Rozdíly mezi virovou a bakteriální infekcí

Text dotazu

Ráda bych zjistila, podle jakých znaků může lékař nebo pacient poznat rozdíl mezi virovým a bakteriálním onemocněním, jak se liší jejich průběh, přenos a léčba. Zajímá mě také, proč je nesprávné používat antibiotika při virových infekcích a jaké mohou být následky takového postupu.

Odpověď

Dobrý den,

zasílám odpověď na Váš dotaz:

Proč rozlišovat

Virové a bakteriální infekce se liší původem, průběhem i léčbou. Správné rozlišení zabraňuje zbytečnému nasazení antibiotik, která na viry neúčinkují, a pomáhá předcházet rozvoji antibiotické rezistence. U běžných respiračních infekcí je doporučeno zachovat racionální přístup k předepisování antibiotik (Edelmannová, 2022).

Původci a přenos

Většina akutních infekcí horních cest dýchacích je virového původu (např. rhinoviry, chřipkové viry) a obvykle nevyžaduje antibiotickou léčbu (Edelmannová 2022).

Bakteriální infekce se objevují méně často, typicky při lokalizovaných onemocněních (např. streptokoková angína). Přenos u obou skupin probíhá převážně kapénkami, přičemž virová infekce může připravit „půdu“ pro sekundární bakteriální infekci (Jeseňák; Mináriková, 2021).

Jak poznat rozdíl v praxi (klinické znaky)

Faryngitida/tonzilitida: Virové infekce často zahrnují rýmu, kašel, chrapot a další celkové příznaky. Naopak při bakteriální angíně – typicky způsobené Streptococcus pyogenes – bývá lokalizovaná bolest v krku, výrazné povlaky na mandlích, zvětšené lymfatické uzliny a horečka. Pro diagnózu bakteriální infekce se používají tzv. modifikovaná Centorova kritéria (Edelmannová 2022).
Akutní rinosinusitida (ARS): Jde většinou virové onemocnění a antibiotika se doporučují až při známkách bakteriální etiologie, např. trvání více jak 10 dní bez zlepšení, těžký průběh nebo tzv. „dvojvlna“ zhoršení (Edelmannová, 2022).
Laboratorní vyšetření (např. CRP): CRP je běžný marker zánětu a může pomoci v rozhodování o předepsání antibiotik, avšak není specifický pro bakteriální infekci a musí být vykládán v klinickém kontextu onemocnění (Jeseňák; Mináriková, 2021).

Léčba

Virové infekce: Léčba je symptomatická, což zahrnuje dostatek tekutin, klid, antipyretika/analgetika a lokální opatření. Antibiotika nejsou nasazena, protože mechanizmus účinku antibiotik je zaměřen proti bakteriím (Edelmannová, 2022).
Bakteriální infekce: Antibiotika jsou indikována při jasném bakteriálním původu či při vysoké pravděpodobnosti jejího výskytu (např. pozitivní streptokokový test, typický klinický obraz bakteriální ARS). Volba antibiotika má respektovat doporučené postupy s ohledem na minimalizaci rizika rezistence (Trojánek et al., 2024).

Proč je chybné dávat antibiotika na virové infekce

Neúčinnost na viry – antibiotika cílí na bakterie a nejsou účinná proti virům
Rozvoj antibiotické rezistence – nesprávné či nadměrné užívání antibiotik zvyšuje selektivní tlak na bakterie a podporuje vznik rezistentních kmenů (Trojánek et al. 2024)
Poškození mikrobiomu a nežádoucí účinky – antibiotika mohou narušit normální mikroflóru, otevírat prostor pro jiné infekce či komplikace
Zbytečné zátěže systému – nevhodné užívání snižuje efektivitu zdravotní péče a zvyšuje riziko komplikací

Co z toho plyne pro lékaře i pacienty

U většiny akutních respiračních onemocnění je vhodná symptomatická léčba. Antibiotika se používají jen při jasných známkách bakteriálního původu nebo komplikací (Edelmannová 2022).
Lékaři by měli využívat klinická kritéria (např. modifikovaná Centorova kritéria u angíny, charakter průběhu u ARS) a případně laboratorní ukazatele (např. test CRP) k rozhodnutí o léčbě antibiotiky.
Pacienti by měli být informováni o odlišnosti virových a bakteriálních infekcí, a proč nelze automaticky nasadit antibiotika.
Dodržování zásad antibiotické politiky je základní ochranou účinnosti antibiotik pro budoucí generace (Trojánek et al. 2024).

Použité zdroje

1. TROJÁNEK, Milan; ŠTEFAN, Marek; BEZDÍČKOVÁ, Ludmila; PROKEŠ, Michal a ŽEMLIČKOVÁ, Helena, 2024. Antibiotická terapie nejčastějších infekcí v ambulantní praxi. Vnitřní lékařství. Roč. 70, č. 5, s. 276-283. ISSN 0042-773X. Dostupné z: https://doi.org/10.36290/vnl.2024.056. [cit. 2025-11-07].
2. EDELMANNOVÁ, Karolina, 2022. Akutní infekce horních cest dýchacích - diagnostika a léčba. Medicína pro praxi. Roč. 19, č. 5, s. 334-337. ISSN 1214-8687. Dostupné z: https://doi.org/10.36290/med.2022.051. [cit. 2025-11-07].
3. JESEŇÁK, Miloš a MINÁRIKOVÁ, Daniela, 2021. Akutní infekce horních cest dýchacích a jejich management v ambulantní praxi. Medicína pro praxi. Online. Roč. 18, č. 1, s. 29-36. ISSN 1214-8687. Dostupné z: https://www.medicinaproprax[…]ment_v_ambulantni_praxi.php [cit. 2025-11-07].

Obor

Lékařství

Okres

Knihovna

Národní lékařská knihovna

Datum zadání dotazu

06.11.2025 09:09