Dějepis - Černá Afrika a Evropa

Text dotazu

Dobrý den,
chtěla bych zjistit, co nejvíce informací o kontaktech Afriky a Evropy a evropském koloniálním panství na území Afriky. V rozmezí let 1648-1800 a osvícenské revoluce 18/19. století.
Děkuji

Odpověď

Dobrý den,

 

období a území, která jste ve svém dotazu uvedla, jsou velice rozmanitá. Z důvodu časové náročnosti a ne zcela obsáhlého zpracování této tématiky Vám určíme společné body a tendence, které se týkají pouze vztahů Afriky a Evropy.  Dále doporučíme vhodnou literaturu, ze které budete moci čerpat ve svém bádání dál.

 

Termín koloniální panství se souvislostí s Afrikou se užívá spíše pro období 19. století, po napoleonských válkách, a to z důvodu, že Afrika jako území dlouho unikala evropským mocnostem a kolonizace probíhala na jiných místech světa. Období kolonizace po velké francouzské revoluci se tedy nebudeme věnovat.

 

Jako první se o africký kontinent začali zajímat Portugalsko v 15. století, kdy v roce 1415 byla dobyta marocká Ceuta jako obchodní i námořní středisko. Tímto získali dohled nad Středozemním mořem. Postupně se k zámořským plavbám přidalo i Španělsko. Po podepsání smlouvy Alcáçovasu v roce 1479, která řešila územní rozdělení sféry vlivu mezi Portugalskem a Španělskem, byl Guinejský záliv vyhrazen Portugalsku. Touto smlouvou Portugalsko získalo monopol na obchod Afrikou.

 

Zvěsti o tomto kontinentu přivedli Portugalce k myšlence, že okolo něj musí vést cesta do Indie, díky čemuž by se vyhnuli osmanskému území. Tuto myšlenku naplnili svými plavbami - Bartolomeo Diaz a Vasco da Gama.

 

Portugalci dále založili své osady, např. v Sieře Leone, v Senegalu, Mosambiku.  K této činnosti se posléze přidali Francouzi a Britové.

Pro tyto námořní cesty bylo typické posvěcení od krále, také dále zapříčinily rozvoj kartografie i obchodu.

Obchodními artikly se staly: minerály, slonovina, nerostné bohatství (zlato), zemědělské produkty (rostlinné oleje - převážně palmový; bavlna, cukr, káva, pšenice, víno, kakao, koření. ), ale také otroci. 

 

I přes to, že se Nizozemsko ve své kolonizaci spíše soustředilo na oblast Tichého oceánu, od roku 1652 jimi byla osídlena Jižní Afrika pod vedením Jana van Riebeecka a založili kolonii Kapsko. Tito obyvatelé se pojmenovali, tzv. Búrové.  Pěstoval obilí a zavedl tu chov koní. Je to první příklad osídlenecké kolonie v Africe. Za velké francouzské revoluce tuto oblast Nizozemsko ztratilo a získala ji Velká Británie - i s tímto původním nizozemským obyvatelstvem.

 

Sever Afriky (Egypt, Alžírsko, Tunisko, Libye, Maroko) byl do počátku 19. století pod mocí Osmanské říše. Lomítkem zájmu Evropy o Africké území může být cesta Napoleona Bonaparta do Egypte v roce 1798. 

Vnitrozemí Afriky bylo objevováno až v 19. století.

 

Literatura:

FERRO, Marc. Dějiny kolonizací: od dobývání po nezávislost 13.-20. století. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 503 s. ISBN 978-80-7106-837-2.

REID, Richard J. Dějiny moderní Afriky: od roku 1800 po současnost. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 331 s. D. ISBN 978-80-247-3079-0.

SKŘIVAN, Aleš a KŘIVSKÝ, Petr. Moře, objevy, staletí. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1980. 302, [1] s.

 

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

14.03.2017 18:10

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu