Jaké byly mzdy a platy zdravotních sester a ošetřovatelek v období 1. republiky?

Text dotazu

Jaké byly mzdy a platy zdravotních sester a ošetřovatelek v období 1. republiky?

Odpověď

Dobrý den,

 přesné informace, které vás zajímají, se nám nepodařilo najít. Statistické údaje pro toto období nejsou k dispozici. Našli jsme v textu knihy o historii ošetřovatelství údaj o odměnách pro opatrovnice a ošetřovatelky - denní službu 50 krejcarů, za noční službu 80 krejcarů a  za nepřetržitou týdenní službu 3 - 7 zlatých. To ale bylo ještě před vznikem 1. republiky. "V devadesátých letech 19. století jsou pro ošetřovatelskou práci stále přijímáni lidé neškolení, jejichž práce je ceněna méně než práce vrátného v nemocnici (vrátný měl 8 zlatých měsíčně, zdarma byt, 5 sáhů dřeva, 18 liber svíček a 30 zlatých na ošacení). Ošetřovatelka měla 6 zlatých a ošetřovatel 7 zlatých měsíčně."

Zdroj: KUTNOHORSKÁ, Jana. Historie ošetřovatelství. Praha: Grada Publishing, 2010.

 

"...nové vládní nařízení č. 22 ze dne 17. března 1927 “O úpravě služebních a platových poměrů ošetřovatelů v civilních státních ústavech léčebných a humanitních a ve Všeobecné nemocnici v Praze". Tato úprava změnila námezdní poměr ošetřovatelek s charakteristickými znaky poměru čeledního a upravila platy veškerému civilnímu ošetřovatelskému personálu. Při respektování předchozího výnosu č. 215 z r. 1921 členila ošetřovatelky (ošetřovatele) na: - ošetřovatelky, ustavené definitivně na systemizovaná místa a - ošetřovatelky pomocné. Skupina pomocných ošetřovatelek se dále členila na: - ošetřovatelky s diplomem a - ošetřovatelky bez diplomové kvalifikace,... Pro platové zařazení ošetřovatelek byla zavedena 4 platová pásma, která podmiňovala délku dovolené a to 8, 10 a 14 dnů a u zařazených v nejvyšším pásmu 18 dnů. Výnosem byly stanoveny příplatky pro vrchní sestry a příplatky za dozor nad inventářem. Sestrám mohly být přiznány i další přídavky za službu na infekčních a tuberkulozních odděleních, na oddělení RTG a radioterapie, i za namáhavé noční služby...

V tisku se občas objevily nabídky volných míst pro diplomované sestry, připomínající pozdější konkurs, např. v r. 1927: “Veřejná všeobecná nemocnice ve Dvoře Králové n. L. obsazuje místo vrchní sestry, která by byla zodpovědná za veškerý ošetřovatelský personál a v případě nutnosti zastupovala instrumentářku. Plat: 500,-Kčs k celému zaopatření... Správa nemocnice přeje si, aby vrchní sestra byla absolventkou Státní školy ošetřovatelské, pokud možno uměla německy a byla samostatná a energická... "

"...Že ošetřovatelky pracovaly v nemocnicích ve velmi špatných poměrech s prakticky neomezenou pracovní dobou potvrzuje i skutečnost, že už v r. 1919 se dostává otázka platových a zaopatřovacích poměrů ošetřovatelského personálu na pořad jednání ústřední zdravotní správy. Podle výnosu č. 215 z 15. 1. 1921, který zjednání vzešel, mohla být diplomované sestře po 5 ti leté bezvadné službě přiznána zemskou správou definitiva a za stejných podmínek a po úspěšně vykonané zkoušce i sestře nediplomované. Výnos však nezměnil dosavadní platnost čeledního řádu vztahujícího se na ošetřovatelský personál. V brožuře c. k. školy pro ošetřování nemocných v Praze, vydané pro šk. rok 1918-1919 jsou uvedeny pracovní podmínky pro absolventy. Ty však odpovídají spíše přáním, než realitě. Slibují např. ne vyšší než 10 hodinovou pracovní dobu, 4 nedělní dovolenou, příplatek na stravu, platový postup po dvou letech, náhradu za opotřebování obuvi, funkční přídavky pro vrchní a pro školní sestry, bezúplatné ústavní zaopatření v době nemoci, služební byt s otopem a posluhou, služební oděv a jeho praní.  Praxe však byla jiná. - Plat ošetřovatelek činil tenkrát 80,- Kčs měsíčně; podrážky tehdy stály 60,- Kčs. Počítalo se s odměnami od pacientů a jejich příbuzných.

Mnoho ošetřovatelek pracovalo pouze za stravu a bydlení - bezplatně... Ošetřovatelská služba v nemocnici vyžadovala mladé, zdravé síly, které byly schopny adaptace na takovýto způsob života. Bylo jich takových hodně, které dokázaly překonávat překážky. Byly mladé a zdravé - ale vdávat se nesměly. Stalo-li se tak, byly nuceny zaměstnání opustit. Šlo o jakýsi nepsaný zákon, který měl kořeny v celibátu řeholních sester a který dokázal ve svízelných dobách udržet pracovní síly."

Zdroj: KAFKOVÁ, Vlastimila. Z historie ošetřovatelství. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1992. s. 36. ISBN 80-7013-123-3. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:0725781e-c4b9-4627-8220-3f8fccbe2d22

Obor

Ekonomické vědy, obchod

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

23.09.2021 06:17

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu