-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, prosím vás o příblížení označení (korunovačního) klenotu panovníků - královské jablko a co tento klenot symbolizuje. Děkuji předem
Dobrý den,
původ toho, co symbolizuje královské jablko má svůj počátek v antice. Jablko stejně jako koule pro svůj tvar symbolicky znázorňuje kosmos. Ten byl jako koule u nohou Jupitera například zobrazen v malbě v Pompejích. V dobách římského císařství se vytrácí symbolika koule jako kosmu. A stává se se insignií moci a výrazem římské vlády nad světem. Římští císaři dostávali tento znak moci od boha Jupitera, bohyně Romy nebo od svých zbožštělých předků. Právě v tomto se liší antické pojetí tohoto symbolu od pojetí středověkého. Středověk nechápe kouli, jako znázornění kosmu, ale jako znak moci. Další rozdíl je v tom, že jablko neopravňuje svého držitele k vládě nad světem. Jeho moc mu je pouze propůjčena a zastupuje Krista, Krále králů.
Právě ve středověku se začalo této insignii říkat říšské jablko římských králů. Od antického symbolu vládce je odlišeno křížkem na svém vrcholu. První písemně doložená zmínka o říšském jablku pochází z roku 1014, kdy je dostal Jindřich II od papeže Benedikta VIII darem. Říšské nebo korunovační jablko nebylo jediným symbolem panovníka a jeho moci. K dalším symbolům patřila samozřejmě koruna a mezi jinými žezlo, roucho a meč. Souborně se nazývaly regalia a byla významná pro uznání legitimity panovníka, lze říci učinily svého držitele králem. Důležitou úlohu měly i při korunovaci, která měla obřadní charakter, svou roli v ní hrála jednotlivá gesta, oděvy a manipulace s obřadními předměty. Pro příklad, panovník během korunovace držel v levé ruce jablko a v pravé žezlo. Obdobně je vyobrazen Kristus v miniatuře středověkého kodexu kolem roku 1250, levé ruce drží globus ze kterého ční kříž. Toto vyobrazení je chápáno jako vladařské gesto boha a krále králů. Typ tohoto vyobrazení byl převzat ze světské sféry.
DENKSTEIN, Vladimír. K vývoji symbolů a k interpretaci děl středověkého umění. Praha: Academia, nakladatelství Československé akademie věd, 1987. Rozpravy Československé akademie věd. Řada společenských věd, ročník 97, sešit 2.
HEINZ-MOHR, Gerd. Lexikon symbolů: obrazy a znaky křesťanského umění. 1. Praha: Volvox Globator, 1999
LE GOFF, Jacques a SCHMITT, Jean-Claude. Encyklopedie středověku. Praha: Vyšehrad, 2002.
RULÍŠEK, Hynek. Postavy, atributy, symboly: slovník křesťanské ikonografie. V Hluboké nad Vltavou: Alšova jihočeská galerie, 2005.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
29.08.2019 15:19