Geografické uspořádání českých zemí

Text dotazu

Dobrý den, zajímalo by mne, zda je známo za kteráho panovníka, nebo kdy asi bylo rozděleno území Čech a Moravy do čtvercové sítě, kdy délka čtvervu je cca 4,2 km mezi body. ve směru S-J a V-Z. stačí změřit vzdálenosti sídel mezi sebou. Samozřejmě v dnešní době již toto rozdělění není tolik znát kvůli posunům obcí a jejich zámiku v pozdějších dobách, ale mám dojem, že původní rozdělení země bylo uspořádáno,podle čtvercové sítě dříve než ve 13 století, kdy se objevují písemné zmínky o vzniku obcí hradů či tvrzí. Vzdálenost 4 km odpovídají zhruba 1 hodině pěší chůze a proto si myslím, že vždy po hodině chůze byl občersvovací nebo ochranný bod na cestě.
Děkuji za odpověď.

Odpověď

Dobrý den,

omlouváme se za prodlení v odpovědi.

Kolegové z Archeologického ústavu AV ČR, přeposlali Váš dotaz nám, tedy Národní knihovně ČR.

I když jsme hledali, žádnou informaci o uspořádání historického území Čech a Moravy do čtvercové sítě jsme nenalezli.

Určitě tomu tak nebylo za vlády Přemyslovců, tedy do konce 13. století (Samozřejmě, rod vládl až do roku 1306, kdy byl zavražděn Václav III v Olomouci).

V 10. století a první polovině 11. století, tvořily souvisleji osídlené plochy, zhruba 10 až 15 procent, celkové rozlohy Čech a Moravy. A jednalo se převážně o stará sídelní území, kde žili už neolitičtí zemědělci.
Na území Čech, se nacházela souvislejší osídlení v úrodných nížinách (Polabí, na území Kouřimska, při dolní Vltavě, střední a dolní Ohři, v povodí Bíliny a výběžkách do Pojizeří).
Na březích řek a potoků byla drobná sídla nebo usedlosti se zemědělským zázemím. Tvořily rozptýlenou strukturu a obyvatelé vesnic se v případě vyčerpání zemědělské půdy stěhovaly jinam.
Nelze ovšem na problematiku nahlížet tak, že určitá území byla plně osídlená a v jiných se nacházely pouze lesy a nikdo, tam nežil.
I na sídelních územích zůstávaly bažiny a lužní lesy.
Oproti tomu, na územích  mimo hlavní sídelní struktury se nacházely hrady a vyklučená místa při vodních tocích, kde se vytvářely sídelní komory, např. kolem Staré Plzně.

Na území Moravy, žili lidé rovněž ve starých sídelních oblastech a další osídlené oblasti se zformovaly na dolní Moravici a horní Odře.
Neosídlena zůstávala severní Morava, česká a moravská pohraniční horstva a téměř celá oblast jižních a jihozápadních Čech.

Příčinou populační exploze, která nastala před polovinou 11. století, nastal pohyb nazývaný vnitřní kolonizace. Směr tohoto pohybu byl ze sídelních oblastí do vyšších zalesněných ploch na hranici přibližně 500 m.n.m.

Výše uvedený proces vyvrcholil v 2 polovině 12. století. Následně jako důsledek toho, že osídlené oblasti neuživily stoupající počet obyvatel, byly obyvatelstvem do konce 12. století osídleny i vnitrozemské pahorkatiny.

Neobydlené zůstaly na území Čech a Moravy pohraniční hornaté oblasti a vrchoviny ve vnitrozemí.

Po celé 13. století probíhala souběžně kolonizace vnější, hornická a městská. Tento proces osidlování pokračoval i ve 14. století, poté zůstaly neobydleny výše položená hornatá území a souvislejší plochy lesů.

Ještě se na chvíli zastavíme u jednoho tématu, které souvisí s výše uvedeným, a to cestami.
Máme na mysli hlavní komunikace, které byly určovány geografickými podmínkami, ale také strategickými a obchodními zájmy.
Přes pohraniční lesy vedly zemské brány - cesty podél vodních toků, průsmyky. U zemských bran se nacházely celnice, zemské stezky  vedly přes města. Všechny důležité zemské stezky, vedly do Prahy ze všech směrů a vytvářely kolem ní komunikační hvězdicovou síť.

Z výše uvedeného vyplývá, že v době do konce 13. století, ale zřejmě i během 14. století, bylo území Čech a Moravy osídlováno postupně a jeho obydlování byl dlouhodobý proces, tedy nic nenasvědčuje síťovému uspořádání tehdejšího území Čech a Moravy. Samozřejmě podél tras zemských stezek byly hrady, města a osídlená místa, bohužel jsme nenalezli zmínku o nějaké pravidelné vzdálenosti.

Určitě nejsme neomylní, tedy pokud máte zdroj, který se zmiňuje o Vámi uvedeném uspořádání, napište nám ho prosím. Podíváme se na něj a naší odpověď případně upravíme.

Při odpovědi bylo čerpáno z:

SEMOTANOVÁ, Eva. Historická geografie českých zemí. Praha: Historický ústav AV ČR, 2002.

A nahlíženo bylo do těchto publikací:

BARTLETT, Robert et al. Přemyslovci: budování českého státu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009.

ŽEMLIČKA, Josef. Počátky Čech královských: 1198-1253 : proměna státu a společnosti. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2002.


Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

28.12.2020 08:00

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu