Denní zátěž

Text dotazu

Zdravím,
potřeboval bych přesnou definici "denní zátěže", co vlastně je, její stupnici, odkud se vůbec bere???
děkuji

Odpověď

Dobrý den,
termín denní zátěž je poněkud zavádějící. Teprve po Vašem upřesnění dotazu je jasné, kam Vaše otázka směřovala; a sice k biometeorologické předpovědi.
Biometeorologická předpověď je zjednodušeně řečeno prognóza toho, jaký vliv bude ten který den mít počasí na člověka. Ačkoli je stanovení této předpovědi velmi složité a hraje v něm roli celá řada faktorů, výsledkem je jednoduché doporučení – stupeň biometeorologické zátěže.
Biometerologická předpověď vychází ze speciální prognózy teplot, větru, tlaku, rozptylových a imisních podmínek, srážek, vlhkosti, bouřek a heliogeofyzikálních faktorů. Výsledná předpověď je tvořena dvěma neoddělitelnými částmi: stupněm zátěže a doprovodným textem.
Stupně biometeorologické zátěže jsou tři – stupeň 1 značí mírnou zátěž, stupeň 2 zátěž střední a stupeň 3 zátěž vysokou. Upozornění se vydává zejména pro kardiaky, lze v ní ale často nalézt i doporučení pro astmatiky, pacienty s vysokým krevním tlakem, dýchacími potížemi a dalšími onemocněními. Předpověď se zaměřuje i na starší občany nebo psychicky labilní jedince.
Sám Český hydrometeorologický ústav, který předpověď vydává, ale upozorňuje, že počasí je pouze jedním z mnoha faktorů, které mají vliv na celkovou zátěž člověka. Mnohem podstatnější je například vliv psychické a fyzické zátěže. Navíc ne každý je na stav počasí citlivý – podle dostupných pramenů na počasí reaguje 40 až 60 % populace.
ČHMÚ doporučuje všem, kteří chtějí využít BMP pro lepší plánování svého denního programu, aby se nejprve věnovali delšímu porovnávání svého zdravotního stavu a BMP. I poté by bylo vhodné konzultovat vlastní meteorosenzitivitu s ošetřujícím lékařem.
zdroj: ČHMÚ
autor: Lucie Kudláčková

Zátěží je však velké množství, termín denní zátěž ale je uvedený pouze např. u tréninkových zátěží, kdy je trénink rozdělen na určité časové fáze, např. na dny, pak mluvíme o denní zátěži.

Zátěž je výsledek vzájemného působení nejméně tří faktorů...soubor vnějších podmínek, požadavků, nároků kladených na člověka; je pro ně typické: rozsah, intenzita, délka trvání, ale také neobvyklost či nečekanost...zátěž může být optimální, přiměřená, ale také škodlivá. Vnímání toho, co je pro jedince zátěž, je individuálně odlišné, liší se věkem a zkušenostmi
Zdroj: PRůCHA, Jan a kol. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2009.

O zátěži hovoříme např. i jako o hlukové zátěži, stresové zátěži,  ekologické zátěži, školní zátěži, pracovní zátěži apod.

Pracovní zátěž je soubor vlivů a faktorů, které na organismus zdravého člověka působí při vlastním výkonu práce nebo v pracovním prostředí. Tyto vlivy sleduje fyziologie práce. Hledá horní hranici zatížení, které jedinec snese bez poškození zdraví a bez zkrácení pracovního věku.
Tabulky výdeje energie na práci umožňují posouzení pracovní zátěže bez složitějších měření. U nás se používají Spitzer–Hettingerovy tabulky upravené Žáčkem. Údaje z časového snímku dne se násobí odpovídající hodnotou energetického výdeje dle tabulek. Součet všech hodnot za jeden pracovní den je celosměnný energetický výdej.
Fyzickou namáhavost hodnotíme dle spotřeby energie, respektive nutným energetickým výdejem hodnoceným v MJ (megajoulech).
Limitní hodnoty energetického výdeje za pracovní směnu:
Ženy 18–29 let: 5,1 MJ (povoleno max. 6,1 MJ), muži 8,25 MJ (povoleno 9,9 MJ). Pro hodnocení směnové zátěže je důležité znát i doby odpočinkových časů, četnost pohybů, pracovní polohy a řešení pracovního místa.
Čerpáno mimo jiné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Pracovn%C3%AD_z%C3%A1t%C4%9B%C5%BE

Ze zátěže se stres stává tehdy, když člověk ztratí částečně nebo úplně kontrolu nad vlastní existencí... běžná denní zátěž však zdaleka nemusí znamenat škodlivý stres!
Může být i prospěšná, jestliže ji dokážeme správně nasměrovat a využít. Tvoří
totiž protiváhu každodenní monotónnosti.

Někteří profesionální sportovci přistupují к dvoufázovému tréninku, přičemž je celková denní zátěž rozdělena na dvě části. Jeden trénink je zařazen ráno a druhý odpoledne či večer, podle časových možností sportovce.

Ergonomie se jako základní vědecká disciplína zabývá vztahy mezi člověkem, jeho činností a ostatními prvky systému a využívá poznatků, údajů a metod řešení k dosažení optimální pohody člověka, zvyšování efektivnosti
lidské činnosti a k prevenci rizik zdravotního poškození.
Zdroj: http://portalbozp.cz/wp-content/uploads/2014/09/sesit_1.pdf

Obor

Geografie. Geologie. Vědy o zemi

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

24.02.2015 16:06

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu