hodnota zlatky v roce 1910

Text dotazu

Dobry den, zajimalo by mne, jakou hodnotu by dnes mela zlatka z období roku 1910? Kolik byl asi plat v te dobe treba delnika, ci kolik stal kg chleba. Mockrat dekuji.

Odpověď

Dobrý den,

v roce 1892 byla na našem území zavedena korunová měna, v oběhu byla od 16.5.1893, v platnosti byla do 22.8.1922.  Původně se sice jednotka nová měna měla jmenovat "zlatý" (nový zlatý nebo zlatý ve zlatě), ale nakonec bylo zvoleno označení "koruna". Kurantními (běžnými) mincemi byly zvoleny zlaté desetikoruny a dvacetikoruny, stříbrné drobné mince v hodnotě koruny, pětikoruny (od roku 1900) a dvoukoruny (od roku 1902), niklové dvacetihaléře a desetihaléře, bronzové dvouhaléře a haléře.  Jedna koruna (K) se dělila na 100 haléřů. Postupně byly z oběhu stahovány mince dalších měn, které byly ještě počátkem 90. let 19. století platné, od 1.1.1900 se korunová měna stala jedinou zákonnou zemskou měnou, ale počítání na zlaté a krejcary ještě dlouho přetrvávalo. 

V roce 1910 byla na našem území již delší dobu užívána korunová měna, nejsme si tedy jisti, jakou zlatku máte na mysli. Zlatka bylo lidové označení pro rakouské papírové peníze znějící na 1 zlatý (gulden), které na našem území obíhaly v letech 1866-1892 (do zavedení korunové měny). Po roce 1892 se název zlatka použival pro stříbrnou 2-korunu, protože přibližnou hodnotou i velikostí odpovídala předchozímu zlatníku.

Průměrné ceny základních potravin je možné nalézt např. ve Statistické příručce království Českého, zde uváděné ceny vycházejí z údajů staroměstské tržnice v Praze. Podle těchto údajů stál v roce 1910 1kg černého žitného chleba 0,30 K. Zajímavá srovnání cen některých potravin a vývoje mezd uvádí článek J. Machačové.  Tabulky uvedené na s. 234-235 zmiňují následující mzdy, není zde však blíže určeno, zda jde o mzdy denní/týdenní/měsíční:

* 1910, Liberecko - průměrná mzda textilních dělníků (mužů) 15,00 K  a minimální mzda kvalifikovaných sil - 9,40 K

* 1910 - severní Čechy - průměrná

mzda textilních dělníků (mužů) 15,25 K  a minimální mzda kvalifikovaných sil - 10,30 K 

Kniha "Základy peněžního vývoje" pak uvádí pro rok 1910 mzdy:

* hospodářský správce měsíčně - 150,- K

* kancelista měsíčně - 90,- K

* kovářský mistr měsíčně - 90,- K

* strojník v cihelně měsíčně - 70,- K

* dělník denně- 3,- K

Výše mzdy se v dělnických profesích odvíjela nejen od lokality, ale

samozřejmě i od konkrétního průmyslového odvětví, konkrétní činnosti dělníka, jeho zkušenosti atd. Velmi zajímavý přehled průměrných mezd z různých oblastí průmyslu naleznete v knize V. Křepelákové, údaje jsou většinou uváděny pro období právě kolem roku 1910. Např. textilní dělníci v Liberci v roce 1908 měli nejčastěji průměrný týdenní plat 11,- K až 17,- K, stavební dělníci měli v Praze v roce 1907 smluvně stanoveny mzdy podle podle profesí, průměrná denní mzda zedníka byla 3,60 K až 4,- K, omítkář měl 6,- K až 6,50 K  atd. Nejdůležitější dělníci ve sklárně  měly v roce 1912 následující průměrnou týdenní mzdu: foukač skla - mist 60,- K až 80,- K, pomocný dělník 30,- K, rytec skla - mistr 50,- K až 70,- K, rytec skla - pomocník 30,- K až 40,- K.

Srovnání, jakou kupní sílu, by v současné době měly mince a bankovky užívané v roce 1910, jsme v dostupných zdrojích nenalezli. O podobný přepočet se pokusil historik Josef Pekař, příklady jeho výpočtu naleznete např. v Knize o Kosti.  Pokud by Vám zajímala hodnota mincí  z té doby ve sběratelském slova smyslu, určité vodítko Vám můžou poskytnout  aukční katalogy: http://www.aurea.cz/Katalog38/38kat1251.htm, http://www.numismatika.com/obchod/produkty/mince/nase-uzemi/18921917-korunova-mena.

Použité zdroje:

* Peníze v českých zemích do roku 1919. Pacov : Nuga : Česká národní banka, 1996. s. 101-109. ISBN 80-85903-04-0.

* PETRÁŇ, Zdeněk. Ilustrovaná encyklopedie české, moravské a slezské numismatiky. Praha : Libri, 2010. s. 115, 245-246. ISBN 978-80-7277-411-1.

* MACHAČOVÁ, Jana. Tendence vývoje mezd dělnictva 1848-1914: srovnání tzv. starých a  nových průmyslových oblastí českých zemí. In K hospodářským a sociálním dějinám 19. a 20. století. I. díl.  Opava : Slezský ústav ČSAV, 1991. s. 146-319.

* SEJBAL, Jiří. Základny peněžního vývoje. Brno: Masarykova univerzita, 1997. s. 315. ISBN 80-210-1734-1.

* KŘEPELÁKOVÁ, Vlastimila. Struktura a sociální postavení dělnické třídy  v Čechách v letech 1906-1914. Praha : Univerzita Karlova, 1974. 161 s.

* http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2007-2009/1-zlaty-kupni-sila

* http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2012/ceny-v-letech-1860-1930/  

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

10.05.2012 17:17

Pavel píše:
Čtvrtek 12.09.2019 10:56
U textu článku"Tabulky uvedené na s. 234-235 zmiňují následující mzdy, není zde však blíže určeno, zda jde o mzdy denní/týdenní/měsíční:" je zcela jasné, že mzda 15K je mzda týdenní.
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu