-
To se mi líbí
-
Doporučit
Přebíráme jména a příjmení z Registru obyvatel a ty jsou uvedena celá velkými písmeny. Potřebujeme vědět, zda existují pravidla pro tvorbu jmen a příjmení v ČR resp. i v cizině. Potřebujeme vědět zejména u více slovních jmen a příjmení, zda musí každé jméno začínat velkým písmenem (např. Anna Marie), zda mezi jmény může být např. pomlčka (např. Dařbujánová-pandrholová) nebo jen mezera apod. Můžete nás na tyto pravidla, prosím, odkázat?
Dobrý den,
podmínky zápisu jmen a příjmení v České republice upravuje zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení (zejména § 61–62). Do matriční knihy lze zapsat jakékoli existující jméno ve správné pravopisné podobě, včetně víceslovných jmen cizího původu. Nelze zapisovat jména zkomolená, zdrobnělá ani domácká.
Má-li osoba více křestních jmen (např. Anna Marie), jedná se o samostatná jména, která se zapisují odděleně, vždy s velkým počátečním písmenem každého jména. Zákon sám neřeší interpunkci, ale při zápisu se vychází z jazykových norem (Pravidla českého pravopisu).
Zákon o matrikách neupravuje detailně pravopisné tvary příjmení (např. mezery či pomlčky), pouze vymezuje, co lze zapsat. Tvar příjmení se přebírá ze stavu
v registru obyvatel nebo z oficiálního dokladu, případně zahraničního dokumentu. Matriky a registry pravopisné změny neprovádějí; výklad existujícího tvaru se řídí jazykovými normami.
Podle českého pravopisu se vlastní jména osob vždy píší s velkým počátečním písmenem, a to i u víceslovných jmen a příjmení (např. Anna Marie Nováková, Jan Jiří Svoboda). Víceslovná příjmení se v praxi zapisují s mezerami nebo pomlčkami podle historické či zahraniční tradice, přičemž neexistuje jednotná zákonná norma:
Různé státy a kultury mají odlišné struktury osobních jmen. V některých zemích je běžné více příjmení (např. Juan García López), jinde se užívají pomlčky či mezery, případně se mezery mezi jmény vůbec nepoužívají (např. u některých asijských jmen). Při zápisu do českých matrik se respektuje oficiální tvar uvedený v dokladech, zejména v zahraničním rodném listě, obvykle s přihlédnutím k české transkripci.
KNAPPOVÁ, Miloslava. Naše a cizí příjmení v současné češtině. Liberec: Tax Az Kort, 2002. ISBN 80-238-8173-6.
MOLDANOVÁ, Dobrava. Naše příjmení. Vyd. 3., (2. v Agentuře Pankrác). Praha: Agentura Pankrác, 2010. ISBN 978-80-86781-14-3.
Pravidla českého pravopisu. 3. vydání. V Brně: Lingea, 2023. ISBN 978-80-7508-270-1.
Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení — hlavně §§ 61–62 (podmínky zápisu jmen).
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje v Plzni
07.01.2026 15:08