-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, prosím o přesné a pro laika srozumitelné vysvětlení, co přesně je inkluzivní jazyk a čím se liší od normálního jazyka. Děkuji
Dobrý den,
pod pojmem „inkluzivní jazyk“ bývají označovány lingvistické tendence, spojené se sociální inkluzí (snahou o začleňování dosud vyloučených jedinců ze společnosti) a genderovou rovností (snahou o odstranění diskriminace na základě pohlaví). Slovní spojení „inkluzivní jazyk“ však není v českém akademickém prostředí příliš často používáno a v odborné literatuře se nám nepodařilo nalézt přesnou definici. Častěji bývá používáno v západní Evropě (např. v němčině „genderinklusive/inklusive Sprache“, ve francouzštině „l'écriture inclusive“ – doslova „inkluzivní psaní“).
Jednou z nejvýraznějších tendencí inkluzivního jazyka je snaha o problematizaci užívání generického mužského rodu, který může v určitých případech přispívat k vytváření nerovného prostředí. Inkluzivní jazyk proto upřednostňuje používání genderově neutrálních pojmenování: například inzerát na pracovní pozici poptávající policistu, lékaře nebo knihovníka může odradit potenciální zájemkyně z řad žen – mužské pojmenování daného povolání může předjímat, že poptávaná pozice je vhodnější pro příslušníka mužského pohlaví. Častým řešením bývá uvést ženský i mužský rod inzerované pozice, případně upravit znění jmen v inzerátu na policist(k)a, lékař/ka, knihovn*ice či podobným způsobem, který nemusí respektovat běžné lingvistické zvyklosti.
Dalšími příklady inkluzivního jazyka může být například prosazování národnostní a rasové rovnosti, kritika tzv. „ageismu“ (znevýhodnění na základě věku) či tzv. „ableismu“ (znevýhodnění na základě zdravotního handicapu) a prosazování použití neutrálních pojmenování, namísto těch, které mohou být vnímány jako pejorativní, např. Cikán -> Rom, Rusák -> Rus, vozíčkář > handicapovaný/zdravotně znevýhodněný.
Oproti normálnímu jazyku se inkluzivní jazyk liší právě snahou o zdůraznění rovnosti a prosazováním nových tvarů jmen anebo změnou těch stávajících. Je však třeba mít na paměti, že ani současná podoba „normálního“ jazyka není prosta mocenských, ideologických a cizojazyčných vlivů, a proto nelze snahu o prosazení inkluzivního jazyka jednoznačně vnímat jako násilnou snahu o narušení přirozeného, „normálního“ jazyka.
Pro ilustraci, jakým způsobem inkluzivní jazyk prosazují evropské instituce s přihlédnutím k odlišnostem mezi evropskými jazky, můžete nahlédnout například do příručky „Genderově neutrální jazyk v Evropském parlamentu“. https://www.europarl.europa.eu/cmsdata/187090/GNL_Guidelines_CS-original.pdf
https://www.otevrenaspolecnost.cz/genderova-rovnost
https://www.presto-skola.cz/inkluzivni-vzdelavani
https://www.europarl.europa.eu/[…]/GNL_Guidelines_CS-original.pdf
https://fr.wikipedia.org/wiki/Langage_%C3%A9pic%C3%A8ne
https://cs.wikipedia.org/wi[…]%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD
https://cs.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_inkluze
Masarykova univerzita. Sociální inkluze. Brno: Masarykova univerzita, 2003, s. [5]. ISBN 80-210-3131-X. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/[…]/uuid:8aecaa60-8602-11e4-b5a7-001018b5eb5c
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Knihovna Akademie věd České republiky
10.05.2021 08:00