-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, chtěla bych se zeptat na původ názvu měst: Mikulov, Boskovice a Žďár nad Sázavou. Děkuji moc za odpověď.
Kniha Zemepisna jmena Ceskoslovenska uvadi nasledujici vyklad vzniku jmen Mikulova, Boskovic a Zdaru nad Sazavou:
Mikulov - v dokladech se sice jako prvni vyskytuje zapis Myculow (ve falzu z poc. 14. stol., datovanem k r. 1173), ale mnohem casteji se objevuje nazev nemecky - Nikolsburg "Nikoluv hrad", ktery byl pocesten na Nyklspurg, Nyklšpurk. Podoba Mikulov ustalena az v 19.stol. Je odvozena privlast. priponou -ov od osobniho jmena Mikul, tj. ceske varianty k nem. Nikol, Nikul, coz jsou domacke podoby k Nicolaus "Mikulas".
Boskovice - jmeno, ktere se poporve uvadi r. 1222 v zapisu de Bozcowiz "z Boskovic" je odvozeno priponou -ovice z osobniho jmena Bosek, to z pridavneho jmena Bosy. Znamena "ves lidi Boskovych".
Zdar nad Sazavou - vzniklo r. 1950 sloucenim obci Zdar-Mesto a Zdar-Zamek. Jmeno mesta Zdaru je poprve dolozeno r. 1234 v latinske podobe Sar (prid.jm. Sarensis). Cisterciarcky klaster, zal. r. 1252 na sev. okraji mesta, dostal lat. jmeno Fons S. Virginis Mariae "pramen svate Panny Marie". V klastere vznikala kol. r. 1300 znama Kronika zdarskeho klastera, napsana mnichem Jindrichem z Heimburku, jez je dulezitym pramenem k poznani historie osidleni cele tamni casti Ceskomoravske vrchoviny. Kolem klastera (zrusen 1874) se teprve v pozdnim stredoveku konstituovala obec Zdar, pozdeji podle zdejsiho zamku nazvana Zamek Zdar. Mistni jmeno Zdar se v zasade spravne vyklada ji ve zminene kronice ve versi 436-438: "Podobne take Žďár je slovanske jmeno, jez znaci sidliste nove; ac Saar ma v nemcine vyznam "rakos", prece jen jmeno Žďár je slovanske, nemecke neni. Vyznam "noveho sidliste" je druhotny. Puvodni byl "vypalene, vyžďářené misto". Mistni jmeno Žďár, zdrobnele Žďárek, Ždírek, Ždírec a Žďárná (tj. ves na vyžďářeném míste) jsou typicka pro vyse polozene oblasti Ceskomoravske vrchoviny a pro vrcholovou oblast Drahanske vrchoviny. Jsou ponekud mladsi nez jmena Zhoř, Zhořec, jejich areal je situovan v nizsich polohach a smerem vice na vychod.
LUTTERER, Ivan, MAJTAN, Milan, SRAMEK, Rudolf. Zemepisna jmena Ceskoslovenska : slovnik vybranych zemepisnych jmen s vykladem jejich puvodu a historickeho vyvoje. Praha : Mlada fronta, 1982. 373 s.
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Národní knihovna ČR
28.02.2008 12:05