-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,mám doplňující dotaz ke starému Teplota,
nadmořská výška, souvislost...když běžné konvekční proudění znamená
pronikání teplého vzduchu nad studený,proč při inverzi,kdy se nasune teplý
nad studený,nedojde k ohřátí studeného od povrchu země a k ochlazení tepého
v důsledku poklesu tlaku?...čím se toto nasunutí liší od normálního
konvekčního proudění?
děkuji...
Dobrý den,
konvekce je jev oteplování ovzduší, kdy lehčí vzduch, ohřátý povrchem země, stoupá vzhůru a na jeho místo klesá vzduch chladnější z větších výšek.
Naproti tomu inverze teploty vzduchu (nebo též zvrat teploty vzduchu) vzniká především v podzimních a zimních měsících (někdy také za chladných jarních a letních nocí), kdy se přízemní vrstva vzduchu silně prochlazuje. V důsledku toho se u povrchu hromadí těžší studený vzduch, nad ním lehčí teplý. Ve studeném vzduchu se vytvoří mlha. Teplotní měření ukazují, že vertikální rozdělení teploty nemá obvyklý průběh. Teplota totiž roste s výškou až k hranici mezi studeným vzduchem a teplejším vzduchem nahoře. Rovnoměrný pokles teploty s výškou zase začíná teprve nad inverzní vrstvou. Toto zvrstvení atmosféry je překvapivě stabilní. Inverzní vrstva má funkci zadržující vrstvy, která brání výstupu teplejšího vzduchu i kouřových, odpadních a výfukových plynů. Hlavní pozávací znamení inverze je to, že tvrdošíjně podvazuje jakoukoliv vertikální výměnu vzduchu. Tak roste množství prachových částic, spalin a kouře pod inverzí, hlavně v městských a průmyslových aglomeracích. To vede ke znečištění vzduchu, které se může stát velmi nebezpečným. Právě na podzim a v zimě nestačí denní oteplení často k tomu, aby vytvořilo výstupné proudy schopné prorazit inverzi.
Použitá literatura a publikace k dalšímu studiu:
1) GÜNTER, D.Roth. Malá encyklopedie počasí. Praha: Euromedia Group k.s. - Knižní klub, 2000. 296 s.
2) BEDNÁŘ, Jan. Meteorologie: úvod do studia dějů v zemské atmosféře. Praha:
Portál, 2003. 224 s. ISBN 80-7178-653-5.
3) KOPÁČEK, Jaroslav; BEDNÁŘ, Jan. Jak vzniká počasí. Praha: Karolinum, 2005. 226 s. ISBN 80-246-1002-7.
4) KEMEL, Miroslav. Klimatologie, meteorologie, hydrologie. Praha:
Vydavatelství ČVUT, 1996. 289 s. ISBN 80-01-01456-8.
5) SEIFERT, Vladimír. 100+1 záludných otázek počasí. Praha: Aventinum, 2004.
176 s. ISBN 80-86858-02-2.
6) SOUKUPUVÁ, Jana. Atmosférické procesy (základy meteorologie a klimatologie). Praha: Česká zemědělská univerzita, 2007. 235 s. ISBN 978-80-213-1607-2.
7) VYSOUDIL, Miroslav. Meteorologie a klimatologie. Olomouc: Univerzita Palackého Přírodovědecká fakulta, 2006. 281 s. ISBN 80-244-1455-4.
Využít můžete i následující internetové odkazy:
http://alik.idnes.cz/tipy/a2.php?id=1570
http://www.meteopress.cz/web/clanky/19981130.HTM
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/0/8770C297A6F195B5C1256E970048FA81?OpenDoc
ument&cast=1
http://cs.wikipedia.org/wiki/Inverze_teploty_vzduchu
Fyzika a příbuzné vědy
--
Národní knihovna ČR
28.04.2008 12:03