Jak se rozmnožují mořské panny?

Text dotazu

Dobrý den, měl bych velmi specifický dotaz. Jak probíhá rozmnožování (či pohlavní styk) mezi samcem a samicí mořské panny?
Předem děkuji za odpověď.

Odpověď

Dobrý den,

jako mořské panny jsou tradičně ve folklóru a v mytologii vykreslovány bytosti s napůl ženským a napůl rybím tělem. Původ tohoto stvoření se odvozuje od Sirén (řec. Seirénes), kouzelných pěvkyň z řecké mytologie, které strhovaly plavce do záhuby (Slovník antické kultury, s. 563) a jež byly zpočátku zobrazovány jako napůl ženy a napůl ptáci. Jméno „sirény“ (sirénia) dnes nese také živočišný řád vodních savců, lidově se pro tyto býložravce vžil název „vodní krávy“ či „ochechule“. V českém názvosloví lze narazit přímo na označení „mořské panny“ (HANSLIAN, s. 115). Rozmnožování mezi těmito „mořskými pannami“ (živočichy) je biology dobře popsáno, podrobně například zde: https://seaworld.org/animals/all-about/manatees/reproduction/.

Mořské panny jako nadpřirozené bytosti se v různých podobách a charakteristikách vyskytují v mýtech a legendách po celém světe, a to (přirozeně) nejčastěji v souvislosti s mořem nebo mořeplavectvím. Jako postava figurují v literatuře od středověkých soupisů reálných i smyšlených zvířat (tzv. bestiářů), básní a legend o hrdinech, až po dobrodružné příběhy, pohádky a folklorní vyprávění. V ikonografii se s nimi můžeme setkat například ve výzdobě sakrálních staveb, erbů, městských znaků (nejčastěji ve znaku pobřežních sil) a samozřejmě též jako s uměleckými náměty malířů a sochařů.

Vyobrazení mořské panny a její popis jsou rozmanité: ve středověkých bestiářích ještě prakticky splývá se Sirénami, u panny se tu objevuje místo ptačího těla tělo rybí nebo současně atributy rybí i ptačí (rybí ocas a ptačí křídla); jako mořskou stvůru s velkou zubatou tlamou nebo dokonce s rohy ji představovaly některé literární prameny z Norska (12./13. století) nebo z Japonska (1805). Zejména 19. století přineslo veskrze pozitivní až adorační představu o těchto mořských bytostech: panna je zobrazována jako krásné stvoření s dlouhými vlasy a půvabným tělem, v pohádkách a folklóru je pak nezřídka řazena mezi víly nebo s nimi zaměňována.

Ve většině případů (v literatuře i výtvarném umění) nese mořská panna z poloviny vnější znaky ženského pohlaví, jako napůl muži jsou zobrazováni jiní bájní mořští tvorové. Nejčastěji mají tuto podobu tritoni, průvodci boha Poseidóna, potažmo Trítón, Poseidonův syn. Lidské rozlišování pohlaví tady nelze jednoduše aplikovat, neboť význam mytologických postav v příbězích byl především v jejich nadpřirozené moci a síle. Když bychom ale požadovali „mužský“ ekvivalent mořské panny, byli by to asi právě tritoni (kteří se v řecké mytologii objevovali jako protějšky vodních víl Nájadek nebo bohyň Néreoven). V anglickém jazyce existuje vedle označení pro mořskou pannu = mermaid též označení pro jejího druha opačného „pohlaví“ = merman.

Rozmnožování těchto mytologických mořských bytostí není často zpracovávaným či zobrazovaným motivem. Význam her či rejů mořských tvorů (zobrazených či popsaných v umění) ale záleží na interpretaci, tudíž lze snad takovéto hry chápat kromě rozverné zábavy též jako aktivitu podobnou lidskému namlouvání či coby obdobu pohlavního styku. Jasnější odpovědi by mohl přinést podrobný výzkum ve starořecké a římské literatuře (zejm. poezii).

Stěžejními prameny prolnutí lidského života s nadpřirozenými bytostmi (včetně reprodukce) jsou pohádky a folklorní vyprávění, jejichž sběr vrcholil v období romantismu (1. pol. 19. stol.). Mořská panna se zde většinou dostává mezi lidi kvůli vlastní zvědavosti nebo pro lidskou chamtivost a své působení v ději nezřídka zakončuje sňatkem s princem či jinou mužskou postavou, tedy tradiční lidským rituálem předcházejícím založení rodiny. V českém kontextu máme podobu příběhů o mořské panně k dispozici ve sbírkách Boženy Němcové. Mořská panna v pohádce O ptáku Ohniváku a mořské panně u Němcové pravděpodobně splývá s „vílou“, jelikož autorka nehovoří o jakékoliv její zvířecí části, pouze ji popisuje jako „dceru mořského krále“, a příběh končí přípravami na sňatek mořské panny a mladíka, který ji přivedl z moře na pevninu.

Prameny a literatura

BAHNÍK, Václav. Slovník antické kultury. Praha: Svoboda, 1974. s. 337, 402, 563.

https://en.wikipedia.org/wiki/Siren_(mythology)

https://en.wikipedia.org/wiki/Mermaid

HANSLIAN, Alois. Dějiny vývoje užitkových domácích zvířat. Praha: Min. zemědělství, 1925. s. 115. 

https://www.savethemanatee.org/manatees/reproduction/

https://seaworld.org/animals/all-about/manatees/reproduction/

ORCHAND, Andy. Pride and Prodigies: Studies in the Monsters of the Beowulf Manuscript, University of Toronto Press, 1995, s. 263. (Dostupné: https://books.google.cz/books?id=hU8DdkwXbDEC&pg=PA86&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false)

KYNAST, Julia. Arnold Böcklin – Game of the Naiads. b.d. In: The-ArtInspector.com. [cit. 12. 9.] Dostupné z https://www.the-artinspector.com/post/arnold-b%C3%B6cklin-game-naiads

NĚMCOVÁ, Božena. O ptáku Ohniváku a mořské panně in Slovenské pohádky a pověsti. Praha: Zemský ústřední spolek jednot učitelských. 1914, s. 81-93. 

HRBATA, Zdeněk, PROCHÁZKA, Martin a Univerzita Karlova. Romantismus a romantismy: pojmy, proudy, kontexty. Praha: Karolinum, 2005. 417 s. ISBN 80-246-1060-4.

Obor

Biologické vědy

Okres

Praha

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

07.09.2022 18:24

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu