hranice východního bloku

Text dotazu

Dobrý den,
můžete mi prosím odpovědět na tyto otázky?
Jak vypadala hranice východního bloku s Jugoslávií?
V roce 1989 Maďarsko zrušilo "dráty" na hranicích s Rakouskem, na hranici s Jugoslávií "dráty" nebyly?
Velice děkuji za odpověď.

Odpověď

Dobrý den, 

kniha "Tam, kde byla železná opona" uvádí, že "zejména v 80. letech bylo pro většinu lidí, dokonce i celých rodin, relativně snadné získat povolení pro cestu do Jugoslávie, "bratrské socialistické země", a zaslíbené prázdninové destinace. Otevřela se tak slušná šance k emigraci na Západ. Jugoslávii totiž ani od Itálie ani  od Rakouska železná opona nedělila a dalo se z ní na Západ dopravit buď přes nehlídanou hranici nebo často i klasickým přechodem, když byli pohraničníci dostatečně benevolentní."

(SMOLÍK, Jakub, ed. a MOUREK, Daniel, ed. Tam, kde byla železná opona: stezky napříč historií a přírodou Evropy: Stezka železné opony, Zelený pás Greenbelt, EuroVelo 13, cyklotrasa železnou oponou. [Brno]: NP, 2012. str. 6.)

Je možné, že na některých úsecích ostnatý drát byl, nejednalo se však o nepropustnou železnou oponu, jak vyplývá z dokumentárního filmu České televize: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10095467107-pribehy-zelezne-opony/406235100221036-jugoslavska-cesta/ . Některé úseky, zvláště horské, byly jednoduše překonatelné bez zábranových pomůcek a často též bez pohraničářů. Lidé z Jugoslávie mohli svobodně cestovat do zahraničí a získávali též povolení pracovat v západních zemích. Hranice mezi Jugoslávií, Rakouskem a Itálií proto nemusela být tak úzkostlivě střežena.  

Na hranicích s Maďarskem a ostatními státy východního bloku byla situace odlišná. Zde byly hranice „železné opony“ až do roku 1989.

Doporučená literatura:

·         SMOLÍK, Jakub, ed. a MOUREK, Daniel, ed. Tam, kde byla železná opona: stezky napříč historií a přírodou Evropy: Stezka železné opony, Zelený pás Greenbelt, EuroVelo 13, cyklotrasa železnou oponou. [Brno]: NP, 2012. 38 s., [6] s. obr. příl.ISBN 978-80-904918-2-3.

·         TEJCHMAN, Miroslav a LITERA, Bohuslav. Moskva a socialistické země na Balkáně 1964-1989: vnější a vnitřní aspekty vývoje a rozpadu sovětského bloku na Balkáně. Praha: Historický ústav, 2009. 186 s. Práce Historického ústavu AV ČR = Opera Instituti Historici Pragae. Řada A, Monographia; sv. 23. ISBN 978-80-7286-142-2.

·         ŠESTÁK, Miroslav et al. Dějiny jihoslovanských zemí. 2. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. Dějiny států. ISBN 978-80-7106-375-9.

·         FŇUKAL, Miloš. Teritoriální politická organizace Západního Balkánu s důrazem na vývoj ve 20. století. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2012. 211 s. Geographia Moravica; 3. ISBN 978-80-244-3251-9.

·         PIRJEVEC, Jože. Jugoslávie 1918-1992: vznik, vývoj a rozpad Karadjordjevićovy a Titovy Jugoslávie. Vyd. 1. Praha: Argo, 2000. 537 s. Dějiny Evropy; sv. 1. ISBN 80-7203-277-1.

·         WRIGHT, Patrick. Iron curtain: from stage to Cold War. 1st pub. Oxford: Oxford University Press, 2007. xvi, 488 s., [32] s. obr. příl. ISBN 978-0-19-923150-8.

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

28.05.2014 10:16

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu