-
To se mi líbí
-
Doporučit
Prosím vysvětlit funkci event. hierarchii funkcí na ministerstvech 1. republiky (sekční šéf, oborový přednosta, vládní a ministerský rada apod.
Děkuji
Dobrý den,
níže Vám podáváme vysvětlení nejdůležitějších funkcí na ministerstvech:
Počet ministerstev nebyl stanoven a mohl se měnit , např. byla postupně zrušena ministerstva unifikací, úřad ministra s plnou mocí pro Slovensko, úřad pro zahraniční obchod, ministerstvo pro zásobování lidu, která ostatně byla zřízena jako dočasná. V každém ministerstvu bylo prezidium, resp. Prezidiální odbor, dále odbory či sekce včele s odborovými (resortními) přednosty či sekčními šéfy, jež se dělily na oddělení či departementy (mohla existovat samostatná oddělení, podřízená přímo ministrovi) v čele s vedoucím oddělení, ředitelství pomocných kanceláří a jedna nebo několik účtáren. Vedle resortních ministrů byli i nadále ministři bez portfeje.
(KOCOUREK, Ludomír. Správa v českých zemích a v Československu v letech 1848-2005: historický přehled. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2007. 105 s. ISBN 978-80-86754-75-8.)
Dle Ottova slovníku naučného nové doby byl sekční šéf titul užívaný v běžné mluvě pro odborového přednostu:
"Odborový přednosta, úřední titul pro úředníky 1. platové stupnice (zákon
103/1926) v centrálních administr. úřadech stát. V běžné mluvě užívá se titulu sekční šéf. Odborový rada titul pro úředníky 4. a vrchní odborový rada titul pro úředníky 3. platové stupnice u těchže úřadů."
(Ottův slovník naučný nové doby : dodatky k velkému Ottovu slovníku naučnému. Díl 4., sv. 1. V Praze : Novina, 1936. s. 698.) Nově vytvořené úřady ústřední státní správy (ministerstva) zákonem č. 2/1918 byly dále děleny na prezídia a odbory (sekce), které se dále členily na departementy (oddělení) s vymezenou kompetencí. Odbory byly podřízeny přímo ministrovi. V čele jednotlivých odborů stáli většinou odboroví přednostové - sekční šéfové.
(SCHELLE, Karel. Organizace československého státu v meziválečném období (1918-1938). 1. vyd. Praha : Eurolex Bohemia, 2006. s. 156.) Titul ředitel přísluší úředníkům II. služební třídy ve 4. platební stupnici, titul vrchní ředitel úředníkům II. služební třídy v 3. platové stupnici.
(Masarykův slovník naučný: lidová encyklopedie všeobecných vědomostí. Praha: Československý kompas, 1925-1933. 7 sv.)
Presidium = předsednictví (předsednictvo), např. presidium ministerské, ministerské rady, Nár. shromáždění apod. Užší výkonný orgán největšího úřadu nebo sboru (i v životě spolkovém).
Ministr (z lat.) název některých vysokých funkcionářů stát., zej. samost. šéfů ústředních úřadů správních, tzv. ministerstev (v.t.)Nazývají se též státními ministry nebo státními sekretáři. Ministr nemusí být jmenován šéfem některého ministerstva a je možno ho jmenovati ministrem bez portfeje. Takovými byli v Rakousku ministři krajané nebo u nás ministři, jimž pak vláda udílela plnou moc pro Slovensko. Ministři dohromady tvoří vládu nebo ministerskou radu, v jejímž čele stojí ministr, zv. ministerským předsedou (presidentem). Jmenováni a propuštěni jsou hlavou státu. U nás skládají do rukou presidenta republiky slib, že budou šetřiti ústavních a jiných zákonů. Nesmějí být členy představenstva nebo dozorčí rady ani zástupci akciových společností nebo společností s ručením omezeným, pokud se takové společnosti zabývají činností výdělkovou. Mají ročně plat 60 000,- Kč (předseda ministersky 70 000,- Kč ) a činovní přídavek 40 000,- Kč. Ministerský předseda a ministr zahraničních věcí mají kromě toho reprezentační přídavek 50 000,- Kč. Nárok na plat a činovní přídavek trvá ještě 3 měsíce po vystoupení ministra z vlády, avšak odpočítávají se od toho služební požitky, které dostává, je-li jinak státním zaměstnancem. Nároku na pensi nemá jako v bývalém Rakousku, kde její výše byla různá a závislá často na osobních stycích u dvora. Každý ministr má určitý obor působnosti, jejž vykonává prostřednictvím přidělených úředníků a v němž je za ústavnost a zákonitost vládních aktů odpovědný, pokud není odpovědna celá vláda.
(Masarykův slovník naučný: lidová encyklopedie všeobecných vědomostí. Praha: Československý kompas, 1925-1933. 7 sv.)
Politické vědy. Vojenství
--
Národní knihovna ČR
20.08.2015 15:46