Europa
Text dotazu
Dobrý den,
chtěla bych Vás poprosit o zodpovězení dotazu: Vědci mají v úmyslu prozkoumat v brzké době Jupiterův měsíc Europu. Ráda bych se zeptala, kdy mají (alespon přibližně) v plánu vyslat k tomuto měsíci první sondu.
Předem velice děkuji za odpověď
Odpověď
Dobrý den,
k Vašemu dotazu se nám podařilo vyhledat tyto informace:
První sonda k měsíci Europa již byla vyslána, a to v roce 1995 a jmenovala se Galileo.
V roce 2004 vyšel článek s názvem "Atomovou raketou k Jupiteru" od K. Pacnera, kde se píše, že většina poznatků o měsíci Europa byla odvozena ze spektroskopických výzkumů realizovaných pomocí dalekohledu na Keck Observatory, kde se nachází největší a nejproduktivnější dalekohled světa.
"Nyní máme k dispozici nejlepší pořízená spektra povrchu tohoto měsíce," říká Mike Brown. Dalekohled Keck II s objektivem o průměru 10 m, který je vybaven systémem adaptivní optiky pro odstranění negativních vlivů atmosféry na získaný obraz ve spolupráci se spektrografem OSIRIS (OH-Suppressing Infrared Integral Field Spectrograph) rozlišil větší detaily než kosmická sonda Galileo, která v letech 1995-2003 studovala planetu Jupiter a její měsíce.
"Od doby, kdy kosmická sonda Galileo ukázala, že Europa je pokryta vrstvou vodního ledu, vědci intenzivně debatují o složení jejího povrchu. Infračervený spektrometr na palubě sondy Galileo nebyl schopen poskytnout detailní informace k definitivní identifikaci prvků či sloučenin nacházejících se na povrchu měsíce. Nyní za použití současných technologií, kterými disponují pozemní dalekohledy, Mike Brown a Kevin Hand s definitivní platností spektroskopicky identifikovali charakteristické vlastnosti povrchu Europy a dospěli k závěru, že se zde mj. nachází minerál s obsahem hořčíku nazvaný epsomit (MgSO4.7H2O), který mohl vzniknout pouze v podpovrchovém oceánu." (
http://www.astrovm.cz/cz/pro-navstevniky/novinky_obr/nove-moznosti-vyzkumu-jupiterova-mesice-europa.html)
Další zajímavostí z dosavadního výzkumu je, že čelní (přední) polokoule Europy se jeví nažloutlá, zatímco zadní polovina měsíce se zdá být pruhovaná a postříkaná načervenalým materiálem.
Spektroskopická data z této zadní polokoule měsíce Europa byla příčinou vědeckých debat posledních 15 let. "Předpokládalo se, že Jupiterův měsíc Io chrlí vulkanickou síru a silné magnetické pole Jupiteru posílá část této síry směrem k zadní polokouli Europy, kde se přilepí k povrchu. Z dat pořízených sondou Galileo bylo rovněž zřejmé, že se jedná o něco jiného než jen o čistý vodní led na povrchu zadní polokoule měsíce. Diskuse se zaměřila na to, co jiného mohlo způsobit, že získaná spektroskopická data jsou odlišná od čistého vodního ledu." (
http://www.astrovm.cz/cz/pro-navstevniky/novinky_obr/nove-moznosti-vyzkumu-jupiterova-mesice-europa.html)
"Brown a Hand prohlásili, že nejnovější spektrometry na pozemních dalekohledech mohou zpřesnit data týkající se Europy, dokonce i při pozorování ze vzdálenosti 650 miliónů kilometrů (tj. z povrchu Země). Při použití dalekohledu Keck II na Mauna Kea poprvé zmapovali rozložení čistého vodního ledu a dalších příměsí na povrchu Europy. Získaná spektra dokonce ukazují, že čelní strana měsíce obsahuje výrazné množství jiných zmrzlých chemikálií než jen zmrzlou vodu. Dále rovněž v nízkých šířkách zadní polokoule Europy se nachází oblast s velkou koncentrací ledu jiných sloučenin než vodního ledu." (
http://www.astrovm.cz/cz/pro-navstevniky/novinky_obr/nove-moznosti-vyzkumu-jupiterova-mesice-europa.html)
V současné době se vědci chystají vyslat další sondu, která by zkoumala tento měsíc, o který mají vědci velký zájem především z toho důvodu, že by se na něm, díky zmíněné vodě a také díky objevu, že má tento měsíc alespoň slabou kyslíkovou atmosféru (Kromě Země známe pouze dvě planety, u kterých byl atmosférický kyslík ve stopovém množství objeven (jsou to Mars a Venuše)), mohl možná nacházet alespoň nejjednodušší život. Také se nad tímto měsícem uvažuje jako nad jedním z možných budoucích domovech lidstva např. až vyčerpáme zdroje Země.
Nová sonda, která by měla být vyslána, se bude jmenovat JUICE (JUpiter ICy moons Explorer mission) - Evropská kosmická sonda, která ponese na své palubě celkem 11 vědeckých přístrojů k výzkumu plynné planety Jupiter a jejích velkých měsíců, u kterých se předpokládá existence podpovrchového oceánu kapalné vody.
"Kosmická sonda JUICE je první velká evropská mise, schválená v rámci programu (Cosmic Vision) Evropské kosmické agentury ESA na období 2015-2025. Start sondy je naplánován na rok 2022 a přílet k Jupiteru na rok 2030. Předpokládá se, že přinejmenším 3 roky bude provádět detailní výzkum největší planety Sluneční soustavy, studovat bude rovněž tři největší měsíce Jupiteru: Ganymeda, Kallisto a Europu.
Dne 21. února 2013 výbor pro vědecké programy ESA (ESA's Science Programme Committee) oznámil odsouhlasené vědecké přístrojové vybavení sondy, které zahrnuje kamery a spektrometry, laserový výškoměr a radar schopný "proniknout" pod povrch ledových měsíců až do hloubky téměř 10 km. Dalším přístrojem bude magnetometr, detektory plazmy, detektor částic a rovněž vybavení pro rádiové experimenty.
Zdroje:
* Jupiterův měsíc Europa má kyslíkovou atmosféru. Říše hvězd, 1996, 77(7-8), s. 105. ISSN 0035-5550.
* Pacner, Karel. Atomovou raketou k Jupiteru: Velký úkol NASA - pátrání po mimozemském životě na Jupiterově měsíci Europa. Mladá fronta Dnes, 2004, 15(2). Praha, s. C/9. ISSN 1210-1168.
* Kosmické aktuality - nepilotované lety (leden - březen 2000). Letectví + kosmonautika, 2000, 76(11), s. 36-39. ISSN 0024-1156.
* Kopecký, Vladimír, jr. Nová tvář Europy. Astropis, 2002, 9(4), s. 18-21. ISSN 1211-0485.
Obor
Geografie. Geologie. Vědy o zemi
Okres
--
Knihovna
Národní knihovna ČR
Datum zadání dotazu
11.04.2013 16:09