Martin Budislav Neureutter

Text dotazu

Dobrý den, marně hledám jakoukoli info o pražském nakladateli 1. pol. 19. st. Martinu Budislavu Neureuterovi.
Působil v prvních desetiletích 19. století, jeho podnik sídlil v Jezuitské ulici, vydával rozličné žánry.

Odpověď

Dobrý den,

k osobě knihkupce Martina Budislava Neureuttera (či též Neuräuttera) jsme našli zmínku mimo jiné v následujících zdrojích (v první části níže uvedených hesel je zmíněn i jeho otec, Martin Neureutter):

 

"Martin Neureutter

Působnost asi 1797-1853

Jedno z prvních českých novodobých knihkupeckých nakladatelství; antikvariát. Sídlilo v Praze. Původně malý podnik vznikl pravděpodobně 1797, kdy od firmy J. F. C. Albrecht a spol. koupil bývalé Schónfeldovo knihkupectví Martin Neureutter (v knížkách jím vydaných je použito i znění Neuratter, Neureitter, Neureyter).

O podnik se zřejmě příliš nestaral, protože ho vedl jeho syn František N.; toho také po 18. březnu 1806, kdy byl vydán knihkupecký patent a založena grémia knihkupců a antikvářů, přihlásil za člena pražského grémia. Přestože grémium žádalo uzavření podniku, protože majitel přenášel své právo svévolně na syna, oba zřejmě povolení zemského úřadu dostali; 1807-08 je uváděn v Neureutterovských publikacích jen František N. (pozdější činnost; 1818 získal povolení pro tisk not, v 30. letech se stal právním zástupcem pražského knihkupeckého grémia). 1808 přijal M. N. st. do učení svého mladšího syna Martina Neureuttera ml. (* 1794 Praha, + 1864 Praha; psal se i Martin Budislav N. a Neureuter), který pak kolem 1815 otcovo knihkupectví převzal. Podnik vedl více než dvě desetiletí a vtiskl mu český charakter; v obchodních vztazích své vlastenectví však neprojevoval. Na jeho honorářovou praxi bylo mnoho stížností; zvláště mladí spisovatelé se museli spokojit s nízkou odměnou a někdy jen s několika výtisky pro své přátele. Knížky vydané M. N. ml. jsou známy špatným tiskem, špatným papírem a nedbalou korekturou (tiskl u K. Jeřábkové, která měla v té době tiskárnu v jeho novoměstském domě čp. 73 U bílého střevíčku, na rohu Spálené a Purkyňovy ul., a u Jana Rokose). Naproti tomu se N. zasloužil o vznik některých českých knihovniček na venkově, zvláště na farách; nově vysvěceným kaplanům dával knihy na úvěr a na splátky. V polovině 40. let spravovala majetek Karolina N. (roz. Bleringerová, 1811-1879). V březnu 1847 byl M. N. ml. převezen do ústavu pro choromyslné, kde později zemřel; pro dlouholetou nemoc mu byla koncese odňata. Duší N. podniku byl prý krámský F. Vogl (1810-1867, zemřel ve stejném ústavu). Po 1847 vedl N. knihkupectví na svůj účet pomocník knihkupce a nakladatele A. K. Kronbergera J. Herberger, ale pro finanční nesrovnalosti mu bylo povolení odňato a podnik byl 1853 uzavřen.

 Knihkupecký krámek měli oba majitelé: 1800-48 na Starém Městě v domě U mořské panny v Jezuitské ul. čp. 183 (nyní Karlova 14); 1852-53 v domě U zlatého kříže na rohu ulic Jilské, Jalovcové a Jezuitské (nyní roh Karlovy 44 a Jilské 9, dům U Kočků). František N. měl sídlo 1807-08 na Starém Městě čp. 536 v Kotcích (nyní roh Melantrichova 2 - Havelská 22), 1818 pak na Novém Městě čp. 644 (Štěpánská 35).

M. N. st. byl na rozhraní staletí vedle M. V. Krameria jediným českým knihkupeckým nakladatelem v Praze. Jeho nevelká vydavatelská produkce měla světský charakter. Jedna z prvních jeho knížek byla německá zpěvohra o Hansi Klachlovi (1797), ale brzy začal vydávat jazykové slovníky (především od K. I.Tháma) a později i českou prózu. Teprve po převzetí knihkupectví M. N. ml. zde vycházelo vedle německé produkce větší množství česky psaných knížek lidového čtení, mravokárných povídek (zejména přeložených), pojednání příručkového charakteru i knih náročnějšího obsahu. M. N. ml., který byl 1819 členem skupiny mladších literátů kolem V. R. Krameria, se stal nakladatelem první české divadelní knižnice Nové divadlo české (1819 a 1825, 4 sv.)

 

Zdroj:  Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Svazek/část/díl: 3, sv. 1 . M-O. 1. vyd. Praha: Academia, 2000. str. 519 -520.

 

"Martin Maria Neuräutter st. (1752-1830). Roku 1771 ukončil u otce výuku malířství, ale obživu hledal i mezi knížkami. V letech 1797-1807 vlastnil vedle Krameriova podniku jediné původem české knihkupectví a nakladatelství v Praze. Ostatní firmy patřily rodilým Němcům (Jan Bohumír Calve, Ondřej Gerle, Jan Herrl, Kašpar Widtmann aj.). Jak dosvědčují některé tituly, ani on však nespoléhal jen na čtenářský potenciál českého venkova a kvůli německojazyčné nabídce paralelně pěstoval styky s Lipskem, např. časopis Appolo (Praha-Leipzig 1793-94, 1797) nebo román Josefa Schiffnera Zdenko von Zasmuk und seine Gefährten (Praha-Leipzig 1798).

Martinovi synové František Neuräutter ml. a Martin Budislav Neuräutter ml. (1794-1864) se také vyučili kresbě a malbě. O Martinovi Budislavovi víme, že byl žákem krajinářské školy Karla Postia na pražské Akademii a že přinejmenším okolo roku 1825 pěstoval litografii. Zatímco František je jako knihkupec doložen jen letmo 1807-08, Martin Budislav se obchodu s knihami a nakladatelství věnoval podstatně déle během 1811-53 (od poloviny 40. let se však chodu firmy již neúčastnil). Neuräutterovi vydávali zpočátku jen levnou světskou literaturu (německé knížky lidového čtení) a jazykové slovníky (Karel Ignác Thám). Roku 1818 obdrželi povolení na tisk not a s nástupem Martina Budislava byly akcentovány i jazykově české publikace náročnějšího obsahu, např. knižnice Nové divadlo české (Praha 1819 a 1825). Z typografického hlediska jde však o díla podprůměrné kvality.

Lit.: FECHTNEROVÁ, A.: Katalog grafických listů univerzitních tezí uložených ve Státní knihovně ČSR v Praze. Sv. 1-4. Praha 1984; NOVOTNÝ, A.: Grafické pohledy Prahy 1493-1850. Zmizelá Praha 6. Sv. 1-2. Praha 1945; VLNAS, V. (ed.): Sláva barokní Čechie. Praha 2001; VOLF, J.: Pražský knihkupec Martin Neureutter německým malířem. Naše kniha 4,1923, s. 707; WITTLICHOVÁ, J. - VONDRÁČEK, R. (a kol.): Litografie-kamenopis aneb počátky české litografie 1819-1850 к 200. výročí vynálezu litografie Aloisem Senefelderem. Praha 1996 (výstavní katalog Národní galerie v Praze). Lex.: DLABAČ 2. 377-384; CHYBA 196; LEXIKON 3/1.

BECKER 25.419-420; TOMAN 2.201.)."

 

Zdroj:  VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006. str. 626.

 

 Další vybrané zdroje, ve kterých je knihkupec zmíněn:

 

* Nakladatel a autor před r.  1848. Lidové noviny. 1940, r. 48, č. 28 (17. 1. ), s. 3. (http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:3a4c7ed0-5325-11dd-8ec7-000d606f5dc6 )

* ŘEZNÍČEK, Václav. Naše zlatá matička. Díl pátý, Probuzení. V Praze: Zemědělské knihkupectví A. Neubert, 1925. str. 88. (http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:6cc93870-8df4-11e3-aa9f-5ef3fc9ae867 )

* THON, Jan. Osvětou k svobodě: kniha o českých čtenářích. V Praze: Aventinum, 1948. str. 53. (Dostupné v rámci digitální knihovny Kramerius 4 v budově Národní knihovny ČR)

* VAŠÁK, Pavel. Metody určování autorství. 1. vyd. Praha: Academia, 1980. (Dostupné v rámci digitální knihovny Kramerius 4 v budově Národní knihovny ČR) - jeho podnět k napsání Cikánů ((K.H. Mácha)

* MÁCHA, Karel Hynek. Dílo Karla Hynka Máchy: [kritické vydání]. Svazek druhý, Próza. 1. vyd. V Praze: Fr. Borový, 1949. str. 343.  (Dostupné v rámci digitální knihovny Kramerius 4 v budově Národní knihovny ČR)

* PICHL, Josef Bojislav. Vlastenecké vzpomínky. Praha: Fr. Borový, 1936. 260, [III] s. Paměti; Sv. VIII.

* MALÝ, Jakub. Naše znovuzrození: přehled národního života českého za posledního půlstoletí. Část první, Před rokem 1848. V Praze: J. Otto, 1880. str. 41. (http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/20659513 )

* SOMMER, Johann Gottfried. Das Königreich Böhmen. Zwölfter Band, Kauřimer Kreis. Prag: Friedrich Ehrlich, 1844. str. 352: http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/18533847 

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

18.05.2016 20:52

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu