Příjmení Šusták

Text dotazu

1.Výskyt priezviska Šusták, i keď v malej miere, je v ČR i v SR. Slowar Sloveňski-Česko-Latinsko-Nemecko-Uherski od Antona Bernoláka z roku 1825 podľa Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra udáva pri hesle "Šusták "/pravdepodobne/ preklad: =" Šúchač". Koreluje to nejakým spôsobom s Vaším zistením? , alebo máte iné vysvetlenie pôvodu priezviska Šusták?
2. Viete mi potvrdiť, či sú priezviská Hudec, Švolík, Švec, Hlinka, Sitár, Holečka, Kotora, Bučka, Hlava, Petrík, Kabát, Jančo, Jamrich staročeského pôvodu? Pre vysvetlenie: Nositelia týchto priezvisk /+Šusták/ sa v našej obci /Kozárovce/ objavili po ústupe osmanskej moci medzi rokmi 1664 až 1676 z okolia Topolčian. Topolčany boli husitským a pozdejšie bratríckym centrom. Po odchode J.Jiskru zostalo na Slovensku cca 20 000 jeho mužov.

Odpověď

Dobrý den,

příjmení Šusták jsme v dostupných publikacích nenalezli, nejvíce se mu blíží Šusta (srov. sl. šustit) a Šustáček (srov. šusták = lenivec; lesní hrabanka). Obě příjmení jsou uvedena v příručce od Dobravy Moldanové ve skupině příjmení k Šus, Šůs, které vzniklo ze slova obecného významu "šus" = ukvapený člověk, ztřeštěnec; útek.

Z dalších příjmení jsme ještě nalezli:

* Hudec - první zmínka 1406, vznik ze slova obecného významu "hudec" = hráč na strunný nástroj

* Švec - vznik ze slova obecného významu "švec", podle zaměstnání; též ryba ježdík a lín; přeneseně rychlý a pohyblivý člověk

* Hlinka - odvozeno od příjmení Hlína, které vzniklo ze slova obecného významu; kopáč hlíny; kdo zdí hlínou místo maltou

* Sitár - máme pouze českou obdobu Sitař, Sítař, Sitař - pochází ze slova obecného významu "sitař" = výrobce sít, síťař = výrobce sítí

* Holečka - odvozeno od příjmení Holec, které vzniklo z přídavného jména "holý"; přezdívka nedospělému

* Hlava - vznik ze slova obecného významu, někdy podle domovního znamení

* Petrík - patří mezi příjmení vzniklá ze jmen řeckých (Petr)

* Kabát - vznik ze slova obecného významu

* Jančo - odvozeno od příjmení Janč, které vzniklo přidáním přípony -č z osobního jména Jan

* Kotora - zřejmě ze staroslověnského "kotora" = boj, svár

V publikaci Staročeská osobní jména a naše příjmení jsme nalezli pouze příjmení: Hudec, Švec, Hlinka, Kotora, Hlava, Kabát (česká obdoba Sítař).
V žádném zdroji jsme nenašli příjmení Švolík, Bučka, Jamrich. Příjmení Jamrich by mohlo být odvozeno od slovesa jamrovati - z němčiny; naříkat, bědovat. Je to ale pouze naše domněnka.

Použité zdroje:

* MOLDANOVÁ, Dobrava. Naše příjmení. Praha: Agentura Pankrác, 2010. s. 64, 66, 70, 75, 78, 169, 192, 193. ISBN 80-86781-03-8. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:1e463f60-3973-11e4-8e0d-005056827e51

* KNAPPOVÁ, Miloslava. Naše a cizí příjmení v současné češtině. Liberec: Tax Az Kort, 2002. S. 19. ISBN 80-238-8173-6. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:89d90720-a896-11e4-b69d-5ef3fc9ae867

* SVOBODA, Jan. Staročeská osobní jména a naše příjmení. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1964. S. 171, 204. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:f95bcce0-dfd4-11e2-9923-005056827e52

* Příruční slovní jazyka českého (1935-1957) - http://psjc.ujc.cas.cz/.

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

21.12.2020 18:10

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu