-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, po nějakém čase a předchozí dobré zkušenosti se opět dovoluji obráti se na Vás s dotazem. Tentorát se týká německého tisku konce 18.století do pol. 19. století.
Nemohu si poradit co znamenal fenomén "oznamovacích věstníků"?! Jaký byl jejich význam?
Bohužel moje literatura je na tento pojem krátká a nikde jsem se o něm nedočetla.
Prosím Vás tedy o pomoc a jakoukoli zmínku či výklad. Těším se na Vaši odezvu, za kterou Vám předem velmi děkuji.
Dobrý den, bohužel v publikacích věnujících se německému tisku 18. a 19.století jsme nenalezli žádné zmínky o oznamovacích věstnících.
V knize KöPPLOVÁ, Barbara; KöPPL, Ladislav. Dějiny světové žurnalistiky.
[Díl] 1., Celý svět je v novinách : Tisk od počátku světové žurnalistiky do nástupu imperialismu. 1. vyd.. Praha : Novinář, 1989. 332 s. ISBN 80-7077-216-6
je kratší pasáž o tzv. Intelligenzblatt, které jsou také označovány jako oznamovatel.
Jednalo se o komerčně orientované listy, které se brzy dostaly do zájmové oblasti státu především proto, že zdanění inzerce a obchodní sdělení představovalo zajímavý zdroj příjmu pro státní pokladnu. Především Prusko zavedlo státní monopol na inzerci, vyloučilo inzerci a reklamu z běžného tisku a vytvořilo tak v rámci vydavatelské činnosti relativně samostatnou a vysoce výnosnou oblast. Vládní nařízení z roku 1728 ukládalo založit oznamovatele mezi jinými v Berlíně, Magdeburgu, Halle a Minden, přičemž tyto listy měly výluční právo na všechna oznámení komerční povahy a zveřejňovaly kromě toho i úřední oznámení, výnosy apod..
Přes všechnu užitečnost informací nepředstavovaly oznamovatele zajímavé čtení a jejich odbyt bylo nutné stimulovat povinným odběrem. Roční předplatné ve výši 2 tolarů museli platit především Židé, majiteké výčepů, obchodníci s vínem, kavárníci, hospodští a duchovní. Seznam profesí, které byly povinny odebírat oznamovatele, se každý rok obměňoval.
Zájem o zvýšení nákladu nakonec převážil nad snahou omezovat záběr novin a inovace v podobě rozšíření obsahu o populárně naučné články zaměřené ke zlepšení řemesel, zemědělství a obchodu byla uvítána. Větší obsahová pestrost skutečně přispěla ke zvýšení odbytu, nadále však zůstaly vyloučeny články politické povahy. Přestože oznamovatele tvořily samostatnou oblast nabídky novin, jejich odběr alespoň potenciálně rozšiřoval čtenářskou základnu tisku o vrstvy, které nepatřily ke "vzdělaným stavům".
Další použitá literatura, bez nalezených zmínek o věstnících:
Šťastná, Helena. K vývoji tisku vybraných socialistických států : určeno pro posl. fak. žurnalistiky. 1. vyd.. Praha : SPN, 1983. 161 s.
KöPPLOVÁ, Barbara. Úvod k dějinám světové žurnalistiky do r. 1815 : Určeno pro posl. fak. žurnalistiky. 1. vyd.. Praha : SPN, 1982. 147 s.
Informace by také mohly být obsaženy v publikaci:
REQUATE, Jörg. Journalismus als Beruf : Entstehung und Entwicklung des Journalistenberufs im 19. Jahrhundert : Deutschland im internationalen Vergleich. Göttingen : Vandenhoeck & Ruprecht, 1995. 500 s. ISBN 3-525-35772-9
Věstníky jsou charakterizovány jako tiskovina uveřejňující oznámení, instrukce, pokyny, nařízení nebo organizační opatření; převážně v souvislosti se státní správou. V jaké oblasti však věstníky zaznamenaly rozvoj ve vámi uvedeném období v Německu, se nám bohužel nepodařilo zjistit.
Výklad věstníku použit z publikace:
Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích. Vyd. 1.. Praha : Nakladatelský dům OP, 1996 -- 4 sv. ISBN 80-85841-17-7
S dotazem se můžete také obrátit na Goethe Institut na adrese http://www.goethe.de/ins/cz/pra/wis/rec/csindex.htm , kde Vám díky svému zaměření na oblast Německa snad podají uspokojivější odpověď.
politicke-vedy-politologie-politika-verejna-sprava-vojenstvi
--
Národní knihovna ČR
09.01.2008 15:53