-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
proč se v Mníšku pod Brdy říká návrší Hladový vrch? A proč se tamní ulice jmenuje U červeného kříže?
Děkuji.
Dobrý den,
přesnou informaci, proč se návrší v Mníšku pod Brdy říká 'Hladový vrch', jsme nenašli. Místní názvy ale často vznikaly např. podle tvaru terénu, flory, fauny apod., viz níže:
4.2 Země 4.2.1 Terénní formy (viz 3.1) 4.2.2 Motivem pro vznik oronyma se stala i půda (4.2.2), její kvalita (4.2.2.1), složení (4.2.2.2), teplota (4.2.2.3), vlhkost (4.2.2.4). Svůj odraz v oronymii nalezla také neobdělaná půda (4.2.2.5) a způsob získávání půdy (4.2.2.6): 4.2.2.1 - Bídnice, Bída, Macecha, Hladový vrch, Chudý vrch;...
Zdroj: OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, Libuše. Pomístní jména v Čechách: o čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Praha: Academia, 1995. s. 274. ISBN 80-200-0554-4. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:d9f9d4b0-4b6f-11e5-a525-5ef3fc9ae867
K ulici U červeného kříže jsme našli informace, které jsou zpracovány na stránkách Mníšeckého místopisu:
"...narazíte přibližně po dvou kilometrech putování na dřevěný červený kříž umístěný po pravé straně cesty. Tento kříž zde byl vztyčen v létě roku 2012 za spolupráce Václava Kadlece, Josefa Slepičky a Antonína Landy na místě původního dřevěného kříže."
"Původní dřevěný kříž stával uprostřed malé zahrádky obehnané dřevěným plůtkem, jak si ještě vzpomínají někteří mníšečtí a lhotečtí pamětníci. Je také zmíněn v knize Jana Šťastného Městečko pod Skalkou a podle povídky spisovatele F. X. Svobody se k němu váže tento příběh: „Do krásné lesníkovy dcery se zamiloval myslivecký mládenec a když poznal, že jeho láska není opětována, rozhodl se zmocnit dívky násilím. Jednoho dne k večeru na místě, kde kříž stojí, ji přepadl a zneuctil. Mladá dívka se z toho pomátla na rozumu a brzy zemřela. Mládenec po činu uprchl daleko do světa. Jako stařec, hnán zlým svědomím, vrátil se na místo svého zločinu a zde se oběsil“.
https://www.zpravyzmnisku.cz/historie/cerveny-kriz-na-skalce-mnisecky-mistopis/
Doporučujeme také knihu, viz níže:
"...V pískovnách u Klínce a Sloupu můžete dosud zřetelně vidět vrstvy písků, štěrků a jílů, plné krásně oblažených valounů bílého i krvavě červeného křemene, černého buližníku, šedozelených břidlic a dokonce tu můžete najít kousky zkamenělého dřeva a zuhelnatělé otisky listů. Přes všechny zmíněné proměny lze říci, že Brdy (Hřebeny) jsou jedním z nejstarších evropských pohoří, které zaujalo své místo již v době, kdy ještě po Alpách nebylo ani památky!... Zlomová místa bývala proto využívána к budování svatyň, neboť se věřilo, že se tam koncentrují božské síly; právě tak se vědělo, že ve zlomových oblastech se nacházejí ložiska vzácných kovů...
Zdroj: DVOŘÁK, Otomar a HOLEČKOVÁ, Marie. Poklady pod skálou poutníků: za tajemstvím Mníšku pod Brdy. Beroun: MH, 2006. s. 13. ISBN 80-86720-29-2. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:9e06c7e0-d326-11e4-ae4e-5ef3fc9ae867
Pro zajímavost:
Ulice U červeného kříže je také u obce Smiřice, viz níže. Tam je pojmenována podle barvy natřeného kříže.
Smiřice (Hradec Králové) Na bývalém popravišti u Holohlav postaven velký kříž a natřen červenou barvou. Toto místo tak získalo název U červeného kříže.
Zdroj: FRANCEK, Jindřich a ŠIMEK, Tomáš. Hrdelní soudnictví českých zemí: soupis pramenů a literatury. Zámrsk: Pardubice: Státní oblastní archiv, 1995. s. 42. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:67ae4ed0-3015-11e3-bd38-5ef3fc9ae867
Jazyk, lingvistika a literatura
Kladno
Národní knihovna ČR
15.03.2022 08:10