-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, marně hledám jakoukoli info o pražském nakladateli 1. pol. 19. st. Martinu Budislavu Neureuterovi.
Působil v prvních desetiletích 19. století, jeho podnik sídlil v Jezuitské ulici, vydával rozličné žánry.
Dobrý den,
k osobě knihkupce Martina Budislava Neureuttera (či též Neuräuttera) jsme našli zmínku mimo jiné v následujících zdrojích (v první části níže uvedených hesel je zmíněn i jeho otec, Martin Neureutter):
"Martin Neureutter
Působnost asi 1797-1853
Jedno z prvních českých novodobých knihkupeckých nakladatelství; antikvariát. Sídlilo v Praze. Původně malý podnik vznikl pravděpodobně 1797, kdy od firmy J. F. C. Albrecht a spol. koupil bývalé Schónfeldovo knihkupectví Martin Neureutter (v knížkách jím vydaných je použito i znění Neuratter, Neureitter, Neureyter).
O podnik se zřejmě příliš nestaral, protože ho vedl jeho syn František N.; toho také po 18. březnu 1806, kdy byl vydán knihkupecký patent a založena grémia knihkupců a antikvářů, přihlásil za člena pražského grémia. Přestože grémium žádalo uzavření podniku, protože majitel přenášel své právo svévolně na syna, oba zřejmě povolení zemského úřadu dostali; 1807-08 je uváděn v Neureutterovských publikacích jen František N. (pozdější činnost; 1818 získal povolení pro tisk not, v 30. letech se stal právním zástupcem pražského knihkupeckého grémia). 1808 přijal M. N. st. do učení svého mladšího syna Martina Neureuttera ml. (* 1794 Praha, + 1864 Praha; psal se i Martin Budislav N. a Neureuter), který pak kolem 1815 otcovo knihkupectví převzal. Podnik vedl více než dvě desetiletí a vtiskl mu český charakter; v obchodních vztazích své vlastenectví však neprojevoval. Na jeho honorářovou praxi bylo mnoho stížností; zvláště mladí spisovatelé se museli spokojit s nízkou odměnou a někdy jen s několika výtisky pro své přátele. Knížky vydané M. N. ml. jsou známy špatným tiskem, špatným papírem a nedbalou korekturou (tiskl u K. Jeřábkové, která měla v té době tiskárnu v jeho novoměstském domě čp. 73 U bílého střevíčku, na rohu Spálené a Purkyňovy ul., a u Jana Rokose). Naproti tomu se N. zasloužil o vznik některých českých knihovniček na venkově, zvláště na farách; nově vysvěceným kaplanům dával knihy na úvěr a na splátky. V polovině 40. let spravovala majetek Karolina N. (roz. Bleringerová, 1811-1879). V březnu 1847 byl M. N. ml. převezen do ústavu pro choromyslné, kde později zemřel; pro dlouholetou nemoc mu byla koncese odňata. Duší N. podniku byl prý krámský F. Vogl (1810-1867, zemřel ve stejném ústavu). Po 1847 vedl N. knihkupectví na svůj účet pomocník knihkupce a nakladatele A. K. Kronbergera J. Herberger, ale pro finanční nesrovnalosti mu bylo povolení odňato a podnik byl 1853 uzavřen.
Knihkupecký krámek měli oba majitelé: 1800-48 na Starém Městě v domě U mořské panny v Jezuitské ul. čp. 183 (nyní Karlova 14); 1852-53 v domě U zlatého kříže na rohu ulic Jilské, Jalovcové a Jezuitské (nyní roh Karlovy 44 a Jilské 9, dům U Kočků). František N. měl sídlo 1807-08 na Starém Městě čp. 536 v Kotcích (nyní roh Melantrichova 2 - Havelská 22), 1818 pak na Novém Městě čp. 644 (Štěpánská 35).
M. N. st. byl na rozhraní staletí vedle M. V. Krameria jediným českým knihkupeckým nakladatelem v Praze. Jeho nevelká vydavatelská produkce měla světský charakter. Jedna z prvních jeho knížek byla německá zpěvohra o Hansi Klachlovi (1797), ale brzy začal vydávat jazykové slovníky (především od K. I.Tháma) a později i českou prózu. Teprve po převzetí knihkupectví M. N. ml. zde vycházelo vedle německé produkce větší množství česky psaných knížek lidového čtení, mravokárných povídek (zejména přeložených), pojednání příručkového charakteru i knih náročnějšího obsahu. M. N. ml., který byl 1819 členem skupiny mladších literátů kolem V. R. Krameria, se stal nakladatelem první české divadelní knižnice Nové divadlo české (1819 a 1825, 4 sv.)
Zdroj: Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Svazek/část/díl: 3, sv. 1 . M-O. 1. vyd. Praha: Academia, 2000. str. 519 -520.
"Martin Maria Neuräutter st. (1752-1830). Roku 1771 ukončil u otce výuku malířství, ale obživu hledal i mezi knížkami. V letech 1797-1807 vlastnil vedle Krameriova podniku jediné původem české knihkupectví a nakladatelství v Praze. Ostatní firmy patřily rodilým Němcům (Jan Bohumír Calve, Ondřej Gerle, Jan Herrl, Kašpar Widtmann aj.). Jak dosvědčují některé tituly, ani on však nespoléhal jen na čtenářský potenciál českého venkova a kvůli německojazyčné nabídce paralelně pěstoval styky s Lipskem, např. časopis Appolo (Praha-Leipzig 1793-94, 1797) nebo román Josefa Schiffnera Zdenko von Zasmuk und seine Gefährten (Praha-Leipzig 1798).
Martinovi synové František Neuräutter ml. a Martin Budislav Neuräutter ml. (1794-1864) se také vyučili kresbě a malbě. O Martinovi Budislavovi víme, že byl žákem krajinářské školy Karla Postia na pražské Akademii a že přinejmenším okolo roku 1825 pěstoval litografii. Zatímco František je jako knihkupec doložen jen letmo 1807-08, Martin Budislav se obchodu s knihami a nakladatelství věnoval podstatně déle během 1811-53 (od poloviny 40. let se však chodu firmy již neúčastnil). Neuräutterovi vydávali zpočátku jen levnou světskou literaturu (německé knížky lidového čtení) a jazykové slovníky (Karel Ignác Thám). Roku 1818 obdrželi povolení na tisk not a s nástupem Martina Budislava byly akcentovány i jazykově české publikace náročnějšího obsahu, např. knižnice Nové divadlo české (Praha 1819 a 1825). Z typografického hlediska jde však o díla podprůměrné kvality.
Lit.: FECHTNEROVÁ, A.: Katalog grafických listů univerzitních tezí uložených ve Státní knihovně ČSR v Praze. Sv. 1-4. Praha 1984; NOVOTNÝ, A.: Grafické pohledy Prahy 1493-1850. Zmizelá Praha 6. Sv. 1-2. Praha 1945; VLNAS, V. (ed.): Sláva barokní Čechie. Praha 2001; VOLF, J.: Pražský knihkupec Martin Neureutter německým malířem. Naše kniha 4,1923, s. 707; WITTLICHOVÁ, J. - VONDRÁČEK, R. (a kol.): Litografie-kamenopis aneb počátky české litografie 1819-1850 к 200. výročí vynálezu litografie Aloisem Senefelderem. Praha 1996 (výstavní katalog Národní galerie v Praze). Lex.: DLABAČ 2. 377-384; CHYBA 196; LEXIKON 3/1.
BECKER 25.419-420; TOMAN 2.201.)."
Zdroj: VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006. str. 626.
Další vybrané zdroje, ve kterých je knihkupec zmíněn:
* Nakladatel a autor před r. 1848. Lidové noviny. 1940, r. 48, č. 28 (17. 1. ), s. 3. (http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:3a4c7ed0-5325-11dd-8ec7-000d606f5dc6 )
* ŘEZNÍČEK, Václav. Naše zlatá matička. Díl pátý, Probuzení. V Praze: Zemědělské knihkupectví A. Neubert, 1925. str. 88. (http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:6cc93870-8df4-11e3-aa9f-5ef3fc9ae867 )
* THON, Jan. Osvětou k svobodě: kniha o českých čtenářích. V Praze: Aventinum, 1948. str. 53. (Dostupné v rámci digitální knihovny Kramerius 4 v budově Národní knihovny ČR)
* VAŠÁK, Pavel. Metody určování autorství. 1. vyd. Praha: Academia, 1980. (Dostupné v rámci digitální knihovny Kramerius 4 v budově Národní knihovny ČR) - jeho podnět k napsání Cikánů ((K.H. Mácha)
* MÁCHA, Karel Hynek. Dílo Karla Hynka Máchy: [kritické vydání]. Svazek druhý, Próza. 1. vyd. V Praze: Fr. Borový, 1949. str. 343. (Dostupné v rámci digitální knihovny Kramerius 4 v budově Národní knihovny ČR)
* PICHL, Josef Bojislav. Vlastenecké vzpomínky. Praha: Fr. Borový, 1936. 260, [III] s. Paměti; Sv. VIII.
* MALÝ, Jakub. Naše znovuzrození: přehled národního života českého za posledního půlstoletí. Část první, Před rokem 1848. V Praze: J. Otto, 1880. str. 41. (http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/20659513 )
* SOMMER, Johann Gottfried. Das Königreich Böhmen. Zwölfter Band, Kauřimer Kreis. Prag: Friedrich Ehrlich, 1844. str. 352: http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/18533847
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
18.05.2016 20:52