Genitiv slov oběd a les

Text dotazu

Dobrý den,

Zajímalo by mne, proč se u slov oběd a les užívá tvar genitivu (během) oběda a (kolem) lesa. Obě slova jsou mužského neživotného rodu a čekal bych tedy spíše koncovku u, jako například u slova hrad (kolem hradu). Děkuji

Odpověď

Dobrý den,

u mužských podstatných jmen skloňovaných podle vzoru „hrad“ převažuje v distribuci koncovek genitivu -u a -a tendence užívat koncovku -u. Jak uvádí Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR:

„Při rozhodování, kterou z koncovek užít, zda -u, či -a, hraje důležitou roli zázemí regionální mluvy. V Čechách se totiž častěji setkáme se zakončením -u, na Moravě a ve Slezsku naopak se zakončením -a. Moravané a zejména Slezané, vedeni snahou být „co nejvíce spisovní“, volí často koncovku opačnou, než která odpovídá jejich dialektu (ve Slezsku dávají např. přednost podobám z Příboru, ze Zábřehu (…).“

Dále z výkladu citujeme:

Koncovka ‑u

Koncovku ‑u má v současném jazyce většina jmen domácích i přejatých, např. archu, daru, dubu, houfu, hradu, kroku, kusu, ringu, rosolu, rybízu, sloupu, titulu, úhlu, úlu, útesu, živlu.

Koncovka ‑a

Koncovky ‑a se užívá u menšího počtu jmen (převážně jde o podstatná jména, jež lze začlenit do určitých významových skupin), například:

  • u jmen měsíců (ledna, února, března, dubna, května, června, srpna, října, ale listopadu),
  • u vlastních jmen místních zakončených na ‑ov a ‑ín (např. Benešova, Lvova, Kojetína, Londýna […]), dále i některých jiných jmen s významem místa (např. domova, chléva, kláštera, kostela, mlýna, ostrova, světa, venkova),
  • u původem starých frekventovaných jmen (např. chleba, jazyka, lesa, oběda, rybníka, večera, zákona, života).

Koncovky ‑u/‑a

U nevymezitelného množství podstatných jmen rodu mužského typu „hrad“ dochází v rámci spisovné normy k uplatnění jak koncovky ‑u, tak i koncovky ‑a, např. (v příkladech je na prvním místě uvedena častější podoba podle výskytu v ČNK):

  • u některých jmen na ‑ík (u geometrických termínů obsahujících ‑úhelník, ‑běžník, ‑délník, srov. obsah obdélníku/obdélníka; dále např. bochníku/bochníka, budíku/budíka, holubníku/holubníka),
  • u vlastních jmen místních (např. Fulneku/Fulneka, Mělníka/Mělníku, Lipníka/Lipníku, Příbora/Příboru, Zábřehu/Zábřeha, […]
  • u dalších jmen, jako např. dvora/dvoru, javoru/javora, kalicha/kalichu, komína/komínu, sýra/sýru.

 

Použité zdroje

Internetová jazyková příručka: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=ob%C4%9Bd#bref3; https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=les#bref2

Český národní korpus: https://www.korpus.cz/slovo-v-kostce/search/cs/ob%C4%9Bda; https://www.korpus.cz/slovo-v-kostce/search/cs/lesa

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

Praha

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

11.09.2023 18:28

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu