-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobré odpoledne přeji,
proč si čeština nezachovala hlaholici? Například gruzínština a arménština používají krásná stará písma. A proč se nepoužívala cyrilice, ale latinka?
Moc dekuji za odpověď
Vážená paní (...),
hlaholice byla prvním slovanským písmem, které kolem roku 863 vytvořili slovanští věrozvěsti, bratři Konstantin (svatý Cyril) a Metoděj, za účelem překladu a šíření biblických a liturgických textů do srozumitelné staroslověnštiny. Písmo bylo určeno především pro Velkou Moravu, kam bratři přišli na pozvání knížete Rostislava.
Na Velké Moravě se hlaholice používala v letech 863–886 pro oficiální státní a bohoslužebné účely. Vyučovala se na škole založené věrozvěsty, kde byli vychováváni i jejich budoucí následovníci. Po smrti Metoděje v roce 885 byli nitranským biskupem Wichingem kněží slovanského obřadu vyhnáni a hlaholice se na Moravě přestala užívat.
Lze tedy říci, že hlaholice se našem území používala jen v dobách knížectví Velké Moravy a v počátcích knížectví Českého.
Na Moravu (a postupně i do Čech) se poté vrátil vliv latinského Západu – hlavně franského kléru, který prosazoval latinskou liturgii a latinku. Hlaholice se v českých zemích neuchytila a pod vlivem katolické církve a Západu byla brzy nahrazena latinkou. V průběhu 10. století se tedy začalo výrazněji prosazovat latinské písmo.
Cyrilice, která byla jednodušší a praktičtější, byla vytvořena z hlaholice koncem 9. století na území Bulharska, pravděpodobně některým z žáků Konstantina a Metoděje. Cyrilice se uchytila na většině Balkánského poloostrova, kde se používá dodnes, a dále se rozšířila severněji směrem do oblasti dnešní Ukrajiny a poté dále na východ.
V českých zemích se cyrilice nikdy masově nepoužívala, protože české země se nacházely v západním (latinském) křesťanství, ne ve východním (pravoslavném), které cyrilici používá. Po roce 1000 bylo české území součástí katolického kulturního okruhu – liturgie byla tedy v latině a písmo latinské.
Během středověku se pak v českých zemích rozvinula bohatá domácí písemná kultura v češtině psané latinkou, ve 14. – 15. století už měla čeština plně svůj ustálený pravopis (díky např. Janu Husovi).
Z výše uvedeného vyplývá, že používání latinky na našem území souvisí s dějinami křesťanství, kulturním vlivem Západu a politickým vývojem ve střední Evropě.
Podrobněji se tématem zabývají níže uvedené zdroje.
DUBRAVSKÁ, Barbora. Písmo v Čechách. Online, Bakalářská práce. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2020. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/[…]/130293877.pdf?sequence=1&isAllowed=y
KOVÁŘ, Josef. Chronologický vývoj písma a jeho druhy. Online, Bakalářská práce. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2023. Dostupné z: https://theses.cz/id/q5bhwd/
VEČERKA, Radoslav. Staroslověnská etapa českého písemnictví. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 176 s. ISBN 978-80-7422-044-9.
Vznik slovanského písma a jeho vývoj. Online. Dostupné z: https://is.muni.cz/[…]/Vznik_slovanskeho_pisma_a_jeho_vyvoj.pdf
BAUEROVÁ, Veronika. První písmo. Online. Dostupné z: https://www.ustavprava.cz/blog/2018/09/prvni-pismo/
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Knihovna Jiřího Mahena v Brně
22.10.2025 12:59