Dům Pařížská 26

Text dotazu

Dobrý den,
bylo by možné získat informace o budově na adrese Pařížská 26, P-1. Firma je majitelem tohoto domu a bohužel nemáme k dispozici žádné dokumentace, z kterých bychom se dozvěděli nějakou historii.

Totéž bych se chtěla zeptat na budovu na Míšešnké 9, P-1. O tomto domu jen vím, že začátkem 18. století zde byl malostranský řeznický cech.

Odpověď

Dobrý den,

 

K oběma objektům zasíláme následující informace:

 

Čp. 74/III

Praha 1, Malá Strana. Míšeňská 9

Pozdně klasicistní novostavba na místě někdejších jatek z r. 1856, provedená podle plánu stav. Josefa Liebla a upravovaná v r. 1872.

 

V místě dnešní Míšeňské ulice stály staré malostranské jatky, zbořené při vytyčování nové ulice. Po rozdělení Thunovské zahrady koupil v r. 1707 parcelu malostranský řeznický cech a nechal zde vybudovat jatky nové. Jsou popsány ve visitačních tabelách z r. 1726 a jejich podobu zachycuje ještě Langweilův model Prahy z r. 1831: byla to jednopatrová budova a další dva cechovní domky. Koncem 30. let 19. století byly tyto objekty zbořeny a na jejich místě (s využitím části přízemí a sklepa)postavil v r. 1856 stav. J.

Liebl dvoupatrový dům. V roce 1872 byla spojena hlavní budova s vých.

Křídlem. Oprava fasády proběhla v roce 1953.

 

Nárožní dvoupatrovou budovu kryje sedlová zvalbená střecha se dvěma vikýři.

Pětiosá uliční fasáda je hladká, její strohost vylehčuje kvalitní klasicistní výzdoba s motivem roset, palmet, festonů v parapetech, konsolách, suprafenestrách. V přízemí zprava je umístěn půlkruhově zaklenutý vstup a dále čtaři velká kruhová půlkruhová okna ve štukových šambránách. Na kordonovou plochou římsu navazují obdélná pole parapetů(s rozvilinovými festony na 2. - 4. Ose)po průběžnou podokenní římsou. Okna 1.p. rámují profilované šambrány, doplňují nadokenní přímé římsy na konsolách, v suprafenestrách zdobené rosetami. Okna ve 2.p. mají přímé podokenní římsy na konsolách. Zprava navazuje na budovu ohradní zeď s lichou arkádou a segmentově ukončenými dvoukřídlými vraty, za ní dále přízemní trojosá fasáda dvorního přístavku, se třemi širokými segmentově zaklenutými otvory.

Meziokenní ploše jsou předloženy pilatry, nesoucí korunní římsu a zděnou atiku. Vých. dvorní fasáda nese prosklené pavlače, jinak jsou dvorní fasády architektonicky nezajímavé.

 

Parcela byla zastavěna hl. budovou nepravidelného lichoběžného tvaru a dvorním křídlem. Jediný valeně klenutý sklepje přístupný z domu čp. 73/III.

Na vstupní chodbu navazuje zprava jednoramenné dřevěné schodiště, zleva plochostropé místnosti uličního traktu. Valeně zaklenuta je jedna místnost ve dvorním traktu  a přízemí vých. Křídla. Patra zůstala plochostropá.

Zdroj: Vlček, Pavel a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Vyd. 1.

Praha: Academia, 1999. 685 s. ISBN 80-200-0771-7.

 

Čp. 130/26

Praha 1, Josefov, Pařížská

 

Bohužel o tomto objektu se nám podařily nalézt pouze kusé informace.

Pařížská třída (Staré Město, Josefov)

Nově vzniklá komunikace po asanaci Židovského Města, která nemá souvislost s předchozí uliční sítí. Původně (1901) se nazývala Mikulášská a teprve v roce

1926 získala dnešní pojmenování, změněné jen v době okupace (1940 - 45) na Norimberskou a v l. 1946 - 47 na Třídu 5. Května.

Zdroj: Vlček, Pavel, ed. a kol. Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov. Vyd. 1. Praha: Academia, 1996. 639 s. ISBN 80-200-0563-3.

 

Pařížská    

Její obě strany tvoří souvislé řady eklektických i secesních činžáků, které po obnově v 60. a 90. letech 20 stol. Vytvářejí reprezentační vzhled významné obchodní tepny, která se tu v té době vytvořila. Hned vedle kostela je novobarokní dům čp. 1073 - 1, č.1, postavený v roce 1902 na parcele někdejšího kláštera arch. J.Koulou, majitelem tohot domu. - Další dům, č. 3, kombinace secese a nového baroka, je z let 1901 - 1902 od R. Koukola.

Sousední dům č. 5 postavila firma M. Blecha v čistém secesním slohu. Další, č. 7 a č. 9, jsou z l. 1902 -04 od arch. Vejrycha. - V čísle 9, kdysi obchodní společnosti Merkur, je na nároží bysta operního pěvce O. Mařáka, dílo sochaře J. Kavana a arch. B. Hanákaz r. 1974. Na domě jsou reliéfy Světadílů od A.Poppa. - Na dům č. 9 navazují pak další, a to č. 11 od A.

Makovce, postavený roku 1902 secesně, a č. 13, součsný s ním, avšak pseudorenesanční, od J. Vejrycha. - Další dům , č.15, z ateliéru M. Blechy z r. 1906 je secesní. - Sousední, č. 17 navrhl arch. R. Klenka z Vlastimilu a F. Weyr z r. 1906, je secesní, bohatě členitý.  - Následuje Staronová synagoga s parčíkem, v němž je bronzová plastika s Mojžíšem, a za parčíkem pak hledí do sadu dům č. 19, v němž bývala restaurace U reduty, rohový secesně historizující dům od B. Bendelmayera z l. 1905 - 07. - V posledním bloku před mostem Svatopluka Čecha jsou zajímavé domy č. 21 od Č. Křičky z r. 1905 a č. 23 od A. Makovce z r. 1906. Na samém rohu této strany Pařížské třídy stojí budova býv. Mezinárodního svazu studenstva, č. 25, dílo arch. S.

Hubičky. Na nároží domu je alegorická plastika od J. Babíčka a vedle vstupu pamětní deska  od Z. Kolářského, připomínající 17. listopad 1939. - Na protější straně téže třídy vedle hotelu Intercontinental jsou pseudorenesanční domy č. 20 - 28 od K. Maška, E. Dvořáka a J. Vejrycha, jež pocházejí z doby kolem roku 1906.

 

Další zajímavý dům je objekt č. 16z ateliéru M. Blechy, bohatě členitý, secesní, z r. 1906, na průčelí pamětní deska s bystou malíře Rudolfa Kremličky od Z. Hoška a Z. Edla z r. 1988. - Další, č. 14 - 12 jsou pseudobarokní z l. 1902 - 1903 od E. Dvořáka. - Nárožní č. 10 postavili roku

1902 arch. J. Vejrych a E. Dvořák. - Od téhož je č.8, pseudoklasicistní, nejstarší v této třídě, postavený již r. 1889. Dům č. 6, v němž jsou kanceláře Čedoku, pochází od arch. F. Buldry z r. 1902. - Další , č. 4 , postavil A. Dlabač v r. 1895. Poslední, na rohu Staroměstského náměstí, je dům čp. 934, dnes v bloku budov Ministerstva pro místní rozvoj, postavený arch. R. Kříženeckým novobarokně.

Zdroj: Poche, Emanuel a Janáček, Josef. Prahou krok za krokem:

uměleckohistorický průvodce městem. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha:

Paseka, 2001. 533 s. ISBN 80-7185-373-9.

 

Jestliže Vás toto téma i nadále bude zajímat, obraťte se na Národní památkový ústav (http://www.npu.cz/pro-odborniky/narodni-pamatkovy-ustav/kontakty/ ), Magistrát hlavního města Prahy (http://www.praha.eu/jnp/cz/portalova_rodina/o_praha_eu/kontakty/index.html

), anebo Archiv hlavního města Prahy (http://www.ahmp.cz/index.html?mid=11

).

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

16.05.2013 14:52

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu