-
To se mi líbí
-
Doporučit
A k čemu se váže ev. autor textu uvedeného ve zpěvníku r. 1920
Dobrý den,
píseň se jmenuje Sokolský den, někdy se v textu objevuje 4. července nebo 8. listopadu, ale převládá používání 6. července..
Celý pochod složil a upravil do orchestrální podoby František Kmoch. Text měl podle stránky Vlastenci.cz napsat Karel Tůma, to se nám však nepodařilo ověřit.
Známá by měla být i melodie E. Šolce, který píseň upravil do podoby polky.
K čemu se píseň vztahuje je nejasné. Jedna verze je k upálení Mistra Jana Husa, k tomu ale nejsou důkazy, anebo k americkému dnu nezávislosti.
Komentář níže přináší k dotazu další zajímavé informace a relevantní zdroje.
Čerpáno z:
* https://vlast.cz/6-cervence-sokolici/ (článek bohužel neuvádí žádné zdroje)
* Sokolský zpěvník. Praha: Emil Šolc, [1912], s. 69. Zde se vyskytuje verze 4. července, stejně tak jako ve verzi na stránkách Vlastenci.cz
* http://www.hostivickahistorie.cz/osobnosti/tuma-karel.html
Autorství Františka Kmocha:
* KAPUSTA, Jan. Dechové kapely, pochod a František Kmoch. Praha: Supraphon, 1974, s. 130.
Hudba
--
Národní knihovna ČR
13.02.2023 08:00
Okolnosti vzniku a osobu autora přibližuje vzpomínka ve Věstníku sokolském z 10.08.1911, roč. 15, č. 15-16, s. 446, https://www.digitalniknihov[…]9569-11e6-bfc2-001018b5eb5c .
O slavnosti psal tisk např. takto:
Svěcení praporu břevnovského „Sokola” vykonáno bude zejtra v neděli dne 4. července způsobem slavnostním. Veškeré jednoty, spolky a deputace, jež slavnosti té se zúčastní, sejdou se na Petince v Břevnově o půl 9. hodině ráno, odkud vyjde průvod do chrámu u sv. Markéty v Břevnově. Po bohoslužbách svěcení praporu, zatloukání hřebů atd.; pak společný pochod na Petinku a volný rozchod. Odpoledne zahájeni Národní slavnosti ve prospěch Ústřední Matice školské.
(Národní listy, 03.07.1886, roč. 26, č. 182, s. 2, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/7783356 (citace) a https://kramerius.nkp.cz/[…]/ABA001_2171003200.djvu?id=14310290 (text))
Z Břevnova. „Sokol” zdejší pořádal dne 30. května vycházku polodenní do Šárky, jest to prvním vystoupením u veřejnost. Členů čítá jednota naše již 80, cvičí 3 družstva, cvičení řídí br. Hyánek Ant. Mladá jednota naše neutužila paží svých doposud tak, aby s ostatními jednotami v šlechetný mohla vejíti zápas, doufá však, že svou ctěnou přítomností ji povzbudíte, osvěžíte a skvělý příklad dáte, tak aby i ona čestně družiti se mohla po bok veškerého Sokolstva českoslovanského, ku cti jeho a drahé naší vlasti. Proto zveme Vás, bratří, k slavnosti svěcení praporu našeho, které konati se bude dne 4. července t. r. a podotýkáme, že zároveň odbývá se týž den Národní slavnost v Břevnově na Petince. Přijďte! Přijďte v počtu nejhojnějším a přijměte ubezpečení, že s náručí otevřenou přivítáme Vás ku své potěše i Vašemu osvěžení v krajině milé a památné. — Dne 4. července o 5. hod. budíček (hudba), o 8. hod. schůze ct. spolků a deputací, zápis do pamětní knihy, pak seřadění průvodu. Pochod k zatloukání hřebů do praporu na prostranství před chrámem. Pak společný pochod na místo Národní slavnosti. O 1 hod. odp. společný oběd, kterýž nutno však předem až do 3. července za 60 kr. objednati u jednoty naší. Příchodem průvodu na „Petinku” zahájena a započata bude Nár. slavnost. Jednota naše nejmenší zisk arciť míti nebude, uvážíme-li však, že čistý výnos připadne „Matici šk.” ovšem nijak toho nelitujeme. Vstupné k Nár. slavnosti ustanoveno na 20 kr., dříve koupené lístky 15 kr. Br. jednoty žádáme snažně, aby nám nejdéle do 1. července t. r. oznámily počet členů, kteří by u nás ze dne 3. a 4. července přenocovati, aneb společného oběda zúčastniti se chtěli, bychom předem o vše pohodlí postarati se mohli.
(Sokol, rok 1886, roč. 12, č. 6, s. 60-61, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/5304612 , https://kramerius.nkp.cz/[…]/ABA001_2144700064.djvu?id=8344648 )
Náhle oněměl. Jan Vaněček, 16letý zlatnický učeň z Přepeře u Turnova, zúčastnil se v neděli slavnosti svěcení praporu Sokola ve Vel. Břevnově. Když k 10. hodině dopol. snesla se silná bouře a prudký liják, hledal útočiště u stodoly majitele usedlosti p. Kostky. Sotva že se k stodole přiblížil, udeřil do ní blesk a zapálil. Vaněček se nad míru ulekl, že delší dobu zůstal bez vědomí a od té chvíle pozbyl řeči. Nešťastník byl odnesen do všeobecné nemocnice.
(Národní listy, 06.07.1886, roč. 26, č. 185, s. 3, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/7785213 , https://kramerius.nkp.cz/[…]/ABA001_2171001261.djvu?id=14310332 )
Jakou hudbu tam hráli, žádný zdroj neuvádí.
Textař Alois Matoušek (1853-1898) se narodil 18.10.1853 v Tejnce (dnes součást Prahy-Břevnova) jako syn ševcovského tovaryše. V dospělosti bydlel na různých adresách v Košířích. 28.10.1877 se tam oženil s dcerou krejčího Kateřinou Fialovou. Měli syna, ale jak ten, tak manželka bohužel brzy zemřeli. Podruhé se oženil 19.09.1880 s Annou Marií Jungovou, osiřelou dcerou zednického pomocníka, se kterou měl pět synů a tři dcery. V dokumentech byl uváděn jako úředník, písař ve smíchovské karounce (Schreiber in der Prager-Smichower-Manufactur & Cartunfabrik), v úmrtní matrice jako dělník. Zemřel 25.02.1898 v Košířích na „vysychání míchy“. Podle již zmíněného článku ve Věstníku sokolském byl zakladatelem a prvním jednatelem Sokola v Košířích. Pro tento spolek skládal příležitostné písně, které se mezi sokolstvem šířily ústním podáním. Některé vyšly tiskem (Čtvrtého července, Kdyby tak tatík Žižka vstal, Měla jsem milého sokolíka a Sokolové pěkné peří máte).
Zdroje (v datech jsou občas rozpory):
Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých fary Košíře, sign. KOŠ Z4, s. 142, http://katalog.ahmp.cz/prag[…]27676E&scan=146#scan146
Archiv hl. m. Prahy, Matrika narozených u sv. Markéty v Břevnově, sign. BŘV N9, s. 114, http://katalog.ahmp.cz/prag[…]62EC6E&scan=118#scan118
Archiv hl. m. Prahy, Matrika oddaných fary Košíře, sign. KOŠ O2, s. 45, http://katalog.ahmp.cz/prag[…]17511A0B&scan=48#scan48
Archiv hl. m. Prahy, Matrika oddaných fary Košíře, sign. KOŠ O2, s. 87, http://katalog.ahmp.cz/prag[…]17511A0B&scan=90#scan90
Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 382, obraz 767, http://digi.nacr.cz/prihlas[…]p;karton=382&folium=767 (1. manželství)
Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 382, obraz 768, http://digi.nacr.cz/prihlas[…]p;karton=382&folium=768 (2. manželství)
http://www.starysmichov.cz/view.php?cisloclanku=2008080014 (smíchovská kartounka)
Hudba pochází z lidové písně Trucovitost či Trucovitá milá (Nanynko, Nanynko, ty jsi trucovitá), původně z Práchenska (okolí Písku a Strakonic). Najdeme ji v řadě zpěvníků z 19. a počátku 20. století, včetně sokolských. Stejný “nápěv” má také několik dalších lidových písní.
Viz např.:
VÁCLAVEK, Bedřich a SMETANA, Robert. Český národní zpěvník: písně české společnosti 19. století. Vyd. 2., (dopl.), Praha: Svoboda, 1949. 468 s., píseň Čtvrtého července, s. 367, https://digitalniknihovna.c[…]1f4d-11e5-855a-5ef3fc9ae867 (notový zápis Čtvrtého července, vztah k písni o Nanynce, autorství A. Matouška; odkaz vyžaduje přihlášení)
ERBEN, Karel Jaromír, ed. Prostonárodní české písně a říkadla: s přílohou nápěvů. V Praze: tisk a náklad Jana Pospíšila, 1864. 543 stran. Trucovitost, s. 440, https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:03e25904-fdbc-4d1a-b595-06d6b9fba480
ERBEN, Karel Jaromír, ed. Prostonárodní české písně a říkadla: s přílohou nápěvů [hudebnina]. Nové vyd. V Praze: Alois Hynek, [1886]. 607, v, 204 s. Notový zápis 346 (Letěla husička), s. 89 příl., https://kramerius.svkhk.cz/[…]/uuid:eb1b4af7-d6e4-11e5-b8ad-00155d010f03 (jiné vydání téže knihy, s notovými zápisy; stejnou melodii č. 346 má např. Vojenský závdavek na str. 493, https://kramerius.svkhk.cz/[…]/uuid:eb15f3e9-d6e4-11e5-b8ad-00155d010f03 , Šelmovství na str. 272, https://kramerius.svkhk.cz/[…]/uuid:eb0f3d4c-d6e4-11e5-b8ad-00155d010f03 a již zmíněná Dobromyslná husička na str. 298, https://kramerius.svkhk.cz/[…]/uuid:eb1000b6-d6e4-11e5-b8ad-00155d010f03 ).
KALENSKÝ, Josef, ed. Švarný Sokol. Praha: Rudolf Storch, [1903]. 124 stran. Trucovitá milá, s. 57, https://www.digitalniknihov[…]1dc7-11e6-8803-005056827e51
Samotná píseň Čtvrtého července zlidověla a jak už odpověděla knihovna, nacházíme ji v různých úpravách. Připadá mi, že před 1. světovou válkou se zpívalo výhradně o čtvrtém, mezi válkami stale víc o šestém červenci. To druhé datum ale nacházíme spíš v publicistice než ve zpěvnících.
Sokolský zpěvník. Praha: Emil Šolc, [1912]. 128 s., Čtvrtého července, s. 69, https://www.digitalniknihov[…]ad06-11e7-91d5-005056825209
JANOUŠEK, Fr., ed. a NEUBERT, Alois, ed. Sokolský zpěvník. 9. dopln. a opravené vydání. V Jilemnici: Tiskem a nákladem Al. Neuberta, [mezi 1901 a 1925]. 240 s. Čtvrtého července, s. 125, https://www.digitalniknihov[…]2f43-11e7-a77b-001018b5eb5c
STEHLÍK, Oldřich, ed. České a francouzské mudrosloví: obdoby a rozdíly = Recueil de proverbes tchèques et français: analogies et contrastes. V Praze: Vesmír, 1937. 233 stran. Šestého července, s. https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:eed93530-d515-11e5-964f-005056825209
Pohov, zpívat! Lidové noviny, 09.12.1930, roč. 38, č. 618, s. 7, https://digitalniknihovna.c[…]8d31-11dc-acad-000d606f5dc6 (1. sloupec, vyžaduje přihlášení)
KOTEK, Josef. Dějiny české populární hudby a zpěvu 19. a 20. století. Díl 1 (Do roku 1918). Vyd. 1. Praha: Academia, 1994. 235 s., [24] s. obr. příl. ISBN 80-200-0481-5. Kapitola Historický přehled, s. 112, https://digitalniknihovna.c[…]4857-11e4-a450-5ef3fc9bb22f (vyžaduje přihlášení)
https://www.youtube.com/watch?v=wunaYVtXomU (Sokolský den od Fr. Kmocha; zjevně zkráceno)
Aby to ale nebylo jednoduché, v anglické Wikipedii ( https://en.wikipedia.org/wiki/Sokolsk%C3%BD_den ) najdeme alternativní výklad: Instrumentální skladbu Sokolský den podle nich složil František Kmoch krátce po r. 1871 pro kolínský Sokol. Později k ní byla přidána slova neznámého českoamerického emigranta, píseň zazněla na pražském sokolském shromáždění k americkému dni nezávislosti a zapsal ji Karel Tůma. Osobně této verzi nevěřím. V tisku jsem nenašel zmínky o oslavách amerického dne nezávislosti v Čechách před rokem 1918. Kmochův Sokolský den vyšel tiskem a byl koncertně provozován až kolem r. 1905 (což nevylučuje, že ho v Kolíně hráli dřív, ale důkaz není). Novinář Karel Tůma (1843-1917) vydal několik sokolských skladeb, ale tuto jsem u něj v Souborném katalogu nenašel. O písni se nezmiňují ani českojazyčné knihy v Library of Congress (např. Dějinami sokolstva amerického 1865-1908, https://www.loc.gov/item/75593203/ ). Je možné, že jsem při automatickém prohledávání něco přehlédl, ale příběh s břevnovským praporem vypadá důvěryhodněji.
Takže závěr je prozaický. Původní datum se do písně dostalo náhodou. Termín slavnosti byl nejspíš (moje spekulace) zvolen tak, aby vyšel na neděli (jediný volný den v týdnu), v létě (kdy je většinou pěkné počasí – i když jim moc nevyšlo) a asi i s ohledem na to, aby prapor stihli ušít (poté, co 30. května na výletě vybrali peníze?) a mohli ho vyvěsit při nejbližší pouti u sv. Markéty (svátek 13. července). Na americkou nezávislost, která tehdy slavila kulatých 110 let, zjevně nikdo nemyslel. Nové interpretace dodaly až další generace, hlavně za první republiky.
(Psáno v den 125. výročí úmrtí Aloise Matouška. Také náhoda?)