dlažba - kočičí hlavy

Text dotazu

Dobrý den,
zajímá mě význam termínu "kočičí hlavy". Myslím si, že znám správný význam, ale už delší dobu si všímám, že je ve společnosti používán v překrouceném smyslu či ne úplně správně, a to i na internetu. Je to také reakce na článek na české Wikipedii viz:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ko%C4%8Di%C4%8D%C3%AD_hlavy
Má reakce je v diskuzi:
http://cs.wikipedia.org/[…]/Diskuse:Ko%C4%8Di%C4%8D%C3%AD_hlavy
Proto bych byl rád za objasnění tohoto výrazu, které by bylo podloženo bibliografickými zdroji k tištěné literatuře.
Dotaz jsem nekategorizoval z toho důvodu, že leží na hranici několika oblastí.
Za odpověď děkuji.

Odpověď

Dobrý den,

ve Stavitelských listech, 1927, čís. 7, str. 113 - 132 (přístupné v Národní digitální knihovně v systému Kramerius na www.nkp.cz)  píše v článku Podloží velké Prahy dr. V. Dědina: "...Naposledy se prohloubilo údolí a tok Vltavy v době poledové...byla vytvořena přiměřeně široká brána pro vodní proud. ..Jako ve vnitřní Praze se přemisťuje k Motolu (Motolský potok), který ústil do Vltavy na příslušných terasách, tak v Holešovicích překládá se ze stejných příčin k ústí Rokytky, jež teče vysočanským údolím k Libni v oboru břidlic...Všechen ten vylíčený děj, vývoj od doby silurské až po diluvium a potom vývoj Vltavy do hloubky a na bok, měl své důsledky také pro další podmínky - nejenom pro vznik velkolepé scenérie Prahy. Všechny naznačené doby zanechaly po sobě odkaz: stavební hmoty...Velký lom na Bezovce a na Židovských pecích s řadou již opuštěných lomů a pak staré dnes celými bloky domů zastavené lomy mezi Karlovou a Husovou třídou na Žižkově, - všechny poskytovaly od dávna pevný kámen stavební...Materiál k pražské dlažbě však dodával dlouho křemenec z lomu řevnického. Byl úhledné barvy, trochu načervenalý, ale dnes se ho už nepoužívá, leč v ulicích odlehlých. Kámen je totiž tvrdý, ale křehký, pod nárazy kol a kopyt se snadno otlouká, na hraně zaoblí, takže po delší době vznikají z něho "kočičí hlavy". Teď se užívá žuly z posázaví, pokud není nahrazena dlažbou asfaltovou. Tmavší kostky jsou ze státních lomů v Požárech, světlejší ze Světlé n. S. a od Sedlčan..."

Bohužel ani tento článek, který se k pojmu kočičí hlavy váže, nepotvrzuje jinou než tuto teorii o kočičích hlavách. Je možné, že se termín kočičí hlavy nyní používá pro dlažbu z různých oblých kamenů; tato dlažba má nejspíš evokovat dlažbu starobylou a protože nyní měkké pneumatiky aut dlažbu tolik neolamují, používá se rovnou různých zaoblených kamenů.

TRÁVNÍČEK, František. Slovník jazyka českého. Praha: Slovanské nakladatelství, 1952. uvádí na s. 682 heslo - kočičí hlava - přeneseně = vypouklý dláždicí kámen.

Domníváme se, že tento výklad většinu lidí napadne, když prochází některá starobylá náměstí a křivolaké uličky starých částí měst. Technické slovníky, které máme k dispozici, heslo kočičí hlava neuvádějí, i když bychom ho tam očekávali v případě, že by se jednalo o významný specifický druh dlažby.

Prošli jsme i několik příruček pro dlaždiče, kde se popisuje jednotlivý stavební (dlažební) materiál, ale termín kočičí hlavy tam ani v jednom případě není uveden. Bohužel informaci, která se Vám zdá chybná, nemůžeme ani vyvrátit ani potvrdit. Termín kočičí hlavy známe všichni. Ale není vyloučeno, že ho drtivá většina lidí používá nesprávně. (I já bych se přikláněla spíš k vysvětlení termínu kočičí hlavy jako různé zaoblené kameny poskládané do dlažby.)

Odkazy z internetu:

http://slimart.wz.cz/images/geosummary.txt

GRANIT (žula)

        - světlá hornina, může být zbarvována, tmavé minerály zastoupeny v max. 10%

        - křemeny a živce, z živců převládají draselné a sodnovápenaté

              - vedlejší minerály jsou slídy: muskovit, jediný tmavý biotit

        - textura - všesměrná, struktura variabilní

        - obsah draslíku, hořčíku, pokud hornina obsahuje biotit, pokud ne tak je Mg jen velmi málo

        - průmyslové využití - na výrobu dlažby, kostek, kočičí hlavy, barevné granity se používají i jako okrasné kameny, leští se, je to kvalitní technická surovina, čím víc je navětralá,  tím se zhoršují její vlastnosti

       - výskyt - často společně s grandirority,... - krkonošsko-jizerský masiv, těží se v okolí Liberce (liberecká žula, dekorativní, leští se), centrální Moldanubický masiv (v okolí Vltavy, a Dunaje,) těží se v okolí Telče, a u Světlé nad Sázavou, kvalitní granit až grandiorit, menší ložiska okolo Karlových Varů, na Moravě jediné ložisko, masiv žulovský

        

http://cs.wikipedia.org/wiki/Ko%C4%8Di%C4%8D%C3%AD_hlavy

Kočičí hlavy je termín pro specifický druh dlažby, která byla vyráběna z křemence. Nejčastěji má barvu do žluto-hněda až červena a používala se pro dláždění silnic a cest, převážně ve městech. Její název je odvozen od tvaru, který dlažba vlivem používání získala – připomínal hlavu kočky. Chůze po dlažbě z křemence nebyla snadná, jelikož povrch často klouzal.

Dlažební kostky vyráběné z křehkého křemence byly typické tím, že vlivem poškození se na nich projevoval lasturnatý lom, který se nejvíce vyskytoval na jeho hranách. Těžké okované povozy používané v minulosti často vlivem nerovné dlažby nadskakovaly a při dopadu odlamovaly části dlažby, čímž měnily původní téměř kvádrový tvar. Odlámání okrajů vytvořilo ve středu vyvýšenou část a na okrajích propadliny, které připomínaly morfologii hlavy. Nově vzniklá tělesa začínala připomínat kočičí hlavy, jimž se podobaly jak velikostí, tak i výčnělky na svém vrchu.

Prvotní zádlažba byla pokládána v téměř půlkruhovém rastru – necelé půlkruhy kolmé na průběh silnice na sebe navazovaly a navzájem se překrývaly. Později se vzorec změnil na rovnoběžný, který byl následně převzat i žulovou dlažbou.

V moderní době byly kočičí hlavy na většině míst nahrazeny praktičtější žulou, která je pevnější a vzhledem k drsnějšímu povrchu (i po ohlazení) má menší klouzavost (vyšší tření), když je mokrá. S původní dlažbou kočičích hlav je možné se ojediněle setkat v historických jádrech měst, případně v uličkách na periferii či s malým provozem, kde během času nevznikla nutnost výměny povrchu silnice. Většinou však byla nahrazena žulovými kvádry, nebo živičným/asfaltovým litým povrchem. Pokud by byla někde položena moderní dlažba z křemence, jen velmi složitě by vznikala podoba do kočičích hlav, jelikož moderní dopravní prostředky jsou již vybaveny pneumatikami, které by neničily dlažbu odlamováním, a tedy by nedocházelo ke vzniku specifických tvarů.

 

http://tarot-on-line.cz/zajimavosti-o-kamenech/kocici-hlavy.html

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

05.06.2013 13:10

Milan píše:
Úterý 12.04.2016 17:14
Kočičí hlavy. Termín byl používán pro kamennou dlažbu z pětibokých nepravidelných kostek. Tolik vzpomínka ze studií stavařiny před 40-ti lety. Ne tedy zaoblené čtyřboké kostky, jak je dnes vidět na obrázcích hovořících o kočičích hlavách. Přijde mi to i logické, neboť čtyřboké kostky vůbec nepřipomínají kočičí hlavu na rozdíl od těch pětibokých.
Renáta píše:
Neděle 22.09.2024 20:52
Tento rok som sa s mačacími hlavami stretla a to v lome "Mačacia", dnes opustenom. Nachádza sa v Cerovej vrchovine, ktoré je sopečného pôvodu a aj blízky hrad Somoška je postavený z paťbokých a šesťbokých hranolov bazaltu (čadiča) - V rámci bývalého Československa bol lom Mačacia, resp. spolu 4 lomy najvačším dodávateľom kameňa na dlazby.
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu