historie automobilky

Text dotazu

Dobrý den,
na jedné internetové stránce jsem našel informaci o zahraniční výrobě firmy Praga.
Toto se tam psalo: vagonce v Rábu bylo uděleno právo na výrobu na výrobu konstrokce Praga.
Tak by mě zajímalo zda společnost Praga měla výrobu i jinde v zahraničí.
INFORMACE pochází ze zdroje www.vpccbrno.com/hist/praga01.htm
Na dalších stránkách, kde jsem byl takové informace neobsahují (www.i-magazin.cz, dále na šeské a polské wikipedii, m.ihned.cz/c1-55181950-praga-slaví-105-let-od-zalozeni-podivejte-se-na-auta-ktera-vyrabela.
Děkuji za vyřízení

Odpověď

Dobrý den,

Vámi uvedenou informaci o udělení práv na výrobu vozu typu Grand maďarské vagonce v Raabu potvrzuje i kniha: PROCHÁZKA, Hubert a MARTOF, Jan. Praga: motocykly, osobní a nákladní automobily. Vyd. 2. Brno: Computer Press, 2007. 152 s. Autosalon. ISBN 978-80-251-1667-8.

O udělení licence se zde konkrétně píše:

"Po takovém úspěchu (vítězství v mezinárodní Alpské soutěži) nabídlo vedení firmy Praga typ Grand c. a. k. armádě jako "velitelský vůz". Ta nabídku již důvěryhodného partnera přijala a objednala 250 vozů Grand s karoserií double-phaeton, krytou plátěnou stahovací střechou. Kromě toho prodala Praga z kapacitních důvodů na pokyn ministerstva války licenci na výrobu typu Grand vagónce v Raabu (Györ), aby se potřebný počet vozů pro armádu vyrobil co nejrychleji. Maďarská vagónka svou práci zvládla dobře, protože další Alpskou soutěž v roce 1913 vyhrál opět vůz Praga Grand, ale tentokrát s rodným listem z Raabu"

(zdroj: Praga: motocykly, osobní a nákladní automobily. Vyd. 2. Brno: Computer Press, 2007. s. 19.)

Již předtím (r. 1911, 1912) se některé automobily  firmy Praga vyráběly v licenci v jiný evropských zemích, opět  se tak stalo na pokyn ministerstva války. "K zavedení metrické soustavy donutila (Praga) i ostatní rakousko-uherské automobilky, které musely na pokyn c. a. k. ministerstva války vyrábět autovlaky Praga V + P v licenci, protože výrobní kapacita Pragovky nemohla ani při zavedení pásové výroby ministerské nároky pokrýt v požadovaném čase."

(zdroj: Praga: motocykly, osobní a nákladní automobily. Vyd. 2. Brno: Computer Press, 2007. s. 17.)

Převážně pro pluhy otevřela firma v roce 1919 vlastní zastoupení v Paříži.

Po velkém počátečním úspěchu před 1. sv. válkou a následném úpadku v důsledku poválečné krize rozjela automobilka Praga  ke konci 20. let opět výrobu ve větším množství. V tomto období vznikla nová filiálka v Polsku. "V Oswieczimi (Polsko) se automobilka podílela na zřízení filiálky, kde se v licenci montovaly vozy Praga pro polský trh."

(zdroj: Praga: motocykly, osobní a nákladní automobily. Vyd. 2. Brno: Computer Press, 2007. s. 24.) 

Ve třicátých letech se ovšem začalo výrazněji projevovat, že "na rozdíl od našich dalších dvou "velkých" automobilek, patřících mezinárodnímu kapitálu, měl v koncernu ČKD - Praga rozhodující slovo český kapitál. Ten během světové krize na přelomu dvacátých a třicátých let přechodně oslabil víc než mezinárodní kapitál, stojící za Škodovkou a Tatrou. Různé kapitálové zájmy se během krize projevily zostřením konkurence mezi našimi automobilkami tak, že začaly ohrožovat i jejich existenci." Již během války přestala Praga jako automobilka de facto existovat (nahradila je vojenská výroba, převážně tanků). Po krátkodobém poválečném období, kdy Praga obnovila výrobu osobních automobilů Lada v nových halách na Vysočanech, přešla na výrobu pouze nákladních vozů, kterou v roce 1964 převzal nově vzniklý podnik Avia.

 

Obor

Technika, technologie, inženýrství

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

29.04.2013 13:01

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu