj: Ve službách archeologie. Brno: Archeologický ústav AV ČR, 2005(1), s. 516-7. ISBN 80-86023-13-3. ISSN 1802-5463. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:6a70b750-d298-11e2-b791-5ef3fc9bb22f

Pomsta za Akropoli
Když Alexandr Veliký roku 330 př. Kr. hlavní město poražené perské říše dobyl, nechal Persepoli zapálit. Pomstil se tak za zničení athénské Akropole vojsky v roce 480 př. Kr.
Zavaleny tunami sutě spáleniště, zůstaly zachovány jedinečné řady kamenných figur, zkamenělé svědectví věrnosti králi...

Zdroj: VESER, Thomas a Vladimír ČADSKÝ. Kulturní poklady: kulturní památky a přírodní ráje pod záštitou UNESCO. V Praze: Knižní klub, 1997, s. 88. ISBN 80-7176-515-5. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:ba06cf40-78cf-11e5-954e-5ef3fc9ae867

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

25.09.2023 09:51