-
To se mi líbí
-
Doporučit
disiričitan draselný účinky
Dobrý den,
disiřičitan draselný (K2S2O5) patří mezi tzv. siřičitany. Můžeme se s ním setkat v potravinách také pod označením E224, neboť je jednou z přídatných (aditivních) látek. Má vlastnosti jako konzervant a antioxidant.
Do skupiny siřičitanů se řadí i siřičitan sodný (E221), hydrogensiřičitan sodný (E222), disiřičitan sodný (E223p nebo oxid siřičitý (E220). Většina z těchto siřičitanových činidel má schopnost uvolňovat oxid siřičitý, který funguje jako konzervační a desinfekční činidlo. Působí preventivně na růst bakterií a hnědnutí vystavených potravin. V potravinářství se používá v sirupech a dochucovadlech, sušeném ovoci a zelenině, při výrobě vína, nachází se v pivu (zde může být přirozeně jako výsledek fermentačních procesů), nakládaných cibulkách, džemech a galaretkách.
Mnoho lidí je na siřičitany alergických. Osoby s určitým typem astma mohou zažít anafylaktický šok a v souvislosti s konzumací siřičitanů bylo zaznamenáno nejméně 17 úmrtí. Jako reakce na siřičitany byly také zaznamenány průjem, nevolnost a bolesti hlavy. Bakalářská práce „Nebezpečná aditiva?“ uvádí, že při potravinové intoleranci na tyto látky je možné pozorovat zrudnutí, otok hrdla, svědění ústa a pokožky, v některých případech i astmatický záchvat, nicméně zřejmě jen u jedinců s průduškovou hyperaktivitou.
Negativní účinky siřičitanů na organismus se částečně připisují jejich destruktivnímu vlivu na tiamin (vitamín B1). Legislativně je dány nejvyšší přípustné množství E220-E228 (ve všech případech jde o siřičitany) v potravinách. Ve shodě s novou legislativou musí Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) do prosince 2020 nově posoudit bezpečnost (nezávadnost) všech přídatných látek, která byla schválena před 20. lednem 2009. Předpokládáme, že nové informace budou zveřejňovány a stránkách Informačního centra Bezpečnost potravin (https://www.bezpecnostpotravin.cz/kategorie/potravinarske-pridatne-latky.aspx). V tuto chvíli je na stránkách k dispozici článek „EFSA: K potvrzení bezpečnosti siřičitanů je potřeba více dat“ z roku 2016 (https://www.bezpecnostpotravin.cz/efsa-k-potvrzeni-bezpecnosti-siricitanu-je-potreba-vice-dat.aspx), který odkazuje na rozsáhlejší text v angličtině (https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.2903/j.efsa.2016.4438)
Pro získání podrobnějších informací bychom Vám doporučili obrátit se na Ministerstvo zemědělství (info@mze.cz), které se podílí na zmíněném Informačním centru Bezpečnost potravin.
PÍCKOVÁ, Šárka. Nebezpečná aditiva? Brno, 2007. s. 57. Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně. Lékařská fakulta. Vedoucí práce Jiří Totušek. https://is.muni.cz/th/142378/lf_b/Nebezpecna_aditiva.pdf
HAAS, Elson M.. Jak zůstat zdravý: průvodce nakupováním : pro svou rodinu vybírejte zdravé potraviny. Praha: Levné knihy, 2010. s. 235. ISBN 978-80-7207-762-5. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:1e8c2810-4d00-11e7-9277-005056825209
RUJNER, Jolanta a CICHAŃSKA, Barbara A.. Bezlepková a bezmléčná dieta. Brno: Computer Press, 2010. s. 98. ISBN 978-80-251-3255-5. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:4c12c860-5530-11e7-b6dc-001018b5eb5c
http://www.agronavigator.cz[…]1&val=33618&ids=418
Chemie. Krystalografie. Mineralogické vědy
--
Národní knihovna ČR
02.08.2019 21:35