Genitiv slov oběd a les

Text dotazu

Dobrý den,

Zajímalo by mne, proč se u slov oběd a les užívá tvar genitivu (během) oběda a (kolem) lesa. Obě slova jsou mužského neživotného rodu a čekal bych tedy spíše koncovku u, jako například u slova hrad (kolem hradu). Děkuji

Odpověď

Dobrý den,

u mužských podstatných jmen skloňovaných podle vzoru „hrad“ převažuje v distribuci koncovek genitivu -u a -a tendence užívat koncovku -u. Jak uvádí Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR:

„Při rozhodování, kterou z koncovek užít, zda -u, či -a, hraje důležitou roli zázemí regionální mluvy. V Čechách se totiž častěji setkáme se zakončením -u, na Moravě a ve Slezsku naopak se zakončením -a. Moravané a zejména Slezané, vedeni snahou být „co nejvíce spisovní“, volí často koncovku opačnou, než která odpovídá jejich dialektu (ve Slezsku dávají např. přednost podobám z Příboru, ze Zábřehu (…).“

Dále z výkladu citujeme:

Koncovka ‑u

Koncovku ‑u má v současném jazyce většina jmen domácích i přejatých, např. archu, daru, dubu, houfu, hradu, kroku, kusu, ringu, rosolu, rybízu, sloupu, titulu, úhlu, úlu, útesu, živlu.

Koncovka ‑a

Koncovky ‑a se užívá u menšího počtu jmen (převážně jde o podstatná jména, jež lze začlenit do určitých významových skupin), například:

u jmen měsíců (ledna, února, března, dubna, května, června, srpna, října, ale listopadu),
u vlastních jmen místních zakončených na ‑ov a ‑ín (např. Benešova, Lvova, Kojetína, Londýna […]), dále i některých jiných jmen s významem místa (např. domova, chléva, kláštera, kostela, mlýna, ostrova, světa, venkova),
u původem starých frekventovaných jmen (např. chleba, jazyka, lesa, oběda, rybníka, večera, zákona, života).

Koncovky ‑u/‑a

U nevymezitelného množství podstatných jmen rodu mužského typu „hrad“ dochází v rámci spisovné normy k uplatnění jak koncovky ‑u, tak i koncovky ‑a, např. (v příkladech je na prvním místě uvedena častější podoba podle výskytu v ČNK):

u některých jmen na ‑ík (u geometrických termínů obsahujících ‑úhelník, ‑běžník, ‑délník, srov. obsah obdélníku/obdélníka; dále např. bochníku/bochníka, budíku/budíka, holubníku/holubníka),
u vlastních jmen místních (např. Fulneku/Fulneka, Mělníka/Mělníku, Lipníka/Lipníku, Příbora/Příboru, Zábřehu/Zábřeha, […]
u dalších jmen, jako např. dvora/dvoru, javoru/javora, kalicha/kalichu, komína/komínu, sýra/sýru.

Použité zdroje

Internetová jazyková příručka: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=ob%C4%9Bd#bref3; https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=les#bref2

Český národní korpus: https://www.korpus.cz/slovo-v-kostce/search/cs/ob%C4%9Bda; https://www.korpus.cz/slovo-v-kostce/search/cs/lesa

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

Praha

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

11.09.2023 18:28