-
To se mi líbí
-
Doporučit
Do teď na mé dotazy ohledně území Halíče,byla odpověď Ukrajina.Ale já jsem náhodou našla na mapě vévodství slezské z r.1912 oblast Halíč kousek od Bialska a dole od Jablunkova na výchd. To nemůže být dnešní Ukrajina. Můžete mě poradit?Můj strýc se měl v r.1900 narodit v Ciesine / možná je to špatně napsáno,je to náhradní doklad/ okres Žywice Halič.
Dobrý den,
problematika Haliče je poněkud složitější.
Město Halyč se skutečně nachází na Ukrajině (https://cs.wikipedia.org/wiki/Haly%C4%8D), možná i proto většinu lidí při vyslovení názvu napadne právě tento stát. Je však třeba rozlišit ještě takto pojmenované území - Halič. V Rakousko-Uhersku se nacházelo království Haličsko - Vladiměřské, samotná Halič se také dělila - a často i označovala - na východní a západní. Roku 1772 získala habsburská monarchie při prvním dělení Polska přímé sousedství s carskou říší na severovýchodě svého území, když se zmocnila prostoru východní Haliče o rozloze 82 000 km2. Následně pak, při třetím dělení Polska v roce 1795, byl tento rakouský zábor Haliče ještě rozšířen o její západní část o rozloze 47 000 km2. Celkem tedy Rakousko získalo na sklonku 18. století bývalé polské území o rozloze téměř 130 000 km2, na němž žilo přibližně 3,6 milionu obyvatel. Do rámce podunajské říše byla Halič začleněna jako korunní země pod názvem Haličsko-Vladimiřské království.
Celé toto území, rozkládající se mezi řekami Zbruč na východě a Vislou na severu, vytvářelo jakési předpolí před pohořím Karpat. Toto horstvo se dělí na jednotlivá horská pásma, známá pod různými názvy (Moravskoslezské Beskydy, Javorníky, Nízké Beskydy, Tatry apod.) a vytváří severní hranici Uherského království táhnoucí se se od moravských hranic až do Rumunska. Mezi jednotlivé horské skupiny se zařezávají dosti široké průsmyky, jimiž vedou komunikace spojující Uhry s Haličí (např. Jablunkovský, Dukelský, Vlárský apod.).
Hlavním městem Haliče - minimálně té východní části - byl Lvov. Ten se také stal centrem české komunity v Haliči. Možná i proto je Halič spojován primárně s Ukrajinou.
Jak ovšem vyplývá z geografického popisu výše, Haliče se rozkládalo na území, které svým okrajem s největší pravděpodobností zasahovalo až na východ současné České republiky - je zmíněn např. Jablunkovsky průsmyk. To by také odpovídalo místu narození Vašeho strýce - pokud to byl Cieszyn, jednalo by se o polské město na hranici s Českou republikou, kam by teoreticky měl zasahovat okraj tehdejšího Haliče.
V dotazu dále uvádíte Vévodství slezské - to skutečně existovalo, v knize Galicja je i jeho malá mapka, patřil do něj např. zmíněný Cieszyn, dále např. Bielsko, Jablunkov, Karviná či Frýdek.
Pokud byste potřebovala znát podrobnější informace o historii Hailče či informace o tomto území obecně, níže naleznete knihy, které pojednávají o Haliči a mohly by tak být doporučeny jako relevantní zdroj informací. Případně se ještě s dotazem můžete obrátit na nějakého historika; z knihoven zapojených do služby Ptejte se knihovny bychom Vám pak doporučili především Knihovnu Filozofické fakulty UK (http://www.ptejteseknihovny.cz/knihovny/knihovna-filozoficke-fakulty-uk) nebo Knihovnu Akademie věd ČR (http://www.ptejteseknihovny.cz/knihovny/knihovna-akademie-ved-ceske-republiky).
* BARON, Roman. Obraz Čechů v polské společnosti. Příklad Haliče. Slovanský přehled, 2009, 95(2), s. 279-280. ISSN 0037-6922.
* KUPKA, Vladimír. Pevnosti Krakov a Přemyšl: opevnění habsburské monarchie v Haliči. 1. vyd. Dvůr Králové nad Labem: Fortprint, 1999. 235 s. Pevnosti. ISBN 80-86011-09-7.
* KOSMAN, Marceli. Dějiny Polska. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2011. 451 s. ISBN 978-80-246-1842-5.
* FRAS, Zbigniew. Galicja. Wrocław: Wydawnictwo Dolnośląskie, 2003. 298 s. ISBN 83-7384-059-1.
* KALETA, Petr. Cesta do Haliče: František Řehoř a poznání života východní Haliče ve druhé polovině 19. století. V Olomouci: Votobia, 2004. 266 s., [32] s. obr. příl. ISBN 80-7220-174-3.
Geografie. Geologie. Vědy o zemi
--
Národní knihovna ČR
25.01.2016 08:00