Europa

Text dotazu

Dobrý den,
chtěla bych Vás poprosit o zodpovězení dotazu: Vědci mají v úmyslu prozkoumat v brzké době Jupiterův měsíc Europu. Ráda bych se zeptala, kdy mají (alespon přibližně) v plánu vyslat k tomuto měsíci první sondu.

Předem velice děkuji za odpověď

Odpověď

 

Dobrý den,
k Vašemu dotazu se nám podařilo vyhledat tyto informace:
První sonda k měsíci Europa již byla vyslána, a to v roce 1995 a jmenovala se Galileo.
V roce 2004 vyšel článek s názvem "Atomovou raketou k Jupiteru" od K. Pacnera, kde se píše, že většina poznatků o měsíci Europa byla odvozena ze spektroskopických výzkumů realizovaných pomocí dalekohledu na Keck Observatory, kde se nachází největší a nejproduktivnější dalekohled světa.
"Nyní máme k dispozici nejlepší pořízená spektra povrchu tohoto měsíce," říká Mike Brown. Dalekohled Keck II s objektivem o průměru 10 m, který je vybaven systémem adaptivní optiky pro odstranění negativních vlivů atmosféry na získaný obraz ve spolupráci se spektrografem OSIRIS (OH-Suppressing Infrared Integral Field Spectrograph) rozlišil větší detaily než kosmická sonda Galileo, která v letech 1995-2003 studovala planetu Jupiter a její měsíce.
"Od doby, kdy kosmická sonda Galileo ukázala, že Europa je pokryta vrstvou vodního ledu, vědci intenzivně debatují o složení jejího povrchu. Infračervený spektrometr na palubě sondy Galileo nebyl schopen poskytnout detailní informace k definitivní identifikaci prvků či sloučenin nacházejících se na povrchu měsíce. Nyní za použití současných technologií, kterými disponují pozemní dalekohledy, Mike Brown a Kevin Hand s definitivní platností spektroskopicky identifikovali charakteristické vlastnosti povrchu Europy a dospěli k závěru, že se zde mj. nachází minerál s obsahem hořčíku nazvaný epsomit (MgSO4.7H2O), který mohl vzniknout pouze v podpovrchovém oceánu." (http://www.astrovm.cz/cz/pro-navstevniky/novinky_obr/nove-moznosti-vyzkumu-jupiterova-mesice-europa.html)
Mike Brown ale také zdůrazňuje, že pokud se budeme chtít dozvědět, jak vypadá tento podpovrchový oceán, můžeme pouze přistát na povrchu měsíce a odebrat zde vzorky materiálu. (http://www.astrovm.cz/cz/pro-navstevniky/novinky_obr/nove-moznosti-vyzkumu-jupiterova-mesice-europa.html)
Další zajímavostí z dosavadního výzkumu je, že čelní (přední) polokoule Europy se jeví nažloutlá, zatímco zadní polovina měsíce se zdá být pruhovaná a postříkaná načervenalým materiálem.
Spektroskopická data z této zadní polokoule měsíce Europa byla příčinou vědeckých debat posledních 15 let. "Předpokládalo se, že Jupiterův měsíc Io chrlí vulkanickou síru a silné magnetické pole Jupiteru posílá část této síry směrem k zadní polokouli Europy, kde se přilepí k povrchu. Z dat pořízených sondou Galileo bylo rovněž zřejmé, že se jedná o něco jiného než jen o čistý vodní led na povrchu zadní polokoule měsíce. Diskuse se zaměřila na to, co jiného mohlo způsobit, že získaná spektroskopická data jsou odlišná od čistého vodního ledu." (http://www.astrovm.cz/cz/pro-navstevniky/novinky_obr/nove-moznosti-vyzkumu-jupiterova-mesice-europa.html)
"Brown a Hand prohlásili, že nejnovější spektrometry na pozemních dalekohledech mohou zpřesnit data týkající se Europy, dokonce i při pozorování ze vzdálenosti 650 miliónů kilometrů (tj. z povrchu Země). Při použití dalekohledu Keck II na Mauna Kea poprvé zmapovali rozložení čistého vodního ledu a dalších příměsí na povrchu Europy. Získaná spektra dokonce ukazují, že čelní strana měsíce obsahuje výrazné množství jiných zmrzlých chemikálií než jen zmrzlou vodu. Dále rovněž v nízkých šířkách zadní polokoule Europy se nachází oblast s velkou koncentrací ledu jiných sloučenin než vodního ledu." (http://www.astrovm.cz/cz/pro-navstevniky/novinky_obr/nove-moznosti-vyzkumu-jupiterova-mesice-europa.html)
V současné době se vědci chystají vyslat další sondu, která by zkoumala tento měsíc, o který mají vědci velký zájem především z toho důvodu, že by se na něm, díky zmíněné vodě a také díky objevu, že má tento měsíc alespoň slabou kyslíkovou atmosféru (Kromě Země známe pouze dvě planety, u kterých byl atmosférický kyslík ve stopovém množství objeven (jsou to Mars a Venuše)), mohl možná nacházet alespoň nejjednodušší život. Také se nad tímto měsícem uvažuje jako nad jedním z možných budoucích domovech lidstva např. až vyčerpáme zdroje Země.
Nová sonda, která by měla být vyslána, se bude jmenovat JUICE (JUpiter ICy moons Explorer mission) - Evropská kosmická sonda, která ponese na své palubě celkem 11 vědeckých přístrojů k výzkumu plynné planety Jupiter a jejích velkých měsíců, u kterých se předpokládá existence podpovrchového oceánu kapalné vody.
"Kosmická sonda JUICE je první velká evropská mise, schválená v rámci programu (Cosmic Vision) Evropské kosmické agentury ESA na období 2015-2025. Start sondy je naplánován na rok 2022 a přílet k Jupiteru na rok 2030. Předpokládá se, že přinejmenším 3 roky bude provádět detailní výzkum největší planety Sluneční soustavy, studovat bude rovněž tři největší měsíce Jupiteru: Ganymeda, Kallisto a Europu.
Dne 21. února 2013 výbor pro vědecké programy ESA (ESA's Science Programme Committee) oznámil odsouhlasené vědecké přístrojové vybavení sondy, které zahrnuje kamery a spektrometry, laserový výškoměr a radar schopný "proniknout" pod povrch ledových měsíců až do hloubky téměř 10 km. Dalším přístrojem bude magnetometr, detektory plazmy, detektor částic a rovněž vybavení pro rádiové experimenty.
Během své vědecké mise bude sonda JUICE zkoumat atmosféru a magnetosféru planety Jupiter a interakci všech čtyř galileovských měsíců - tj. tří ledových měsíců a vulkanicky aktivního měsíce Io - s plynným prostředím v okolí obří planety." (http://www.astrovm.cz/cz/pro-navstevniky/novinky_obr/juice-evropska-sonda-k-jupiteru.html)
Zdroje:
* Jupiterův měsíc Europa má kyslíkovou atmosféru. Říše hvězd, 1996, 77(7-8), s. 105. ISSN 0035-5550.
* Pacner, Karel. Atomovou raketou k Jupiteru: Velký úkol NASA - pátrání po mimozemském životě na Jupiterově měsíci Europa. Mladá fronta Dnes, 2004, 15(2). Praha, s. C/9. ISSN 1210-1168.
* Kosmické aktuality - nepilotované lety (leden - březen 2000). Letectví + kosmonautika, 2000, 76(11), s. 36-39. ISSN 0024-1156.
* Kopecký, Vladimír, jr. Nová tvář Europy. Astropis, 2002, 9(4), s. 18-21. ISSN 1211-0485.

Obor

Geografie. Geologie. Vědy o zemi

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

11.04.2013 16:09

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu