-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
měl bych na Vás prosím dotaz, kde se podle Vás nachází definice pojmů znalost a informace. Plus rozdíl mezi nimi. Naše čtenářka by potřebovala podložit ty to pojmy nalezením zdrojů a citováním definic těchto pojmů z odborné literatury.
Děkuji za odpověď
Dobrý den,
zkusíme představit základní definice Vámi uvedených pojmů a doporučit relevantní literaturu.
Jako úplně základní definici, lze využít hesla z Velkého slovníku naučného:
Informace.
1. Obsah procesu lidské komunikace. Odevzdávání a přijímaní oznámení, jejich přenos osobním kontaktem, zvukem, signálem a prostředky masové komunikace.
2. Jazykový projev, vybudovaný na základě principu informačního slohového postupu, ve kterém se co nejobjektivněji, věcně a dokumentaristicky konstatují určitá fakta.
3. Informatika - význam přiřazený obrazům, údajům z nich vytvořených vyšších celků.
Znalost.
Kategorie vyšší formy obrazu o chování objektů nebo jejich charakterizaci. Znalost dovoluje rozeznávat obrazy v neurčitém prostředí, předpokládat jevové formy, diagnostikovat a plánovat.
K znalosti můžeme přidružit pojem vědění.
Vědění.
A) provázaný, relativně stabilní systém informací získaný zkušeností a učením.
B) systém všech dochovaných a dostupných poznatků o světu, vesmíru a člověku, poznání a podobně.
Výše uvedené definice, lze chápat jako úvodní vymezení pojmů.
Další upřesnění těchto pojmů, přináší Filosofický slovník.
Informace pochází z latinského informatio- představa nebo obrys. Jedná se o sdělení, zprávu v užším slova smyslu, ale zpravidla obsah sdělení či zprávy. V pragmatické rovině, lze za informaci považovat pouze takovou skutečnou nebo domnělou pravdu, která je využitelná, zejména v komunikaci.
U hesla vědění je definice Filosofického slovníku shodná s Velkým naučným slovníkem, akorát je u něj navíc stručný přehled filosofických teorií vědění.
Velice podrobné zkoumání pojmu informace přináší kniha Jiřího Stodoly Filosofie informace. Mohla by být přínosná, tím, že nabízí filosofický pohled na tento pojem. A velice široké uchopení dané problematiky, k tomu má kniha seznam použité literatury, pro případné doplnění. Ale uvádím tuto knihu spíše jako doplňující zdroj.
Definování rozdílu mezi informací a znalostí( věděním) přináší kniha Konrada Liessmanna Teorie nevzdělanosti. V kapitole Co ví společnost vědění, se nachází poměrně jasné rozlišení znalostí ( ědění) a informací. Jedná se o analýzu současného pojetí těchto pojmů a jejich významu. Ve stručnosti Liessmann odlišuje informaci a vědění v tom, že informace umožňuje jednání v budoucnosti. Oproti tomu vědění dává možnost filtrovat obrovské množství informací a najít mezi nimi ty hodnotné. Vědění umožňuje zkoumání světa a jeho poznávání.
Liessmann vedle sebe staví svět informací a svět vědění. Stručně, veliké množství informací a většinou jejich snadná dostupnost, nutně neznamená něco vědět. A může vést k povrchní znalosti a přinášet pouze vnější význam dané informace. Oproti tomu vědění, vidí jako hodnotu, která znamená věci promýšlet a snažit se jim porozumět. Lze na danou věc, nahlížet jako dva přístupy k informacím. Pragmatický a kvantitativní- upřednostnění vědět, kde sehnat informace před věděním samým. A druhý přístup, kdy je kladen důraz na vybírání informací a jejich důkladné studium. Na tento přístup, lze pohlížet, jako do určité míry idealistický a kladoucí důraz na kvalitu před kvantitou.
Velký slovník naučný: encyklopedie Diderot. Diderot. Praha. 1991. ISBN 80-902723-1-2.
Filosofický slovník. Nakladatelství Olomouc, Olomouc. 1998. ISBN 80-7182-064-4.
LIESSMANN, Konrad Paul. Teorie nevzdělanosti: omyly společnosti vědění. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200- 1677-5.
Uvedená kniha:
STODOLA, Jiří. Filosofie informace - metateoretická analýza pojmu informace a hlavních paradigmat informační vědy. Vydání první. Brno: Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, 2015.
Filozofie a náboženství
Praha
Národní knihovna ČR
14.10.2019 12:29