etymologický původ slova \"sebevražda\"

Text dotazu

Dobrý den, jelikož píši závěrečnou bakalářskou práci na téma\"Sebevražedné jednání\", chtěla bych tam zařadit také původ slova \"sebevražda\" a \"spáchat sebevraždu\". Protože nemohu nikde najít relevantní podrobné info, budu Vám vděčná za pomoc.

Odpověď

Dobrý den,

etymologické slovníky jazyka českého neuvádějí přímo výklad slova sebevražda. Najdete zde ovšem výklad slova vrah, vražda. Slovo vrah bylo přejato z germánštiny: staronordicky vargr; švédsky, norsky, dánsky - varg - znamená vlk, ale staronorské slovo znamená i zločince, psance. Stejně tak staroanglické slovo wearg a středosaské a středohornoněmecké slovo warg je lupič, zločinec, psanec. Odvozené gótské ga wargjan je proklínati. Tehdy totiž zločinec byl prohlášen "vlkem na posvátném místě",tj. tvorem všude nevítaným, odmítaným, tedy psancem, k němuž bylo právo chovat se jako k vlkovi, kdyby se octl na posvátném místě.
Vedle toho bylo toto slovo přejato i s významem " veřejný, úhlavní nepřítel", "nepřátelsky smýšlející člověk".
Slovo sebevrah bude nejspíše spadat pod tento etymologický výklad.

Slovo "páchati" - konati, tropiti - je nejspíše nový tvar od párati. Je možné, že toto páchati patří k latinskému patrare = vykonávati, prováděti ( mortes patrare - páchati vraždy ). Bylo by to interativum s novou příponou -chati.

Podrobnější etymologický rozbor naleznete v:
Machek, Václav, Etymologický slovník jazyka českého. 3. vyd. Praha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-242-1

S dotazem se můžete obrátit i na jazykovou poradu Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR:
http://www.ujc.cas.cz/oddeleni/index.php?page=poradna

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

14.12.2007 12:11

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu