Jak se říká slovesným tvarům končícím na -li?

Text dotazu

Dobrý den,
rád bych věděl, jak se odborně (lingvisticky) nazývají slovesné tvary, které končí na -li? Například: "máme-li, vezměme-li, bude-li" atd. Existuje pro ně nějaké označení?
Děkuji

Odpověď

Dobrý den,

mají-li slovesa na konci -li, jedná se o spojku podřadící (podle Příruční mluvnice češtiny jde o podmínkový vztah). Jde tedy o samostatné slovo připojené spojovníkem.

O psaní spojovníku  krátké pojednání zde: http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=li#bref2:  

"Dalším uplatněním spojovníku je oddělení spojky -li. Ta se připojuje zpravidla ke slovesu stojícímu na začátku věty (víš-li, říkám-li, mohl-li). Pokud je -li pouze součástí složené spojky, spojovník nepíšeme (zdali, čili, jestli, neboli, pakliže, nežli, ačli)."
Zdroj: Internetová jazyková příručka http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=li#bref2   


Příklady a vysvětlení z Příruční mluvnice češtiny:

S. 470: Podmínka otevřená se vyjadřuje primárně vedlejšími větami podmínkovými. Jsou uvozeny spojkami typu "jestliže" (jestliže, -li, pokud, když, pakli(že)... - hovorově jestli a substandardně jak s indikativem (oznamovací způsob):

Budeš-li mít dobrou vůli, tak to půjde snadno zařídit.

Jestliže prší, nejraději sedávám doma

nebo spojkami typu „kdyby“ (kdyby, jestliže, -li, pokud, když, pakli...), hovorově jestli a substandarně jak s kondicionálem přítomným (podmiňovací způsob):

Kdybys měl dobrou vůli, tak by to šlo zařídit.

Jestliže bys s tím souhlasil, rád bych to udělal.

S. 474: Podmínka nereálná se vyjadřuje primárně vedlejšími větami podmínkovými. Jsou uvozeny spojkami typu "kdyby" (kdyby, jestliže, -li, pokud,...s kondicionálem):

Kdybych ho (byl) nezadržel, byl by spadl pod tramvaj.

S. 476: V gramatikách se chápe jako typ určení podmínkových, nebo příčinných v užším smyslu. V podstatě jde ovšem o souvětí, v nichž se větou se spojkou když vyjadřuje platnost děje.

Spojce když konkurují spojky jestliže, -li, hovorově jak.

Čerpáno z:
RUSÍNOVÁ, Zdenka, Petr KARLÍK, Marek NEKULA a Masarykova univerzita. Příruční mluvnice češtiny. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1997, s. 470. ISBN 80-7106-303-7. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:b6d717f0-2c6b-11e4-8e0d-005056827e51 

Další příklady:
s. 112: Vstupujte, jste-li vyzváni (věta podmínková).
GREPL, Miroslav a Petr KARLÍK. Učte se s námi skladbě češtiny: cvičebnice pro základní a střední školy. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1992, s. 112. ISBN 80-04-24567-6. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:5f070c60-18a7-11e4-8c14-5ef3fc9bb22f 

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

09.05.2016 23:52

Pavel Hušek píše:
Středa 08.03.2023 17:48
Děkuji Národní knihovně za tato - jakož i jiná - zajímavá objasnění.
A mám prosbu. Milá ptejte-se-knihovno, při odkazování na další dokumenty používejte prosím - tedy pokud možno - odkazy na veřejně přístupné dokumenty, a ne na dokumenty přístupné pouze v NK (jako zde uvedený Kramerius).
Případně děkuji.
PSK - admin píše:
Čtvrtek 09.03.2023 09:46
Dobrý den,

děkujeme za Vaši připomínku. V případech, kdy je to možné, se snažíme využívat volně dostupné zdroje, ovšem ne všechny zdroje volně dostupné na internetu jsou důvěryhodné a poskytují ověřené informace. Využíváme proto ve většině případů i tištěné dokumenty, z nichž řada je již digitalizovaná, což nám usnadňuje proces vyhledávání a získávání informací. Některé dokumenty sice nejsou přístupné odkudkoli, ale pouze například v budově knihovny, to samé však nastává i v případech, kdy jsou dokumenty k dispozici pouze v tištěné podobě a nejsou digitalizované. Pro jejich prohlédnutí je pak také nutné přijít do knihovny.
Od doby, kdy jsme na dotaz odpovídali, se navíc situace s přístupem k digitalizovaným dokumentům změnila a je nyní ke spoustě z nich možné přistupovat i vzdáleně po přihlášení prostřednictvím čtenářského průkazu NK ČR nebo mnoha dalších knihoven a institucí (https://ndk.cz/knihinst). Domníváme se, že by byla často škoda na tyto dokumenty v odpovědi neupozornit.

V případě dotazu výše využíváme primárně volně dostupnou Internetovou jazykovou příručku Ústavu pro jazyk český, z tištěných, resp. digitalizovaných, zdrojů jsou uváděny konkrétní citace, tudíž vlastně ani není potřeba do knih nahlížet.

S pozdravem služba PSK
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu