Jak vzniklo příjmení Matoušek?

Text dotazu

Dobrý den,
zajímá mě jak vzniklo mé příjmení Matoušek. Předem děkuji za odpověď.

Odpověď

Dobrý den

 

příjmení Matoušek vzniklo z křestního jména Matouš (původně z hebrejského "Mattithjáh" - "dár boží"). Stejný původ mají příjmení Matouš, Matoušík, Matoušovský, Matoušů, Matuš, Matušák, Matušek, Matušík, Matuška aj.

Příjmení Matoušek/ Matoušková je cca 50-55 nejčastějším českým příjmením. Dle statistik Ministerstva vnitra zpřístupněných na stránkách http://kdejsme.cz současně žijí na území ČR 5604 osoby s příjmením Matoušek a 5800 osob s příjmením Matoušková. Zajímavé je, že největší hustotu osob s tímto jménem můžeme pozorovat na Třebíčsku.

 

 

 

 

Použité zdroje

MOLDANOVÁ, Dobrava. Naše příjmení. Praha: Agentura Pankrác, 2004.

 

KdeJsme.cz. [online]. 2015. [cit.10.7.2017.]. Dostupné z: http://www.kdejsme.cz.

 

 

Jazykové dotazy zodpovídá i Jazyková poradna Ústavu pro jazyk český AV ČR (http://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/; telefonní poradenství je bezplatné).

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

25.10.2017 08:38

Zbyněk Z. píše:
Sobota 04.06.2022 22:10
Slyšel jsem, že podobné tvary se používaly, když např. byl v obci sedlák Matouš, a jeho syn se "udělal pro sebe" a založil si vlastní statek, tak pak se mu říkalo zdrobněle Matoušek nebo Matoušík. A podobně u jiných jmen,
PSK - admin píše:
Úterý 07.06.2022 15:16
Dobrý den,

Vladimír Mates ve své knize Jména tajemství zbavená uvádí, že vznik zdrobnělých příjmení mohl být motivován jedním z následujících důvodů:

a) člověk menší
b) člověk mladší (samozřejmé včetně potomka, pak jde o patronymum - otec Adam, syn Adámek)
c) člověk méně zdatný („Proč chodit ke kJK/ováříčkovi, když můžeš jít rovnou ke k/K/ováři?“)
d) sousedská jízlivost, která volila tuto formu pro člověka chudšího na rozlišení od mohovitého. Někde zvali příjmím „Bednář“ bednářského mistra, „bednařík“ říkali jeho tovaryši, zatímco učedník byl „bednaříček“.

Ne všichni autoři se na tomto nicméně shodnou a jak uvádí sám Vladimír Mates, zobecňování není v tomto případě úplně na místě. Jazykovědec Jan Svoboda v tomto směru uvádí, že ve staročeských jménech panovala naprostá anarchie, neustálost a proměnlivost, a tak se stávalo, že tatáž osoba vystupovala často pod různými tvary téhož jména, například Kříž či Křížek, Sedlák či Sedláček apod.

Zdroje:
* MATES, Vladimír. Jména tajemství zbavená: malá encyklopedie 250 nejčastějších příjmení. Praha: Epocha, 2002. ISBN 80-86328-10-4. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:ac9a1870-60a0-11e2-9d9f-005056827e52
* SVOBODA, Jan. Staročeská osobní jména a naše příjmení. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1964. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:f95bcce0-dfd4-11e2-9923-005056827e52
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu