Jak vznikl název brána borců?

Text dotazu

Dobrý den, na fotbalových stadionech v Plzni a Pardubicích stála, respektive v případě Pardubic stále stojí, část původní historické tribuny, které se říká "brána borců". Jak tento název vznikl? Děkuji za objasnění

Odpověď

Dobrý den,

samotné slovo „borec“ pochází z ruštiny (případně ze slovenštiny, viz Machek, 2010) a znamená „sportovec, cvičenec, zápasník,…“

V Úskalích ruské slovní zásoby se dočteme: „Slovo borec bylo přejato z ruštiny a má význam pěstitel tělesné výchovy, cvičenec – od toho přeborník, přebory (спортсмен, brána borců, závod borců). V hovorovém jazyce se jím označuje člověk, který něčím vyniká, chlapík (často i ironicky). Ruské борец je významové daleko širší, znamená bojovník (борец за свободу, независимость). Přesto, že obě slova mají ještě významovou vzájemnou spojitost (české borec znamená též zápasník — tento význam je však již knižní a neužívá se ho, ruské борец ve významu zápasník je spisovné), je třeba je klasifikovat jako homonyma.“

Brány borců byly stavěny na stadionech už v antických dobách. Jde o brány sloužící jako hlavní vchod na sportoviště, jsou určeny pro slavnostní příchod sportovců (borců) na stadion.

Použité zdroje

VLČEK, Josef. Úskalí ruské slovní zásoby: slovník rusko-české homonymie a paronymie. Praha: Svět sovětů, 1966, s. 225. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:a559276b-f9c7-4e77-b45b-219301f7ca27

REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Voznice: Leda, 2012, s. 86. ISBN 978-80-7335-296-7. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:a0eb34e0-65d4-11e6-aed5-5ef3fc9ae867

MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2010, s. 61. ISBN 978-80-7422-048-7. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:2815f250-df89-11e7-adb0-005056825209

VÁCHA, Jaroslav a Bohuslav HAVRÁNEK. Slovník spisovného jazyka českého. Praha: Academia, 1971. sv. 1, s. 152. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:1d83b220-670e-11e3-8387-001018b5eb5c

PETRÁČKOVÁ, Věra a Jiří KRAUS. Akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 1995. sv. 1, s. 110. ISBN 80-200-0497-1. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:ca70c2b8-66fc-4254-81c8-51959d8369f4

PAROUBEK, Jaroslav a Arnošt NAVRÁTIL. Občanské stavby: Stavby pro tělovýchovu a sport : Určeno pro stud. fak. architektury. Praha: ČVUT, 1990, s. 38. ISBN 80-01-00129-6. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:c3a82e50-8af0-11e3-83a0-005056825209

KLÍMA, Miroslav. Řecko. Praha: Pressfoto, 1980, s. 45. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:738cf950-a8e6-11e3-a597-5ef3fc9bb22f

NAVRÁTIL, Arnošt, Václav MUDRA a Jaroslav MALÝ. Sportovní stavby: [vysokoškolská učebnice]. Praha: České vysoké učení technické v Praze, 2010, s. 74. ISBN 978-80-01-04525-1. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:bc475000-78ea-11e7-89ee-5ef3fc9ae867

MIKULA, Joža a Milan ALBICH. Záhadná Atalanta: příběhy z cest po Egyptě, Itálii, Řecku a Francii. Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství, 1982, s. 180. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:eef47b80-d349-11e3-bb44-5ef3fc9bb22f

ŽIŽKA, Jiří et al. Od pódia ke Strahovu. Praha: Olympia, 1989, s. 60. ISBN 80-7033-010-4. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:8121191b-d0f3-4f5b-a5ad-360d4470c3d8

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

23.03.2026 08:00