Dějiny manželství

Text dotazu

Dobry den, shanim nejakou knizku, ktera se zabyva dejinami manzelstvi na nasem uzemi (nebo na celem uzemi Evropy), a to konkretne v dobe Habsburku. Potrebuji zjistit, jak se v te dobe instituce mazelstvi vyvijela, zda byly v te dobe zavedeny nove zakony nebo doslo k nejakym zasadnim zmenam, ktere mely na instituci manzelstvi vliv. Dekuji za radu.

Odpověď

Dobrý den,

většina knih a článků se bohužel zabývá manželstvím až v pozdějších letech.
K Vašemu tématu se nám ale podařilo vyhledat např. tyto dokumenty:

* Neumann, Stanislav Kostka a Neumann, Stanislav Kostka. Dějiny lásky: Populární obrazy z dějin snubnosti, manželství a prostituce od pravěku až po dobu nejnovější. Díly I - V, [Láska středověká]. Praha: L. Šotek, 1925-1926.
[ http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000583920&local_base=NKC ] [ http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000929626&local_base=NKC ] [ http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000349495&local_base=NKC ] [ http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000349491&local_base=NKC ] [ http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000349492&local_base=NKC ]
* Možný, Ivo. Rodina a společnost. 2., upr. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2008. 323 s. Studijní texty; sv. 38. ISBN 978-80-86429-87-8.
[ http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=001813756&local_base=NKC ]
* Ernst, Wilhelm. Manželství jako instituce. Teologické texty, 1991, 2(2), s. 44-45. Dostupné také z: http://www.teologicketexty.cz/casopis.
[ http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000041576&local_base=ANL ]
* Gjurič, Andrej. Česká rodina na konci druhého tisíciletí. Lidové noviny, 1996, 9(32), s. 8. ISSN 0862-5921.
[ http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000522545&local_base=ANL ]
* http://sreview.soc.cas.cz/uploads/44c4a3584a8418a18da65bcb914b8fd6abde0d91_marcus.pdf
* KOPIČKOVÁ, B. Tajné zásnuby a sňatky ve středověkých Čechách. In : Dějiny a současnost 3, Praha, 1996, s. 10-11.

Budete ovšem pravděpodobně muset tyto dokumenty zkusit pročítat a hledat v nich kusé informace.

Další dokumenty můžete zkusit vyhledávat sama, pomocí tzv. klíčových slov. Např. manželství, instituce manželství, Habsburkové, sňatky apod. Tyto můžete kombinovat pokud zvolíte tzv. rozšířené vyhledávání. Vyhledávat pak můžete např. v souborném katalogu české republiky Caslin: http://aleph.nkp.cz/cze/skc či v našem katalogu Národní knihovny ČR http://aleph.nkp.cz/cze/nkc. Pro vyhledávání konkrétních článků můžete využít databázi ANL http://aleph.nkp.cz/cze/anl a také bibliografickou databázi historického /stavu http://biblio.hiu.cas.cz/.
Dále bychom Vám doporučili spíše se obrátit na některou z knihoven právnických fakult.

Nám se zběžnějším pročítáním podařilo vyhledat v níže uvedených zdrojích např. tyto informace:

Změny v instituci manželství se začaly objevovat především za života Josefa II. syna Marie Terezie a v dalších letech. Do té doby se vycházelo především z křesťanského pojetí manželství. Od 4. lateránského koncilu bylo manželství pokládáno za svátost. Závazek, z jehož uzavření plynula smlouva nejen mezi lidmi, ale také mezi nimi a Bohem, což znamenalo jeho nerozlučitelnost. (Dodnes při křesťanských svatbách kněz říká:"Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj.") Tedy od 12. století byl preferovanou formou pro uzavření sňatku snátek církevní a veřejný, kterému předcházely zásnuby a trojnásobné ohlášky v kostele, aby se tak získal dostatek času upozornit na případné překážky, které by mohly zabránit vzniku manželství. Mezi takové překážky patřil blízký příbuzenský vztah, trvající sňatek s jinou osobou, impotence nebo nedostatek věku. Méně závažné překážky pak činily manželství pouze nedovoleným a bylo možné pro ně získat papežskou výjimku tzv. dispens. Pokud se překážky neobjevily, mohli se snouobenci v kostele vzít, přičemž dobrovolnost vstupu do manželství byla jedním z podstatných znaků při uzavírání této smlouvy. Oddávajícím byl samozřejmě kněz.
Rozloučit pak bylo možné pouze to manželství, které nebylo konzumováno. Konzumací je zde myšleno vykonání manželské soulože. Dokud k ní nedošlo, bylo manželství možné rozloučit buď vstupem jedné ze stran do kláštera nebo opět papežskou výjimkou. Více informací o možnostech rozluky manželství najdete v knize "České právní dějiny"(uvedna níže ve zdrojích).
Vedle těchto veřejných sňatků docházelo i k tzv. tajným respektive soukromým sňatkům, které vznikaly na základě prohlášení snoubenců o vzájemném zaslíbení, kterým si svátost manželskou věnovali bez účasti kněze. O existenci těchto sňatků, ať již sporných nebo nesporných rozhodovaly církevní soudy a pokud soud uznal existenci tajného sňatku, následoval příkaz k sňatku veřejnému pod hrozbou přísných sankcí. Tajné sňatky byly zákázány definitivně až koncilem v polovině 16. století.
Reformace pak s sebou přinesla nové pojetí manželství, které odmítalo učení o svátosti. Manželství tak začalo být považováno za vnější, tělesný a společenský svazek muže a ženy. Jinak byly formulovány i možnosti jeho rozlučitelnosti a uzavření nového sňatku. S institucionalizací reformovaných církví dochází k vytvoření dalších struktur řešení otázky manželského práva. Od 15. století tak u nás vedle katolických soudů rozhodovaly v manželských otázkách svých věřících i husitské konzistoře. Vlastní úpravu manželství tak měly samozřejmě osoby jiného, tedy nekřesťanského, vyznání. Tedy především židé.
Další významnou změnu přineslo vydání tzv. tolerančního patentu v roce 1781. Tento patent povolil mimo jiné činnost evangelickým církvím, ale také připouštěl do té doby zatracované sňatky katolíků s evangelíky. O rok později byla dokonce zrušena povinnost uzavření zásnub před uzavřením sňatku, která byla uznávána katolickým právem.
16. ledna 1783 byl vydán manželský patent Josefa II. pod číslem 117 Sbírky zákonů soudních manželský patent Josefa II. Díky tomuto patentu bylo rozhodování o sňatcích přeneseno z církevních na státní soudy a byla zrušena církevní jurisdikce, která u nás trvala od 10. století. Manželský patent se však zcela neodchýlil od církevního pohledu na manželství. Přinášel spíše odlišnou úpravu manželského práva pro příslušníky různých vyznání a tím respektoval do značné míry názory jednotlivých církví.

Další zajímavé informace můžete najít v těchto knihách, které jsou zároveň zdrojem námi sepsaných informací:

Zdroje:

* SCHELLE, K.; TAUCHEN, J.; VESELÁ, R. Rodinné kodexy. 1. vyd. Ostrava ; Brno : Key Publishing ve spolupráci s The European Society for History of Law, 2010. ISBN 978-80-7418-082-8 (Key Publishing : brož.); 978-80-87475-04-1 (European Society for History of Law : brož.)
* VOJÁČEK, L.; SCHELLE,K.; KNOLL,V. České právní dějiny. Plzeň : Aleš Čeněk, 2008. ISBN 978-80-7380-127-4.
* KAŠNÝ, J. Manželství v západní tradici : Soubor kanonických studií. 1. vyd. České Budějovice : Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2006. ISBN 80-7040-921-5.

Obor

Sociologie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

08.01.2013 10:26

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu