etnografická skupina LEMEK

Text dotazu

Dobrý den, ráda bych se zeptala na prý malou etnografickou skupinu LEMEK, prý jsou to lidé, co žijí někde v oblasti hranic Polska a Ukrajiny(moje babička by z nich měla pocházet, ale již nežije, nemohu se zeptat, prý jsou to lidé s tmavě modrými duhovkami očí- podle vzhledu téměř nás všech by to souhlasilo, já, sestra i jiní příbuzní skutečně máme tmavě modré oči. Maminka má ale světle modré...). Nevím...Nevíte prosím něco bližšího? Děkuji za odpověd, velmi si toho vážím.

Odpověď

Dobrý den,  "Lemkové: větev maloruská usedlá po obou stranách Beskyd v Haliči i v Uhrách. Zaujímají pruh počínající u pramenů Popradu a sáhající až k pramenům Sanu, kdež sousedí s Bojky (v. t.). Za Popradem leží jen čtyři vesnice Lemků. V kraji jejich (má asi 2800 km2) většinou hornatém jsou městečka: Gribov, Gorlicy, Žmijgorod, Dukla, Rimanov, Novotanec, Bukovsko a známé minerální vody v Ščavnici, Krynici a Ivoniči. Všech Lemků počítá se asi 109.000; jsou vyznání řeckokatolického. Jazyka svého, jako viry, pevně se drží. (Katolíků lat. obřadu a židů žije mezi nimi poměrně málo.) Od ostatních Malorusů liší se, vedle jiných zvláštností mluvy, i přízvukem, jejž jako Poláci kladou na předposlední slabiku. Sami nazývají se Rusíny nebo Rusňáky. Jméno [Lemkové] pochází od slova »lem« (jen), jehož užívají na místě »liš«. Mají mnohé pověry a starodávné obyčeje. Od druhých Haličanů rozeznávají se zvláštním krojem, nosíce tugu, dlouhý to plášť zdobený třásněmi (toroky). Obyčejný domácí šat slove huna; kalhoty jsou úzké z bílého sukna, klobouk široký; na nohou nosí krbce (kerpcy). Ženy provdané zavazují si hlavu šátkem, děvčata splétají vlasy v jediný vrkoč. Ve všední den nosí ženské »kabát« z modré tečkované látky, v neděli bílý s květy; o svátcích místo krbců obouvají černé neb žluté »safijany«. [Lemkové] jsou lid dobrácký, nábožný a pracovitý; o krádežích a loupežích u nich neslýcháno. Přebývajíce v kraji hornatém na půdě kamenité a neúrodné, která vydává jen oves a brambory, [Lemkové] jsou nuceni hledati si výživu jinde; v létě vydávají se hoši i děvčata do úrodných rovin uherských na žně, na podzim pak vracejí se s výdělkem domů. Mimo to dojíždějí se svými konmi do Tarnopole a Bučače pro obilí, do Jagru a do Tokaje pro víno a podobně do Krakova, Pešti, Debrecína a j. pro rozličné zboží a potřeby. Průmysl jejich není značný; vyrábějí podomácku plátno, sukno, houně a jiné věci ze srsti, dřevěné nádobí a náčiní a p. Zvláště rádi vedou obchod se skopovým dobytkem, jejž dohánějí na Moravu, ba až do Vídně. Pp. red."
Citace z: Ottův slovník naučný : illustrovaná encyklopedie obecných vědomostí. díl 15. Krajčij-Ligustrum. V Praze : J. Otto, 1900. s. 837.

V českém jazyce nenaleznete, bohužel, o dané etnografické skupině zprávy většího rozsahu.

Základní informace nabízejí knihy a články:

* KALETA, Petr. Cesta do Haliče : František Řehoř a poznání života východní Haliče ve druhé polovině 19. století. V Olomouci : Votobia, 2004.ISBN   80-7220-174-3.
*  MAGOTCSI, Paul R. Rusíni a jejich vlast. Praha : Česká expedice, 1996. ISBN 80-85281-34-1.  

* http://www.navychod.cz/?req=print&id=409
* http://www.luzice.cz/clv/clv02/cerv-srp.htm
* http://www.rozhlas.cz/svet/portal/_zprava/136375
* http://www.tyden.cz/rubriky/kultura/lemkove_680.html

Lemkové jsou občas zmíněni i v Příspěvku k antropologii podkarpatských Huculů: http://tyfoza.no-ip.com/vestnik/html/knihy/vestnik15/texty/vest15-0142.htm.
Z této studie vyplývá, že vzhledově byli (jsou) Lemkové nižšího vzrůstu než Huculové, oči mají z větší části světlé.

Obsáhlejší studie vyšly pouze v zahraniční literatuře:
Polská:
* Łemkowie w historii i kulturze Karpat, Muzeum Budownictwa Ludowego w Sanoku 1995, sborník prací, sestavil J. Czajkowski
* Mniejszość w warunkach zagrożenia : pamietniki Łemków. Wrocław: Wydawnictwo Uniwersytetu Wrocławskiego. 1996. ISBN 83-229-1392-3.
* Reinfuss, Roman. Śladami Łemków. Warszawa: Wydawn. PTTK "Kraj", 1990.
* Nowak, Jacek. Zaginiony świat?: nazywają ich Łemkami. Kraków: Universitas, 2000.
*Reinfuss, Roman. Łemkowie jako grupa etnograficzna. Sanok: Muzeum Budownictwa Ludowego w Sanoku, 1998.
Ruská:
* Lemkin, I. F. Istoriia Lemkoviny. IUnkers, N.I., Izd. Lemko-Soiuza v S. Sh. A. i Kanadi, 1969.

Anglicky psaná:
* Best, Paul J., and Jarosław Moklak. The Lemkos of Poland: Articles and Essays. New Haven: Carpatho-Slavic Studies Group, 2000.

Další zahraniční pubikace je možné dohledat přes licencovanou databázi OCLC (WorldCat), Google - books: http://books.google.com/ či Jednotnou informační bránu: http://www.jib.cz/.

Obor

Antropologie, etnografie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

18.06.2009 11:14

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu