Jak je v Ústavě ČR definována menšina

Text dotazu

Jak je v Ústavě ČR definována obecně menšina

Odpověď

Dobrý den,

 

Ústava, zákony, ani mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, nestanoví, co se rozumí menšinou národnostní nebo etnickou. Je možné vycházet z definic, jak se vytvářely v orgánech OSN. Uvádí se např., že menšinou je skupina občanů vytvářejících početní menšinu v nedominantním postavení ve státě, vybavenou etnickými, náboženskými nebo jazykovými rysy, které jí odlišují od většiny obyvatelstva, má smysl pro solidaritu svých členů motivovanou kolektivní vůlí k přežití a jejich cílem je dosáhnout rovnosti s většinou a to jak fakticky, tak i právně.

Jiná definice ji charakterizuje jako skupinu početně menší s ostatním obyvatelstvem s nedominantním postavením, jejichž členové, jako občané státu, mají etnické, náboženské nebo jazykové rysy, které ji odlišují od ostatního obyvatelstva a ukazují smysl pro solidaritu směřující k zachování jejich kultury, tradic, náboženství nebo jazyka.

Ústava České republiky, ani Listina základních práv a svobod, nestanoví, které menšiny v ČR žijí, nebo které skupiny obyvatelstva stát za menšiny uznává. Záleží jen na menšině samotné (resp. na obyvatelích státu), zda pociťuje svou identitu, zda se rozštěpí dále na jiné menšiny (u etnických skupin organizovaných např. kmenově), nebo se integruje do majoritní skupiny.

Práva menšin ve státě předpokládají jejich loajalitu vůči státu a respektování demokratického principu rovnosti, který obsahuje zákaz diskriminace i privilegií (čl. 1 Listiny).

Menšinám poskytuje též ochranu Organizace spojených národů, Konference (Organizace) o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, Rada Evropy rozhodnutím svých orgánů i zvláštními úmluvami.

Zdroj: PAVLÍČEK, Václav. Ústava a ústavní řád České republiky. D. 2. Práva a svobody. Praha: Linde, 1995.

http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:839e92a0-666f-11e7-94b3-005056825209

 

Ústavní úprava menšin je dnes v ČR obsažena především v hlavě třetí Listiny základních práv a svobod, která nese název Práva národnostních a etnických menšin. Již z tohoto názvu je zřejmé, že ani v Listině základních práv a svobod nenajdeme nějakou obecnou definici menšiny.

Listina sice rozlišuje menšiny etnické a národnostní, ovšem ani tyto dále nedefinuje. Definici menšiny (i jejího příslušníka) podává zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů (tzv. menšinový zákon), ve znění pozdějších předpisů, ale - jak již sám název napovídá - jedná se pouze o menšiny národnostní.

Pojem etnická menšina legálně v ČR definován není.

Zdroj: https://theses.cz/id/qhh349/Ustavnepravni_ochrana_mensin.pdf - diplom. práce

 

ČI. 24 Listiny, který stanoví, že „příslušnost ke kterékoli národnostní nebo etnické menšině nesmí být nikomu na újmu", navazuje na tzv. zákaz diskriminace obsažený v čl. 3 Listiny.

Na základě těchto článků lze charakterizovat a rozlišit pojmy národnostní a etnická menšina.

Podle čl. 3 odst. 1: „základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení".

Výčet uvedených kritérií je demonstrativní, jde tedy o obecný zákaz diskriminace z hlediska jakýchkoli možných kritérií...

Z hlediska současné ústavní úpravy je tedy příslušnost к národnosti, resp. národnostní menšině, záležitostí volby, volního aktu, vyplývající ze svobodné volby národnosti, zatímco příslušnost k etniku, resp. etnické menšině,  je založena na kritériích, která nejsou závislá na volbě člověka, jako např. barva pleti, etnická skupina apod...

Rozdíl mezi pojetím etnické a národnostní menšiny se projevuje především u Romů.

Podle autorů komentáře к Listině základních práv a svobod se v podmínkách ČR za etnickou menšinu považuje zpravidla cikánské etnikum odlišující se kulturními tradicemi i dalšími znaky od majoritní společnosti, ale jen zvláštní část tohoto etnika se hlásí k romské národnosti.

Zdroj: PETRÁŠ, René a kol. Menšiny a právo v České republice. Praha: Auditorium, 2009.

http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:dfca7df0-542d-11e6-ad5e-5ef3fc9bb22f

 

Listina základních práv a svobod je ústavní zákon, zaručující lidská práva a základní svobody, hospodářské, sociální a kulturní práva národnostních a etnických menšin. Je součástí ústavního pořádku České republiky.

Zdroj: http://zakony.centrum.cz/listina-zakladnich-prav-a-svobod/

 

Vymezení pojmu národnostní menšina a příslušník národnostní menšiny stanoví zákon 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétně § 2 zní:

Národnostní menšina je společenství občanů České republiky žijících na území současné České republiky, kteří se odlišují od ostatních občanů zpravidla společným etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi, tvoří početní menšinu obyvatelstva a zároveň projevují vůli být považováni za národnostní menšinu za účelem společného úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti, jazyka a kultury a zároveň za účelem vyjádření a ochrany zájmů jejich společenství, které je historicky utvořilo.

Příslušníkem národnostní menšiny je občan České republiky, který se hlásí k jiné než české národnosti a projevuje přání být považován za příslušníka národnostní menšiny spolu s dalšími, kteří se hlásí ke stejné národnosti.

https://www.vlada.cz/cz/pracovni-a-poradni-organy-vlady/rnm/mensiny/narodnostni-mensiny-15935/

 

V současném systému ochrany menšin není primárním problémem obsah menšinových práv, ale otázka, kdo je ve skutečnosti jejich nositelem, na koho se práva vztahují.

V každé společnosti žijí lidé, kteří se navzájem liší nejrůznějšími charakteristikami.

Tito lidé se zařazují do různých společenských struktur, které mohou být buď většinové, nebo menšinové. Menšina by měla být početně menší než většina, ale nemusí. Klíčová je zde hlavně skutečnost, že se tato skupina ocitá v nedominantním postavení;  (příkladem je období apartheidu a postavení osob černé pleti v jižní Africe, kteří byli co do počtu silnější, přesto se ale nacházeli v menšinové postavení).

Dále se nabízí otázka, jestli má minorita stanovený nějaký určitý maximální a minimální počet osob, aby byla ještě pořád za menšinu považována. V definici Subkomise OSN pro prevenci diskriminace a ochrany menšin z roku 1953 je uvedeno - "aby menšina zahrnovala takový počet osob, který bude dostatečný k tomu, aby si její členové mohli sami rozvíjet své etnické, náboženské a jazykové charakteristiky".

Čerpáno z: https://is.muni.cz/th/jqpbp/bakalarska_prace.pdf

 

Kromě následných snah na půdě OSN se dále o definici pokoušela Rada Evropy; ta akceptuje tuto definici: „příslušníci menšiny jsou v početní menšině v poměru ke zbytku populace státu a její členové, kteří jsou zároveň občany tohoto státu, mají etnické, náboženské nebo jazykové vlastnosti, které je odlišují od zbytku populace a kteří se dále řídí vůlí uchovat si vlastní kulturu, tradice, náboženství nebo jazyk.“ Zákon č. 273/2001 Sb., Vymezení základních pojmů, ve znění pozdějších předpisů.

Pojem menšina obecně

,,...skupina početně slabší než zbytek obyvatelstva státu, nacházející se v nedominantním postavení, jejíž příslušníci – coby občané daného státního útvaru – mají etnické, náboženské nebo jazykové rysy, kterými se odlišují od zbytku obyvatelstva a vykazují, byť pouze implicitně, smysl pro sounáležitost zaměřený na uchování své kultury, tradic, náboženství nebo jazyka “. Tuto definici menšiny předložil ve své studii Francesco Capotorti, zpravodaj subkomise Komise OSN pro lidská práva, v roce 1977, v souvislosti s problémem výkladu pojmu ,,etnická, náboženská nebo jazyková menšina“ v čl. 27 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech.

Tato a jiné navazující definice byly pokusem o objasnění pojmu menšina, jelikož v mezinárodních smlouvách, které obsahují ustanovení týkající se ochrany menšin, žádná definice tohoto pojmu neexistovala, a tento fakt přetrvává dodnes. Tomu se však nelze příliš divit, neboť ,,v každém státě jsou pro definici menšiny relevantní odlišná kritéria (jazyk, náboženství, demografický vývoj apod.)“ Jelikož na mezinárodněprávní úrovni neexistuje obecně závazná definice menšiny, státy, které jsou stranami lidskoprávních mezinárodních smluv, si mohou samy ve svých vnitroprávních řádech určit, které skupiny obyvatel budou za menšiny uznávat...

Čerpáno z: BARTOŠOVÁ, Andrea. Ústavněprávní ochrana menšin. Bakalářská práce. Olomouc: Univerzita Palackého, Právnická fakulta, 2011.

 

Obor

Právo

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

18.06.2018 08:00

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu