-
To se mi líbí
-
Doporučit
Co bylo účelem cesty, kde F.Š.L. zemřel? Jak dlouho mohla cesta trvat kočárem a jak takovéto cesty probíhaly, kolik jezdívalo služebnictva a jaké měli po cestě úkoly. Měla hlavní podíl na této cestě Marie Therezie?
Dobrý den,
děkujeme za Váš dotaz. František I. Štěpán Lotrinský (8. 12. 1708 – 18. 8. 1765)., císař, manžel Marie Terezie zemřel podle zdrojů v Innsbrucku v průběhu oslav svatby syna Leopolda se španělskou princeznou Marii Ludovikou. Jeho smrt byla zřejmě nečekaná. V článku internetového magazínu se můžeme setkat s informací, že zemřel náhle na infarkt (https://g.cz/frantisek-i-stepan-lotrinsky-milovany-a-milujici-nevernik-ktery-dokazal-ufinancovat-rakousko-uhersko/), anebo také narazíme na formulaci, že „podlehl srdeční slabosti během oslav sňatku syna Leopolda“, jak to uvádí Biografický slovník Historického ústavu AV ČR: http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php/FRANTI%C5%A0EK_I._%C5%A0t%C4%9Bp%C3%A1n_Lotrinsk%C3%BD_8.12.1708-18.8.1765.
Pro podrobnější popis událostí v Innsbrucku uvádíme úryvek z knížky o životě Marie Terezie zde:
„Ženichův otec jel do tyrolského hlavního města nerad a už jen přecházení mezi hradem a divadlem mu připadalo velice nepohodlné. Kvůli výškovým rozdílům se muselo chodit nahoru a dolů po schodech. Jako vůbec v Tyrolsku - naříkal císař František - kde člověk pořád jen musí lézt nahoru a dolů. Večer 18. srpna 1765 se vracel spolu se svým synem Josefem z divadla, kde se hrála jedna Goldoniho hra, do svých komnat na hradě. Před pokojem jednoho lokaje náhle klesl k zemi. Položili ho na lokajovo lůžko, na němž císař František I. krátce nato zemřel na následky srdečního infarktu.“
(Zdroj: HERRE, Franz, KOUŘIMSKÁ, Milada a KOUŘIMSKÝ, Milan. Marie Terezie: velká žena na habsburském trůně. Praha: Brána, 2004. s. 208. ISBN 80-7243-219-2.)
Popis událostí nabízí i stránka seriálu o Marii Terezii, třeba ale brát v úvahu úpravy podle scenáristických potřeb:
Co se týká cestování, nenašli jsme informace o podrobnostech této konkrétní cesty do Innsbrucku. Pro inspiraci a ilustraci ale uvádíme úryvek o cestě císaře Karla VI., otce Marie Terezie, z Prahy do Karlových Varů, kde se v roce 1732 léčil:
„2. června se vydala císařovna z Prahy do Karlových Varů, kam dorazila se 63 vozy, 324 tažnými a 55 jezdeckými koňmi a celkem 195 muži (s postilióny atd. jich bylo dokonce celkem 316) 4. června. Císař oproti tomu zůstal ještě v hlavním městě Čech, kde - jak jinak také - věnoval ještě nějaký čas honitbě. Teprve v sobotu, 14. června roku 1732, odcestoval večer s 57 vozy, 250 tažnými a 57 jezdeckými koňmi a s celkem 179 služebnými (s postilióny atd. jich bylo celkem 245) do Karlových Varů, kde zůstal až do 18. července.“
A ještě úryvek o cestování Marie Terezie a jejího manžela:
„Cesty Marie Terezie probíhaly podobným způsobem jako u jejího otce nebo u jejích ostatních barokních předchůdců. (…). Zcela odlišným způsobem cestoval oproti tomu její syn Josef II. Již jeho otec František Štěpán Lotrinský podnikl v letech 1731/32 velkou jízdu po Evropě, kterou můžeme považovat za cestu vzdělávací. Cesty ve smyslu „šlechtických kavalírských cest“ nebyly u Habsburků právě obvyklé. Tím se tedy František Štěpán vzdálil tradici čistě politicky nebo nábožensky motivovaných cest … .“
(Zdroj: VOCELKA, Karl a HELLER, Lynne. Soukromý svět Habsburků: život a všední dny jednoho rodu. Plzeň: Plejáda, 2011. s. 94. ISBN 978-80-87374-29-0.)
Kromě již použitých zdrojů Vám k této tématice určitě doporučujeme následující zdroje:
O Habsburcích obecně:
-POHL, Walter, VOCELKA, Karl, VACHA, Brigitte a MERTOVÁ, Lenka. Habsburkové: historie jednoho evropského rodu. Praha: Grafoprint-Neubert, 1996. ISBN 80-85785-44-7.
O cestování Habsburků:
-SCHREIBER, Georg, ŠEDOVÁ, Lenka a BEZDÍČKOVÁ, Erika. Habsburkové na cestách. Praha: Melantrich, 1997, c1994. ISBN 80-7023-242-0.
-BASTL, Beatrix et al. Habsburkové Země Koruny české ve středoevropské monarchii: 1526-1740. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2017. ISBN 978-80-7422-572-7.
O cestování šlechticů v tomto období:
-KUBEŠ, Jiří a Katedra historických věd. Šlechtic na cestách v 16.-18. století: sborník příspěvků (nejen) ze 3. [i.e. 4.] adventního kulatého stolu, který se na téma "Prameny k dějinám šlechtického cestování, 1550-1800" konal na půdě katedry historických věd FF UPa dne 28. listopadu 2005. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2007. ISBN 978-80-7194-928-2.
Snad pro Vás budou doporučené zdroje přínosné. Pro získání více informací k Vašemu dotazu můžete případně zkusit kontaktovat také Oddělení dějin raného novověku na Historickém ústavu AV ČR, kde by Vám třeba doporučili další relevantní zdroje k tématu: https://www.hiu.cas.cz/vedecka-oddeleni/oddeleni-dejin-raneho-novoveku.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
Praha
Národní knihovna ČR
05.08.2022 13:05