-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobré odpoledne,
kdysi jsem četla, že cenzura za první republiky byla docela silná. Československý film “Extáze”, uvedený na začátku 30. let, byl však velmi provokativní, v té době nebývalá troufalost. Znamená to, že cenzura nebyla tak přísná?
Moc děkuji.
Filmová cenzura se pojí s kinematografií již od začátku 20. století. V Československu byl za první republiky zřízen cenzurní poradní sbor při Ministerstvu vnitra a každý film, který měl být promítán na území státu, mu musel být promítnut. Z mnoha filmů musely být vyloučeny „závadné“ scény či titulky. Byla zakázána kritika politického a společenského řádu, úřadu a úředníků, zobrazování zločinnosti nebo zesměšňování náboženství. Rovněž se cenzura dotýkala tématu justice, národnosti, vojska a války a samozřejmě mravnosti, kdy byla zakázaná i částečná nahota.
Přestože obsahuje nudistické a erotické scény, v Československu film Extase prošel cenzurou bez jakýchkoliv problémů. Důvodem byl pravděpodobně úspěch Machatého předchozího filmu Erotikon, umělecké kvality díla využívajícího symbolismus, mezinárodní ambice i liberální kulturní prostředí, které podporovalo avantgardu a uměleckou svobodu. Cenzurní komise shledala film po stránce režisérské, fotografické i herecké na výši doby a uznala, že předčí i zahraniční produkce. Jednomyslně se shodla na povolení veřejného promítání, avšak s vyloučením mladistvých osob. Film byl zakázán Ministerstvem vnitra až 30. listopadu 1938 vlivem nacistických úřadů.
Pověst filmu Extase jako něčeho šokujícího a pohoršujícího byla vytvořena především v zahraničí. S cenzurou měl snímek problémy v Německu, Itálii a Spojených státech amerických. Německá premiéra filmu proběhla až v roce 1935 v upravené verzi. Byl přepracován závěr filmu – odstraněna sebevražda manžela a znovu vložena scéna milenců po první společně strávené noci, aby byl posílen pocit šťastného konce. V Itálii měl film mezinárodní premiéru na filmovém festivalu v Benátkách (1934), avšak kvůli zásahu Vatikánu se do volné distribuce kin nedostal. Více než nahota hlavní herečky vadil hlavně příběh založený na milostném poměru vdané ženy a znevažování manželského svazku. Stejný problém měli s filmem i v USA, kde se promítal po úpravách od roku 1936 a to jen v některých státech.
https://is.muni.cz/[…]/FILMOVA_CENZURA_V_TRIDSIATYCH_ROKOCH.pdf
https://is.muni.cz/th/as0tw/BAKALARSKA_PRACE.pdf
https://theses.cz/id/a0yl0f[…]%20machat%C3%BD%26start%3D1
https://naos-be.zcu.cz/[…]/content
HORNÍČEK, Jiří. Gustav Machatý : touha dělat film : osobnost režiséra na pozadí dějin kinematografie. Vyd. 1. Brno : Host, 2011. 277 s. Filmová knihovna ; sv. 1. ISBN 978-80-7294-366-1.
Divadlo, film, tanec
--
Knihovna Jiřího Mahena v Brně
23.10.2025 15:48