-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
chtěla bych zjistit, co nejvíce informací o kontaktech Afriky a Evropy a evropském koloniálním panství na území Afriky. V rozmezí let 1648-1800 a osvícenské revoluce 18/19. století.
Děkuji
Dobrý den,
období a území, která jste ve svém dotazu uvedla, jsou velice rozmanitá. Z důvodu časové náročnosti a ne zcela obsáhlého zpracování této tématiky Vám určíme společné body a tendence, které se týkají pouze vztahů Afriky a Evropy. Dále doporučíme vhodnou literaturu, ze které budete moci čerpat ve svém bádání dál.
Termín koloniální panství se souvislostí s Afrikou se užívá spíše pro období 19. století, po napoleonských válkách, a to z důvodu, že Afrika jako území dlouho unikala evropským mocnostem a kolonizace probíhala na jiných místech světa. Období kolonizace po velké francouzské revoluci se tedy nebudeme věnovat.
Jako první se o africký kontinent začali zajímat Portugalsko v 15. století, kdy v roce 1415 byla dobyta marocká Ceuta jako obchodní i námořní středisko. Tímto získali dohled nad Středozemním mořem. Postupně se k zámořským plavbám přidalo i Španělsko. Po podepsání smlouvy Alcáçovasu v roce 1479, která řešila územní rozdělení sféry vlivu mezi Portugalskem a Španělskem, byl Guinejský záliv vyhrazen Portugalsku. Touto smlouvou Portugalsko získalo monopol na obchod Afrikou.
Zvěsti o tomto kontinentu přivedli Portugalce k myšlence, že okolo něj musí vést cesta do Indie, díky čemuž by se vyhnuli osmanskému území. Tuto myšlenku naplnili svými plavbami - Bartolomeo Diaz a Vasco da Gama.
Portugalci dále založili své osady, např. v Sieře Leone, v Senegalu, Mosambiku. K této činnosti se posléze přidali Francouzi a Britové.
Pro tyto námořní cesty bylo typické posvěcení od krále, také dále zapříčinily rozvoj kartografie i obchodu.
Obchodními artikly se staly: minerály, slonovina, nerostné bohatství (zlato), zemědělské produkty (rostlinné oleje - převážně palmový; bavlna, cukr, káva, pšenice, víno, kakao, koření. ), ale také otroci.
I přes to, že se Nizozemsko ve své kolonizaci spíše soustředilo na oblast Tichého oceánu, od roku 1652 jimi byla osídlena Jižní Afrika pod vedením Jana van Riebeecka a založili kolonii Kapsko. Tito obyvatelé se pojmenovali, tzv. Búrové. Pěstoval obilí a zavedl tu chov koní. Je to první příklad osídlenecké kolonie v Africe. Za velké francouzské revoluce tuto oblast Nizozemsko ztratilo a získala ji Velká Británie - i s tímto původním nizozemským obyvatelstvem.
Sever Afriky (Egypt, Alžírsko, Tunisko, Libye, Maroko) byl do počátku 19. století pod mocí Osmanské říše. Lomítkem zájmu Evropy o Africké území může být cesta Napoleona Bonaparta do Egypte v roce 1798.
Vnitrozemí Afriky bylo objevováno až v 19. století.
Literatura:
FERRO, Marc. Dějiny kolonizací: od dobývání po nezávislost 13.-20. století. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 503 s. ISBN 978-80-7106-837-2.
REID, Richard J. Dějiny moderní Afriky: od roku 1800 po současnost. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 331 s. D. ISBN 978-80-247-3079-0.
SKŘIVAN, Aleš a KŘIVSKÝ, Petr. Moře, objevy, staletí. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1980. 302, [1] s.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
14.03.2017 18:10