-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
rád bych se zeptal, jestli ve velkých hloubkách, kde je ve vodě rozpuštěno málo kyslíku, dýchají ryby (případně jiní živočichové, např. korýši) nějak jinak, než "filtrováním" vody přes žábry. Nebo je množství kyslíku ve vodě limitujícím faktorem pro život a ve velkých hloubkách ryby nežijí? V jakých největších hloubkách ryby trvale žijí?
Nebo je špatně můj předpoklad a kyslík je ve vodě i ve velkých hloubkách, např. protože ho vyrábí řasy?
Děkuji.
Dobrý den,
největší podíl zemského kyslíku je obsažen v atmosféře, odkud má schopnost přecházet skrz hladinu do povrchových vod.
Fotosyntéza je další způsob přísunu kyslíku do vody a předpoklad, že ho vyrábí řasy a jiné rostliny, je tedy správný. Nicméně "konzumace" kyslíku vodními živočichy a jeho množství potřebné k aerobnímu rozkladu organických látek pomocí mikroorganismů je vyšší, než produkce kyslíku fotosyntézou vodní flóry.
Nezbytný je tedy přísun kyslíku do hlubokých vrstev jezer a oceánů pomocí proudů a povrchových vod a míchání vodního sloupce větrem, což ale na volném moři nepostačuje. Proces, který zajišťuje přísun kyslíku pro hlubokomořská společenstva většiny světových oceánů se nazývá termohalinní cirkulace. Jedná se o globální koloběh studené mořské vody související s její teplotou, hustotou a salinitou, díky němuž je voda okysličena. K této problematice doporučujeme článek: PETRUSEK, Adam a HEJZLAR, Josef. Když se ryby dusí aneb Příčiny a důsledky úbytku kyslíku ve vodách. Online. Živa. 2022, č. 2, s. 75-77. Dostupné z: https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/kdyz-se-ryby-dusi-aneb-priciny-a-dusledky-ubytku-k.pdf. [cit. 2025-05-14].
Zvyšování teploty povrchové vody vede k nižší rozpustnosti plynu, to znamená, že čím je voda chladnější, tím více rozpuštěných plynů může obsahovat. V souvislosti se změnou klimatu vznikají tzv. mrtvé zóny vod, místa, kde obsah kyslíku není dostačující pro život ryb a jiných živočichů. Ti se stahují mimo tyto zóny.
Co se týče organismů žijících v mnohakilometrových hloubkách u dna oceánů, o většině z nich toho mnoho nevíme. Že ryby žijí i v extrémní hloubce 8 km pod hladinou potvrdili vědci, kteří "v Boninském příkopu v západní části Tichého oceánu nafilmovali v hloubce 8336 metrů několik zatím neznámých exemplářů rodu Pseudoliparis, kam patří například terčice hlubinná (Pseudoliparis amblystomopsis) nebo terčice Běljajevova (Pseudoliparis belyaevi)." In: Superodolné ryby žijí v rekordní hloubce. Podívejte se, jak čelí drtivému tlaku a absolutní tmě. Online. Zoom iPrima. 2023. Dostupné z: https://zoom.iprima.cz/priroda/ryby-boninsky-prikop-209118. [cit. 2025-05-14].
Jenom počet dosud známých druhů hlubinných ryb (bez ohledu na ostatní organismy) dosahuje 2000.
Pro více informací doporučujeme prostudovat níže uvedené informační zdroje.
PETRUSEK, Adam a HEJZLAR, Josef. Když se ryby dusí aneb Příčiny a důsledky úbytku kyslíku ve vodách. Online. Živa. 2022, č. 2, s. 75-77. Dostupné z: https://ziva.avcr.cz/files/[…]ny-a-dusledky-ubytku-k.pdf. [cit. 2025-05-14].
Mořské hlubiny od A do Ž. Online. 21. století. 2007. Dostupné z: https://21stoleti.cz/2007/07/20/morske-hlubiny-od-a-do-z/. [cit. 2025-05-14].
Ryby : anatomie a fyziologie ryb. Online. Nemoci hospodářských a potravinových zvířat : multimediální výukový text pro studenty VFU Brno. Dostupné z: https://cit.vfu.cz/[…]/ryby-anatomie.html#mozTocId798594. [cit. 2025-05-14].
Ryby, které zadržují dech. Online. Vesmír. 2019. Dostupné z: https://vesmir.cz/[…]/ryby-ktere-zadrzuji-dech.html. [cit. 2025-05-14].
Jaké druhy hlubinných ryb existují? Online. Akvárium. C2025. Dostupné z: https://akvarium.taktojenassvet.cz/[…]/. [cit. 2025-05-14].
Hlubokomořské pytlíky vody. Online. Vesmír. 2018. Dostupné z: https://vesmir.cz/[…]/hlubokomorske-pytliky-vody.html. [cit. 2025-05-14].
Hlubinné ryby. Online. Vesmír. 2018. Dostupné z: https://vesmir.cz/[…]/ichtyologie.html. [cit. 2025-05-14].
Superodolné ryby žijí v rekordní hloubce. Podívejte se, jak čelí drtivému tlaku a absolutní tmě. Online. Zoom iPrima. 2023. Dostupné z: https://zoom.iprima.cz/priroda/ryby-boninsky-prikop-209118. [cit. 2025-05-14].
Biologické vědy
--
Národní knihovna ČR
13.05.2025 11:57