-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
můžete mi prosím odpovědět na tyto otázky?
Jak vypadala hranice východního bloku s Jugoslávií?
V roce 1989 Maďarsko zrušilo "dráty" na hranicích s Rakouskem, na hranici s Jugoslávií "dráty" nebyly?
Velice děkuji za odpověď.
Dobrý den,
kniha "Tam, kde byla železná opona" uvádí, že "zejména v 80. letech bylo pro většinu lidí, dokonce i celých rodin, relativně snadné získat povolení pro cestu do Jugoslávie, "bratrské socialistické země", a zaslíbené prázdninové destinace. Otevřela se tak slušná šance k emigraci na Západ. Jugoslávii totiž ani od Itálie ani od Rakouska železná opona nedělila a dalo se z ní na Západ dopravit buď přes nehlídanou hranici nebo často i klasickým přechodem, když byli pohraničníci dostatečně benevolentní."
(SMOLÍK, Jakub, ed. a MOUREK, Daniel, ed. Tam, kde byla železná opona: stezky napříč historií a přírodou Evropy: Stezka železné opony, Zelený pás Greenbelt, EuroVelo 13, cyklotrasa železnou oponou. [Brno]: NP, 2012. str. 6.)
Je možné, že na některých úsecích ostnatý drát byl, nejednalo se však o nepropustnou železnou oponu, jak vyplývá z dokumentárního filmu České televize: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10095467107-pribehy-zelezne-opony/406235100221036-jugoslavska-cesta/ . Některé úseky, zvláště horské, byly jednoduše překonatelné bez zábranových pomůcek a často též bez pohraničářů. Lidé z Jugoslávie mohli svobodně cestovat do zahraničí a získávali též povolení pracovat v západních zemích. Hranice mezi Jugoslávií, Rakouskem a Itálií proto nemusela být tak úzkostlivě střežena.
Na hranicích s Maďarskem a ostatními státy východního bloku byla situace odlišná. Zde byly hranice „železné opony“ až do roku 1989.
Doporučená literatura:
· SMOLÍK, Jakub, ed. a MOUREK, Daniel, ed. Tam, kde byla železná opona: stezky napříč historií a přírodou Evropy: Stezka železné opony, Zelený pás Greenbelt, EuroVelo 13, cyklotrasa železnou oponou. [Brno]: NP, 2012. 38 s., [6] s. obr. příl.ISBN 978-80-904918-2-3.
· TEJCHMAN, Miroslav a LITERA, Bohuslav. Moskva a socialistické země na Balkáně 1964-1989: vnější a vnitřní aspekty vývoje a rozpadu sovětského bloku na Balkáně. Praha: Historický ústav, 2009. 186 s. Práce Historického ústavu AV ČR = Opera Instituti Historici Pragae. Řada A, Monographia; sv. 23. ISBN 978-80-7286-142-2.
· ŠESTÁK, Miroslav et al. Dějiny jihoslovanských zemí. 2. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. Dějiny států. ISBN 978-80-7106-375-9.
· FŇUKAL, Miloš. Teritoriální politická organizace Západního Balkánu s důrazem na vývoj ve 20. století. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2012. 211 s. Geographia Moravica; 3. ISBN 978-80-244-3251-9.
· PIRJEVEC, Jože. Jugoslávie 1918-1992: vznik, vývoj a rozpad Karadjordjevićovy a Titovy Jugoslávie. Vyd. 1. Praha: Argo, 2000. 537 s. Dějiny Evropy; sv. 1. ISBN 80-7203-277-1.
· WRIGHT, Patrick. Iron curtain: from stage to Cold War. 1st pub. Oxford: Oxford University Press, 2007. xvi, 488 s., [32] s. obr. příl. ISBN 978-0-19-923150-8.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
28.05.2014 10:16