etymologický původ slova služba

Text dotazu

Dobrý den , prosím o etymologický původ slova služba
Děkuji

Odpověď

Etymologický původ slova služba

Slovo služba je dle etymologických slovníků odvozeno ze slova sluha, což je slovo všeslovanské (srov. například polské sługa, ruské slugá, chorvatské slúga), vycházející z praslovanského sluga  (Rejzek, 2001). Paralely v jazycích baltských (litevské slaugà, tedy služba, případně slaugýti, tedy ošetřovat, pomáhat, podpírat) a keltských (staroirské slúag, vojsko, tlupa) poukazují ovšem na kořeny hlouběji ve větvi indoevropských jazyků, nebo na jejich vzájemné intenzivní ovlivňování.

Machek (1968) poukazuje na keltské používání slova pro označování družiny velmože (které Caesar ve svých textech označuje latinským clientes), tedy muže, kteří pro vládce konali nejrůznější služby. Slovo slúag tak mohlo původně hromadně označovat knížecí válečníky a jeho význam se později změnil na hromadné označení sluhů (srov. ruské hromadné využití moja sluga, tedy mé služebnictvo).

Pro další výklad je také možno obrátit se na Ústav pro jazyk český AV ČR, který na svých webových stránkách (http://www.ujc.cas.cz) provozuje mimo jiné i jazykovou poradnu.

Použité zdroje

HOLUB, Josef, LYER, Stanislav a LUTTERER, Ivan, ed. Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím. 2. vyd. Praha: SPN, 1978. 527, [1] s. Odborné slovníky.

MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Vyd. 2., opr. a dopl. Praha, 1968.

REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Vyd. 1. Voznice: Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3.

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

Olomouc

Knihovna

Vědecká knihovna v Olomouci

Datum zadání dotazu

10.11.2017 08:33