-
To se mi líbí
-
Doporučit
Vážení,
marně sháním životopisná data pro prof. ing. Adolfa Pateru, který působil
jako profesor na příbramské báňské akademii před vznikem ČSR - asi kolem
roku 1888. Zároveň vlastnil v Jáchymově továrnu na uranové barvy, kterými se
barvilo sklo a porcelán. Korespondoval (?) také s pí. Marií
Sklodowskou-Currie ohledně odpadů z jeho výroby pro její geniální pokusy.
Upřímně vám děkuji za laskavou pomoc.
Dobrý den,
stručné životopisné údaje o Adolfu Paterovi nabízí Masarykův slovník naučný:
lidová encyklopedie všeobecných vědomostí. Díl V. (V Praze: Nákladem "Československého kompasu", tiskařské a vydav. akc. spol., 1931. Str. 559):
Patera, Adolf (11.7.1819 ve Vídni - 26.6.1894 v Těšíně)
- český chemik a hutník. Byl asistentem stolice prubéřství na báňské akademii v Příbrami a mezitím pracoval ve státních hutích v Jáchymově. 1864 zařídil ve Vídni státní hutnicko-chemickou laboratoř, jejímž ředitelem zůstal do r. 1889. Uvedl do praxe svůj vlastní způsob vyluhování stříbra z rud za mokra, jehož se dosud užívá, v Jáchymově zařídil výrobu uranových barev ze smolince, v Idrii podstatně zlepšil způsob zpracování rtuťové rudy.
Jeho mineralogicko-analytické práce byly na svou dobu velmi přesné a vědecky cenné.
Obsáhlejší heslo, včetně přehledu prací Adolfa Patery, je pak k dispozici v Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950. VII. Band, Musić August - Petra-Petrescu Nicolae. Wien: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, 1978. Str. 340-341.
Lexikon je dostupný i v Národní knihovně ČR, jeho bibliografický záznam včetně informací o možnostech výpůjčky pod ikonou Exempláře naleznete v elektronickém katalogu NK ČR (http://aleph.nkp.cz/cze/nkc) . Svazek 7. se nachází v příruční knihovně studovny Referenčního centra (http://www.nkp.cz/pa ges/page.php3?page=sluz_refc.htm) se signaturou RC 929(030)(436) ÖST 7. Příruční fondy studoven, včetně možnosti pořízení kopií, mohou využívat nejen registrovaní čtenáři NK ČR s platným čtenářským průkazem, ale i uživatelé s jednodenní vstupenkou do studoven, která se vystavuje bez registrace.
Plné texty obou výše zmíněných hesel můžete nalézt také na mikrofiši v rámci kolekce World Biographical Archive (http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=sluz_mikrofise.htm) , která je k rovněž k dispozici prezenčně ve studovně Referenčního centra (registrovaným uživatelům NK ČR i uživatelům s jednodenní vstupenkou), z mikrofiší je možné také tisknout. Ke kolekci existuje rejstřík World Biographical Index Online, který lze využívat i prostřednictvím internetu. Jedná se o placenou databázi, proto se přístup vztahuje pouze na registrované uživatele NK ČR přímo z počítačů v knihovně nebo přes vzdálený přístup i mimo knihovnu (http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=vzdal_pristup.htm) .
Útržky informací o Adolfu Paterovi jsme nalezli také ve starších výtiscích novin prostřednictvím digitální knihovny Kramerius NK ČR (http://kramerius.nkp.cz) , plné texty čísel vydaných po roce 1890 (pro monografie platí hranice roku 1880) jsou však v souladu s autorským zákonem přístupné pouze z počítačů NK ČR.
Časopis pro průmysl chemický. 1901, roč. 11, č. 1, str. 32
(http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/17773118)
"Adolf Patera, velezasloužilý metallurg rakouský, pro vynikající své výkony v hutnictví kovů daleko za hranicemi našeho mocnářství na slovo vzatý, narodil se 11. července 1819 ve Vídni a zemřel, stav se c.k. dvorním radou, v Těšíně 26. června 1894. Nekrolog jeho napsal vrchní báňský rada v. Ernst (Vereinsmittheilungen, Beilage zur Öst. Zeitschr. für Berg- und Hüttenwesen, 1894, str. 72)."
Časopis pro průmysl chemický. 1901, roč. 11, č. 4. str. 143
(http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/17773721)
"Chemické zdělávání uranových rud bylo zahájeno v c. k. hlavním průbéřském úřadě ve Vídni za řízení Alexandra Löweho, když bylo tomuto úřadu r. 1845 nařízeno, aby konal s jáchymovskými uranovými rudami pokusy o rationálnou výrobu žluti uranové. Pokusy, jichž k tomu bylo třeba, měl na péči tehdejší praktikant Adolf Patera. Poštěstilo se mu poříditi methodu, kterouž lze jednoduše a s nevalným nákladem vyráběti uranové barvy, jež při barvení skla nabyly zvláštní důležitosti, což konečně způsobilo založení c. k. továrny uranových barev ve Sv. Jáchymově, jež mu byla do správy odevzdána, od října
1855 provozuje se bez přítrže a rok co rok zásobí sklárny celého světa uranoými barvami v tom oboru vysoce váženými...
Velkolepost této továrny staví se na jevo velikým množstvím od r. 1859 do
1891 přijaté a zpracované rudy uranové, jež obnáší celkem 143.544 kg a dosahuje v sobě 62.999 kg kysličníku uraničito-uranového. V desítiletí 1888-1897 bylo v této továrně vyrobeno 38.667 kg preparátův uranových.
Poněvadž v jáchymovské rudě uranové jest i vanadium obsaženo, nabývá se při výrobě uranové žluti nečistého vanadičnanu sodnatého, jímž poskytl Patera vědě vhodnou surovinu, z níž lze snadno připraviti vanadium i sloučeniny jeho."
Karlovarský lázeňský časopis. 1960, č. 9, str. 8
(http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/25217643)
"Ten poklad se jmenuje uran. Začátkem 19. století se přišlo na to, že se hodí pro přípravu barev. Český chemik Adolf Patera je začal v padesátých letech vyrábět průmyslově. Barvu černou a několik odstínů žluté. Co to způsobuje jejich zvláštní jiskřivost, pro kterou se staly tolik vyhledávanými? O mnoho let později, v roce 1898, se sklání nežná tvář Marie Curie-Sklodowské nad objevem, který znamená revoluci ve světe vědy. Probdělé noci a horečné úsilí Pierra a Marie nebyly marné. Z odpadků smolince se podařilo získat polonium. Radioaktivní prvek, vydávající silné záření. Jen zasvěcení tehdy věděli, že manželé Curieovi si dali ke svým pokusům poslat vagón tohoto odpadu z Jáchymova, kde se házel do potoka a zasypávaly se jím jámy."
Stručné informace o A. Paterovi obsahuje i úryvek týkající se továrny na uranové barvy v Jáchymově z publikace Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, II. díl, H-O (Praha: Libri, 2002. Str. 142. ISBN 80-7277-044-6):
"Výrobu uranových barev přivedl na úroveň průmyslové výroby český chemik jáchymovské stříbrné hutě, báňský rada Adolf Patera. Na Paterových pracích se podílel c. k. hutmistr jáchymovských hutí Arnošt Veselý, jenž rozšířil sortiment vyráběných uranových žlutí. Továrna na výrobu uranových žlutí byla postavena roku 1855. Po delimitaci výroby stříbra do příbramské huti roku
1871 byl v dřívější jáchymovské huti zřízen provoz výroby uranových barev. V této budově byla výroba barev a později i příprava radiových preparátů až do roku 1939. kdy byla továrna zbořena s ohledem na rozvíjející se provoz jáchymovských lázní. Objev radioaktivity a izolace radia ze zbytků po loužení uranových rud z jáchymovské továrny Curieovými roku 1898, vyvol obnovený zájem o jáchymovský smolinec..."
Podobiznu Adolfa Patery spolu se stručnými informacemi k jeho osobě (viz níže) obsahuje publikace s názvem Kronika horního města Jáchymova a jeho hornictví: v kontextu dějin zemí Koruny české (Ústí nad Labem: Studio 071, 2009. Str. 139. ISBN 978-80-254-4701-7):
"Rok 1847 - Nadějný mladý chemik Adolf Patera, praktikant v hladním prubéřském a mincovním úřadě ve Vídni, vypracoval a v tomto roce předložil císařské akademii věd levný postup na výrobu uranové žluti.
Rok 1852 - Adolf Patera provádí v Jáchymově ve stříbrné královské peci zkoušky svého postupu pro získávání a výrobu uranové žluti ze smolince.
Rok 1854 - Za doprovodu hornické kapely a velkého zastoupení obce jáchymovské je v květnu oro rozsáhlé modernizaci slavnostně otevřena královská stříbrná tavicí pec v Jáchymově. Oficiální projev přednesl přednosta vrchního úřadu horní rada Josef Walther. Huťmistr Rudolf Vogl pohovořil o jednotlivých částech pece a jeho asistent Adolf Patera popsal způsob nové technologie získávání uranových barev...
Rok 1855 - v říjnu tohoto roku byla v jáchymovské továrně postavené na návrh Adolfa Patery zahájena výroba uranové žluti ze smolince již průmyslovým způsobem.
Rok 1857 - Adolf Patera, zakladatel výroby uranových barev v Jáchymově, město opouští a vrací se do Vídně."
Dále by pro Vás mohl být zajímavý článek, který jsme nalezli prostřednictvím internetu, plný text je k dispozici v rámci placené databáze SpringerLink:
VOBECKÝ, M. Contribution of the industrial chemical processing of pitchblende in Jáchymov to the first isolation of radium. Czechoslovak Journal of Physics, Volume 49, Supplement 1, 35-40.
Abstract : The uranium ore chemical processing plant in Jáchymov (St. Joachimstal) started the industrial production of uranium yellow (sodium diuranate) in 1853. This technology was developed by a talented metallurgical chemist Adolf Patera. The insoluble residue from uranium leaching was enriched by radium226Ra. During more than forty years before discovery of radioactivity, a worthless waste was accumulated in this uranium plant. This waste as radium preconcentrate was present in a suitable chemical form for the subsequent separation of radium. The occurence of this material significantly facilitated the separation and isolation of the first pure weighable amount of radium, necessary to prove the existence of a new chemical element, discovered in 1898 by M. and P. Curie and G. Bémont.
(odkaz na článek http://www.springerlink.com/content/0t60633185304874/).
Přístup k databázi SpringerLink nabízí také Národní knihovna svým registrovaným uživatelům (http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=sluz_infozdr.php3#springer) a to buď z počítačů ve studovnách NK ČR, nebo prostřednictvím vzdáleného přístupu odkudkoli (http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=vzdal_pristup.htm) . Dále databázi zpřístupňuje např. Univerzita Karlova, Knihovna AV ČR (http://www.lib.cas.cz/cs/online-databaze) , Národní technická knihovna (http://www.techlib.cz/cs/360-springerlink) , Vědecká knihovna v Olomouci (http://aleph.vkol.cz/edb.htm) aj. Knihovny zveřejňují informace o nabízených zdrojích na svých webových stránkách.
Případně následující internetové odkazy:
http://en.wikipedia.org/wiki/Adolf_Patera
http://www.jgeosci.org/content/JCGS1997_4__veselovsky3.pdf
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
09.12.2010 08:37