intimita

Text dotazu

Dobrý den, chtěl bych se prosím vás zeptat odkdy se
začalo oblékat a genitálie začali být intimností a zakázané běhat nahý
venku. Mockrát vám děkuji

Odpověď

Dobrý den,

omlouvám se za opožděnou odpověď. Oblékat se do zvířecích kožešin začali lidé již v pravěku, oděv plnil nejen ochranné funkce, ale stal se také symbolem postavení jednotlivce. Nahota byla považována za přirozenou po celá tisíciletí, pohledu na nahé tělo nikdo nepřipisoval atributy necudnosti, vyzývavosti či nemravnosti. Některé přírodní národy dokonce považují nahotu za základ své módy. Ke zkrášlení jim slouží tetování, šperky, stužky, úprava vlasů, ale jinak tělo nezahalují, někdy dokonce zdůrazňují jednotlivé části těla a především genitálie. Misionáři toto chování považovali za necudné, ale nahota měla v těchto případech svůj rituální význam, protože erotické schopnosti zajišťovaly plodnost a bývaly uctívány jako jedna z hlavních tvůrčích sil světa.

Literatura neuvádí, kdy přesně začaly být genitálie chápány jako intimní partie, ale obecně je možné říct, že tabu se z nahoty v našem prostředí stalo až v novověku, do té doby byla vnímána jako přirozená součást života.

Ve starověkém Egyptě a Mezopotámii byl vzhledem k teplému podnebí oděv zpravidla velmi úsporný. Obyvatelé Mezopotámie a Egypta nosili jen krátké plátěné bederní roušky, které jim ovinovaly boky. Rouška zakrývala fyzickou nahotu pouze symbolicky, nešlo o projev prudérnosti, rouška byla spíše civilizačním odznakem. Pod rouškami se nenosilo žádné spodní prádlo a při pohybu bylo pod ně vidět, což dokazují dochované fresky pracujících Egypťanů. Na egyptských freskách jsou také vyobrazené tanečnice a služebnice zcela nahé, jen s úzkým páskem kolem boků. Nahé tělo vystavovaly na odiv i vznešené Egypťanky. Obdobně střídmě chodili oblečeni i v Mezopotámii, výjimku snad tvořili vládci a kněží, kteří zahalovali celé tělo. Starověcí Kréťané při svém rituálním sportu, saltu přes živého býka, bývali obvykle zcela nazí. Ve starém Řecku závodili při hrách v Olympii běžci nazí, nahé tělo (převážně mužské) bylo běžně umělecky zobrazováno včetně genitálií.

Nahota byla tolerována i ve středověku, kdy se s ní lidé setkávali v různých situacích. Z hlediska nahoty a oblečení se v té době striktně rozlišovalo mezi soukromými a pracovními situacemi na jedné straně a veřejnými na straně druhé. V soukromých situacích se na stud nehledělo, protože praktické potřeby se ostatním nadřazovaly. Lidé například spávali zpravidla nazí, ať doma nebo na cestách v hostinci. Propocený oděv bylo nutné nechat přes noc vyvětrat a lidé většinou neměli druhou košili na spaní, případně jim připadalo jako plýtvání oblékat si na noc čistou košili. Vzhledem k omezenému prostoru spávala často celá domácnost pohromadě v jedné místnosti, případně na jednom lůžku a pod jednou přikrývkou.

Za urážející a nevhodnou byla ve středověku nahota považována ve veřejných či společenských situacích, např. při návštěvě trhu nebo kostela, účasti na oslavách, hostinách, náboženském procesí. Na konkrétní situaci také záleželo, zda byla nahota vnímána jako přirozená nebo nemravná. Přirozeně byla chápána, pokud si promočený pocestný s ženou nechali v hostinci sušit své šaty u ohně a sami byli mezitím mezi ostatními hosty nazí. Pokud si ale v šenku nevěstka odhalila ňadra, nikdo ji sice nekáral a obvykle se nad tím ani nepozastavil, ale z hlediska dobové morálky to bylo necudné, vyzývavé a hříšné. Nahotu v běžném životě nechávali církevní kazatelé bez povšimnutí, veřejné erotické projevy ale tvrdě pranýřovali. Nahotu výslovně neodsuzuje ani Starý zákon, ani ve středověku tedy v chrámech nepobuřovala výzdoba zobrazující nahá těla (Adam a Eva v ráji, Kristus na kříži, Apokalypsa).

V renesanci se začalo na lidské nahé tělo pohlížet hlavně eroticky, tato změna se projevuje i v umění. Proti nahotě a erotický praktikám se ostře postavily nově vzniklé protestantské církve, které provinilce trestaly i bičem a vězením, katolická církev se omezila spíše na platonické pranýřování těchto jevů. Tento přístup k erotice a nahotě se v Evropě udržel i v dalších stoletích. Po třicetileté válce byla Evropa nábožensky rozdělena na katolickou a protestantskou část, ve nichž se evropská prudernost vyvíjela odlišně. Nejprudérnějšími zeměmi byla v 19. století ty, kde zůstal silný vliv protestantismu (Anglie, posléze USA). V zemích tradičního katolického vlivu se bigotní pruderie šířila především v zemích ovládaných Habsburky, naproti tomu Francie a Itálie si uchovaly část své renesanční frivolnosti.

V lidovém prostředí měla nahota podle pověrečných představ schopnost ochraňovat před chorobami, zapuzovat zlé duchy a zabraňovat neštěstí. V české lidové kultuře se nahota uplatnila při čarování, sběru čarodějných bylin a při věštění. Nahota působila i proti požáru, který mělo likvidovat trojí obcházení nahých žen kolem hořícího objektu, o Štědrém večeru vybíhali nazí lidé do sadu a třásli ovocnými stromy, aby dosáhli hojné úrody, na Zelený čtvrtek obcházeli nazí hospodáři před východem slunce louky a bili cepem do krtinců, aby jim krtci nepoškodili budoucí senoseč atd.

použitá literatura:

* VONDRUŠKA, Vlastimil. Intimní historie : od antiky po baroko. Brno : Moba, 2007. s. 109-119. ISBN 978-80-243-2672-6.

* Lidová kultura : národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 2. svazek, A-N. Praha : Mladá fronta, 2007. s. 591. ISBN 978-80-204-1712-1.

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

03.05.2011 09:36

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu