Dotaz na zemětřesení na Moravě

Text dotazu

Dobrý den, našel jsem záznam, že roku 1785 masopustní pondělí ráno na přemnohých místech Moravy pocítěny velmi prudké otřesy.
Téhož roku 22. srpna o ½ 7. hodině ranní zemětřesení na Moravě ve Slezsku a Polsku. Na Moravě pozorováno v Místku; pak v sousedním Slezsku v městech: Frýdku, Těšíně, Bilsku, Skočově a v některých místech v Haliči.
Víme i tomto zemětřesení něco více? Čím, jakými procesy bylo, nebo mohlo být způsobeno?

Děkuji

Pěkný den.

Odpověď

Dobrý den,

odpovídáme na Váš dotaz ohledně zemětřesení na Moravě 7. 2. a 22. 8. 1785. Co se týče února, nalezli jsme pouze zmínky z pozdější doby, například v krátkém odstavci v Brünner Zeitung a vlastivědném časopisu Moravsko-slezské společnosti pro podporu hospodářství, přírodovědy a vlastivědy (K.K. Mähr. Schl.Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, du Natur - und Landeskunde). Otřesy měly být pocítěny mj. také v Jihlavě a Moravském Krumlově. Původ tohoto zemětřesení však není známý.

Více informací máme o zemětřesení ze srpna 1785. Emanuel Michal uvádí, že epicentrem tohoto zemětřesení bylo Horní Slezsko, nejsilnější otřesy byly cítit v Ratiboři. Ohnisko neboli místo pod zemí, kde zemětřesení vzniká a z něhož se šíří seizmické vlny se pak mohlo vyskytovat na okrajovém zlomu Oderských vrchů (Nový Jičín, Ostrava, Bohumín). Zemětřesení se pak rozšířilo na Moravu, do Čech a Polska. Nicméně Christian Jeitteles tvrdí, že otřesy v Ratiboři byly slabé, silněji se však projevily u Lipowa v Haliči a v Sorau (Żary) v Horním Slezsku, kde popadaly obrazy a jiné předměty ze zdí. Zemětřesení mělo být zaznamenáno v Těšíně, Bílsku, Frýdku, Místku, Fryštátu, Skočově a Strumeni a na dalších místech.

Obecně lze říci, že v České republice jsou zemětřesení slabá a omezují se především na pohraničí. Jedno z těchto aktivních oblastí je hranice Českého masívu a Západních Karpat, kde se nachází ohnisko zemětřesení ze srpna 1785. 

Použité zdroje

• Brünner Zeitung der kaiserl.-königl. privileg. Mährischen Lehenbank. Brünn: Frag-Amt der k.k. Lehenbank, 1785, roč. 1785, č. 71, s. 567. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:6be6fc40-ded0-11e2-9439-005056825209
• Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, roč. 1876, č. 166, s. 667. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:231ec3a0-1d52-11e4-90aa-005056825209
• BIERMANN, Gottlieb. Geschichte des Herzogthums Teschen. Teschen: Karl Prochaska, 1894, s. 246. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:b8be1110-998a-11e7-a093-005056825209
• D’ELVERT, Christian. Erdbeben in Mähren. Notizen-Blatt der historisch-statistischen Section der k.k. Mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde. Brünn: K.k. Mährisch-schlesische Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde, roč. 1855, č. 2, s. 14. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:4f5c94b0-23cd-11ef-8f9f-5ef3fcdaa9a7
• JEITTELES, L. H. Versuch einer Geschichte der Erdbeben in den Karpathen-und Sudetenländern zum Ende des 18. Jahrhunderts. Zeitschrift der Deutschen Geologischen Gesellschaft. Stuttgart: Schweizerbart, 1860, roč. 12, s. 287 –349. Dostupné z: https://www.digitale-sammlungen.de/[…]/bsb10284893?page=294%2C295
• MICHAL, Emanuel. Zemětřesení na Vysočině. Vlastivědný sborník Vysočiny. Oddíl věd přírodních, sv. III. V Jihlavě: Krajské museum, 1959, s. 5–30.
• MIKOLÁŠ, J. L. Zprávy o zemětřeseních na Těšínsku. Těšínsko: Vlastivědný časopis. Opava: Slezský studijní ústav s Vlastivědným kroužkem při Okresním muzeu v Českém Těšíně, 1963, roč. 6, č. 6–7, s. 27. ISSN 0139-7605. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:1913009f-5101-4773-828e-d8771a55998c
• POHLUDKA, Simon. Erdbeben in Mähren und Schlesien. Mitteilungen des Naturwissenschaftlichen Vereines in Troppau. Opava: Naturwissenschaftlicher Verein, 1897, III. Vereinsjahr, nr. 5, s. 94–95.
• PROCHÁZKOVÁ, Dana. Zemětřesení na severní Moravě. Severní Morava: vlastivědný sborník, sv. 71. Šumperk: Okresní vlastivědné muzeum v Šumperku, 1996, s. 37–49.
• ŠPIKOVÁ, Zdeňka. Největší přírodní katastrofy na území českých zemí za posledních 1000 let. Online, Diplomová práce, vedoucí Aleš Létal. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Přírodovědecká fakulta, 2009, s. 59. Dostupné z: https://library.upol.cz/[…]/?repo=upolrepo&key=62956999147 [cit. 2025-10-24].

Obor

Geografie. Geologie. Vědy o zemi

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

21.10.2025 21:16

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu