-
To se mi líbí
-
Doporučit
Chci se zeptat, proč je pád do vody z velké výšky prakticky stejný, jako pád na beton. Slyšel jsem, že to má něco do činění s povrchovým napětím vody, ale nejsem si jistý. Mohli byste to, prosím, vysvělit?
Dobrý den,
ano, má to co dočinění i s povrchovým napětím. Povrchové napětí je
efekt, kdy se kapalina snaží zaujmout co nejhadšího stavu s
minimální plochou. Povrch kapaliny se tedy chová jako smršťovací
fólie, která "stahuje" kapalinu tak, aby její povrch byl co
nejmenší. Jakékoliv rozšíření povrchu znamená zvýšení stavu energie,
čemuž se kapalina snaží "bránit".
Povrchové napětí klesá s rostoucí teplotou a lze jej ovlivnit i
chemickým složením, tedy přidáním přísad, jako například mýdlo nebo
prací či mycí prostředky (destilovaná voda má malou smáčivost -
špatně proniká do mezer v materiálu, právě kvůli vyššímu povrchovému
napětí).
Nicméně při dopadu do vody hraje největší roli rychlost pádu (která
zcela závisí na výšce a odporu vzduchu). Zatímco při pomalém
ponoření mají molekuly vody čas "odsunout" se vám z cesty, při
vysoké rychlosti dopadu se voda začne chovat jako pevné těleso a
klade odpor. Například World High Diving Federation (tedy asociace,
která sdružuje skokany do vody z výšek) doporučuje maximální výšku
skoků pro muže 27 m a pro ženy 23 m, přičemž by dole ve vodě měli
být alespoň dva potápěči záchranáři.
Zdroje:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Povrchov%C3%A9_nap%C4%9Bt%C3%AD
http://fyzweb.cz/odpovedna/index.php
http://fyzikalniolympiada.cz/texty/odpor.pdf
http://www.whdf.com/index1.htm
BEDNAŘÍK, Milan a Miroslava ŠIROKÁ. Fyzika pro gymnázia :
mechanika. Praha : Prometheus, 2000. 3. přepr. vyd. ISBN
80-7196-176-0.
Fyzika a příbuzné vědy
--
Knihovna Matematicko-fyzikální fakulty UK
23.07.2013 10:18