hormon při nervozitě

Text dotazu

Dobrý den,
potřeboval bych vědět, zda existuje nějaký druh hormonu, který je vypouštěn do krve při nervozitě.

Odpověď

Dobrý den,

Při ohrožení dojde v organismu k řadě změn, které ho připravují na velkou fyzickou činnost. O poznání základních mechanismů stresu se zasloužil zejména Hans Selye.

Ten se také zasloužil o rozdělení stresu na tzv. distres a eustres. Lundberg a Frankenhaeuserová pak analyzovali hladinu adrenalinu, noradrenalinu a kortizonu u 48 osob, které vystavili pěti různým experimentálním podnětům. Výsledkem jejich zkoumání bylo, že extrahovali dva faktory. Faktor distress, který sytil středně vysoké vylučování kortizolu a psychologické proměnné, které souvisely s negativními emocemi. Druhý faktor nazvali v souladu se svou koncepcí Effort a tento faktor sytil vylučování adrenalinu a psychologické proměnné, které vyjadřovaly pocit aktivity. Tento faktor však současně také odpovídá původní koncepci eustresu.

Po poplachové fázi nastupuje fáze rezidence, která se dostavuje při opakovaném a dlouhodobém stresu. Schreiber tuto fázi charakterizuje zvýšenou činností kůry nadledvin, ke které konkrétně přispívá zvýšená produkce hormonu adrenokortikotropinu, která vzniká v podvěsku mozkovém - hypofýze. Jeho tvorba je závislá na mozkovém hormonu kortikolibertinu. Zvýšená činnost kůry nadledvin se projeví produkcí hormonů lipidové povahy, z nichž nejdůležitější je kortikol. Kortizol rozkládá tkáňové bílkoviny (proto se po protahovaném stresu hubne) a také tkáňové tuky. Ze všech těchto zdrojů se nakonec zase tvoří krevní cukr

Podle knihy "(Ne)přítel stres" od Umlaufa, K. a Valanské, Z. je fyziologickým důsledkem stresu mobilizace organismu k zvládnutí situace, což znamená:

* pohotovost energetických rezerv (uvolňování tuků a cukrů ze zásob)

* zvýšená produkce hormonů, které uvedou do stavu pohotovosti srdečně-cévní systém

* blokování fáze odpočinku, omezení procesů trávení, sexuality apod.

Nervozita a stres se ale neprojevuje jen fyziologicky. Stres je společným jmenovatelem pro biochemické, psychofyziologické i psychické procesy a jevy.

Další zajímavé informace o fyziologických procesech, které probíhají v těle při stresových situacích najdete např. v knize "Nauč se zvládat stres"od Dr. Felixe Irmiše.

Zdroje:

* IRMIŠ, Felix. Nauč se zvládat stres. Praha : Alternativa, [1996]. ISBN 80-85993-02-3.

* ULRYCHOVÁ, Monika. Člověk, stres a osobnostní předpoklady. 1. vyd. Ústí nad Orlicí : Oftis, 2012. ISBN 978-80-7405-186-9.

* TEYSCHL, Otakar. O nervosním dítěti. 1. vyd. Praha : Orbis, 1955.

* KEBZA, Vladimír a kol. Psychická zátěž, stres a psychohygiena v lékařských profesích. 1. vyd. Praha : Grada Publishing a.s., 2012. ISBN 978-80-247-4569-5.

* HERMAN, Erik; DOUBEK, Pavel. Deprese a stres : vliv nepříznivé životní události na rozvoj psychické poruchy. Praha : Maxdorf, c2008. ISBN 978-80-7345-157-8.

* UMLAUF, Karel; VALANSKÁ, Zora. (Ne)přítel stres. České Budějovice : Nakladatelství "dt", 1991. ISBN 80-02-00945-2.

* http://cs.wikipedia.org/wiki/Stres

* http://cs.wikipedia.org/wiki/Nervozita

Obor

Lékařství

Okres

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

11.02.2014 13:11